Nevím, nakolik jste si pozorně přečetli v pondělním Právu, str. 3, rozhovor s bývalým velitelem výsadkové jednotky v Kuvajtu v době války v Zálivu, mjr. v záloze Růžičkou. To je počtení. Člověku je hned jasné, proč mají naší žoldnéři jít do Iráku "krásně" umírat.
Pan major tam (pokud vím, u nás úplně poprvé a pravdivě) nazývá naše vojáky v této misi "žoldnéři". Šli tam bojovat za cizí prachy, cizí zájmy, za navrácení k moci absolutistické monarchie a ovládnutí moře nafty cizí zemí. Jen nechápu, proč chce, aby se dnes o tyto žoldnéřské veterány starala naše země. Kdo je platil, ať se o ně postará. Od naší vlády přece dostali plíšek na hruď - za něco.
Přesně také vykresluje morálku naší jednotky - žoldnéřskou. Velitelům (některým), kvůli jejich "účinkování" vlivem zeleného mozku hrozilo zastřelení od vlastních vojáků, další důstojníci rozkradli, co mohli, a dnes jsou vysmátí pod velením jednoho pucfleka.
Krásné je také přiznání toho, kdo o nasazení našich vojáků rozhoduje. Nějaká naše vláda? Ani náhodou. Ta do toho nemá co kecat. O nasazení rozhodne nějaký americký nebo britský velitel. A čeští kluci běžte "krásně" umřít - jste za to placení. Vlastní kluky si ušetří pro lepší práci.
Tento článek by si povinně měli přečíst všichni, kteří o účinkování v této operaci uvažují, nebo kteří chtějí lidem u nás namluvit, jak tato válka bude pro nás spravedlivá a kolik lidí osvobodí.
Bohumír Glembek, 29. 1. 2003