Drzé čelo aneb Hlavu vzhůru, ODS!

Pan Ivan Langer, místopředseda ODS, se v rozhovoru pro Právo (23. 5.) brání tvrzení redaktora Kramera, že se ODS na vrcholu moci chovala přezíravě. Podle textu rozhovoru prohlásil doslova: "Není pravda, že jsme se chovali přezíravě a že jsme někoho zesměšňovali. Myslím, že jsme se chovali velmi slušné a korektně ..."

Pravdivost tohoto tvrzení může každý posoudit sám. Přenechme však na okamžik minulost historikům a podívejme se raději, jak se ODS chová dnes. To je nepochybně zajímavější, a není se k tomu ani zapotřebí probírat starými novinami. Dnešní chování ODS nadto může být chápáno jako ukázka toho, jak se bude ODS chovat zítra a jak by se chovala po případném úspěchu ve volbách.

Pro příklad není nutné chodit daleko. Prakticky souběžně s vydáním citovaného rozhovoru se konala předvolební konference ODS v pražské Lucerně, na které předseda V. Klaus představil program ODS pod heslem Hlavu vzhůru! Pro posouzení "slušného chování" ODS je však zajímavější vystoupení pana Milana Kondra, předsedy klubu ODS v Senátu PČR. Podle novinových zpráv (Právo 25. 5.) se pan Kondr vyjádřil o volebním vozu strany DŽJ Kremláček, že prý není jisté, "zda jede do Kremlu, nebo do krematoria".

Nechci komentovat myšlenkovou hloubku a vtipnost tohoto "bonmotu", protože se vcelku shoduje s mým míněním o panu senátorovi. Nemohu však ponechat bez komentáře lidskou sprostotu, obsaženou v tomto výroku. Mám pocit, že by se v celé polistopadové historii české politiky dalo najít jen velmi málo podobně nekulturních politických vystoupení. Srovnatelnou "razanci" mají snad jen některé "perly" z dílny republikánů. Pokud jde o politickou kulturu, zařadila se tak ODS do nejnižších pater českého žebříčku.

Jak to vypadá, blíž než citované tvrzení p. Langera o slušnosti ODS má k pravdě jiná věta z jeho rozhovoru: "ODS se chová stále stejně ...". Volební heslo ODS by pak bylo zřejmě třeba přeložit do češtiny jako "Drzé čelo lepší než poplužní dvůr!" Nově nalézané a okázale vyjadřované sebevědomí ODS je totiž sotva něčím více, než přezíravou drzostí.

Jiří Hudeček, 25. 5. 1998