Jak se dovídáme, je ministr dopravy Milan Šimonovský jedním z prvních českých ministrů, který odvážně nabízí své okamžité odstoupení z funkce v případě, že se jeho předpovědi nevyplní. Mám na mysli jeho výrok o výstavbě dálnice D47 po zasedání vlády (Právo, 1. 4.): „Musel jsem podpořit své argumenty nabídkou, že pokud celá stavba nebude levnější o 40 miliard korun a výstavba nebude zkrácena nejméně o dvanáct měsíců, odstoupím z funkce.“
Velmi chvályhodné, řeknete si. Věc má ale háček: kdy bude stavba hotova a kolik bude stát, to se dozvíme až po jejím dokončení. A tento termín je - podle samotného pana ministra - i po zmíněném zkrácení poměrně stále dost daleko před námi (konec roku 2008). Garantoval-li tedy ministr Šimonovský, jak říká, „dodržení termínu výstavby a snížení nákladů svým postem“, zjevně předpokládá, že bude ministrem dopravy ještě koncem roku 2008.
Určitě to není úplně vyloučeno - KDU-ČSL je koneckonců proslulá svou „kočičí obratností“ a schopností protlačit se do každé vlády. Můžeme tedy předpokládat, že i po případném vítězství ODS v příštích parlamentních volbách by v sobě našla svou pravicovou tvář — a pokud by náhodou „došlo k nejhoršímu“ a vyhrála by KSČM, jistě by se ukázalo, že KDU je především stranou lidovou, že vždy měla blízko k levicové „teologii osvobození“ a velmi si váží křesťanského komunismu.
Obsazení ministerstva dopravy zástupcem KDU-ČSL v roce 2008 je tedy docela dobře možné. Je ovšem velkou otázkou, zda by tímto zástupcem byl právě pan Šimonovský - a to nejen proto, že „náš život je v rukou Božích“ (jak si on sám jistě dobře uvědomuje).
Na slib pana ministra Šimonovského je tedy třeba pohlížet jako na typickou „politickou nadsázku“. Nebo snad šlo o aprílový žert?
Jiří Hudeček, 2. 4. 2003