Ve svém článku v dnešním (17.3.) Právu se prof. Zd. Jičínský zamýšlí nad dalším osudem tzv. bohumínského usnesení a připomíná okolnosti jeho vzniku. Ačkoliv jeho článek jako celek vyznívá spíše ve prospěch zrušení zmíněného usnesení a ve prospěch spolupráce mezi ČSSD a KSČM, nevyhnul se ani on dnes již poněkud stereotypnímu poukazu na to, že „KSČM dost nepokročila ve své přeměně v moderní levicovou stranu, která se chce zbavit stereotypů a otevřít se více společnosti“.
Je jen škoda, že se prof. Jičínský ve své úvaze nad bohumínským usnesením nevěnoval také tomu, nakolik právě toto usnesení k vývoji v KSČM přispělo. Je v této souvislosti třeba připomenout, že se bohumínský zákaz spolupráce týkal nejen KSČM, ale ve stejné rovině i tzv. postkomunistických nebo reformních stran Levý blok a SDL. Právě ČSSD tím vyslala směrem ke komunistům signál, že usilovat o jakoukoliv přeměnu nebo reformu nemá v zásadě smysl – a přímo tím dodala pádné a účinné argumenty proti všem, kteří se (ať už v rámci KSČM nebo mimo ni) o něco podobného snažili.
Jistě, tento postoj byl mimo jiné také takticko-strategickým postojem: Miloš Zeman ve svém tažení do Strakovky nemohl potřebovat, aby se mu kdekoliv na české politické scéně „motaly pod nohama“ jiné subjekty – bez ohledu na to, zda by šlo o potenciální spojence či protivníky. (Vývoj ostatně ukázal velmi rychle, že předseda Zeman mezi tím nečinil žádný rozdíl, a proti svým spojencům v Realistickém bloku postupoval se stejnou tvrdostí a bezohledností, jako proti svým politickým soupeřům.)
Bohužel, závěr článku prof. Jičínského naznačuje, že podobné „utilitární“ myšlení v rámci ČSSD hned tak nevymře – to, že je podle něj „jen malá naděje, že by sjezd toto usnesení zrušil“, je totiž podle jeho názoru „škoda, protože na izolaci KSČM může ČSSD sotva nějak vydělat“. Podle mého názoru je naopak zejména škoda, že případná diskuse nad bohumínským usnesením by se v ČSSD tak jako tak omezila na důsledky jeho eventuálního zrušení pro ČSSD, a jen málo nebo vůbec by se nezamýšlela nad tím, jaké jsou výsledky jeho působení pro celou levici a pro českou společnost vůbec. Namísto otázky prof. Jičínského „Co s bohumínským usnesením“ by se tak ovšem zanedlouho mohla vynořit otázka „Co s ČSSD?“
Jiří Hudeček, 17. 3. 2003