Wellsův rozhovor se Stalinem z r. 1934 není ani zdaleka tak známý, jako jeho o 14 let starší rozhovor s Leninem. Na text převzatý z r. 1949 je možno dívat se jako na pouhou kuriozitu, umocněnou „moudrostí” nás, kteří už „víme, jak to dopadlo” a „vychutnávat” si pokrytectví některých Stalinových odpovědí a jeho předstíranou skromnost. Na druhou stranu jde nepochybně o vcelku vzácný případ, kdy se Stalin při formulaci svých odpovědí nemohl zcela spoléhat na „váhu své osobnosti” a na mocenské prostředky pro „konečné řešení” polemiky s případným neústupným diskutérem.
Jsem ale přesvědčen, že může mít i hlubší význam - některé Wellsovy otázky ukazují, že již v jeho době se před ním jako intelektuálem ne-li levicovým, tedy jistě poctivě humanistickým, začínaly dosti jasně rýsovat některé otevřené otázky (role inteligence, celkový charakter začínající epochy prudkého rozvoje výrobních sil). Tyto otázky mohou, podle mého názoru, být inspirativní dodnes, a mají svou cenu i pro nás. Po zkušenosti téměř 70 let, které uplynuly od doby rozhovoru, nepochybně bude náš pohled často poněkud jiný než pohled Wellsův nebo Stalinův, i tak je ale jejich polemika stále v lecčems aktuální a dodnes ne ve všem plně rozřešená. Proto tento rozhovor zařazujeme na naše stránky a doufáme, že proto nebudeme obviněni z propagace stalinismu.
Jiří Hudeček, 15. 11. 2002