Nedělní partie 1. 9. 2002

TV Prima

Jiří Podzimek, moderátor
Dobrý den, dámy a pánové, je jedna hodina z poledního, což znamená, že na Primě začíná Nedělní partie. Vítejte u ní. Tohle křeslo je prázdné, jak jste již bystře zaznamenali, to znamená, že to druhé bude více než plné, když na něm sedí premiér Vlády České republiky. Dobrý den, pane premiére.

Vladimír Špidla, předseda vlády
Dobrý den.

JP:
Také moji další hosté jsou lidé na slovo vzatí a důležití v této situaci, protože buď záplavy zažili, jako pan Vodička, místostarosta Krnova, v roce 1997, anebo je právě prožívají a jednotlivé aktéry si představíme titulky. Uvidíte sami, že se jedná o lidi velmi důležité pro tuto chvíli. Rádi bychom o povodních mluvili v minulosti, ovšem aktuálně víme, že se v současné době zase hladina některých řek zvedla a že nebezpečí, že se ten stav, který byl, neříkám, že vrátí, protože nechci šířit paniku, ale že se nějakým způsobem další potíže znovu vrátí do oblastí, které už nejméně dvakrát prožily to povodňové peklo, že se obnoví, tak skutečně existuje. Samozřejmě naším prvním a jediným tématem jsou právě povodně, jejich následky, co s tím stát hodlá dělat a do jaké míry stát bude suplovat tu nejpodstatnější solidaritu, a to je solidarita naše vzájemná. Takže, pane premiére, v tuto chvíli ..., vy jste si četl před vysíláním zprávy aktuální, které jste dostal do svého mobilního telefonu, jak se vám v tuto chvíli jeví aktuální situace teď v neděli 1. září v jednu hodinu odpoledne?

VŠ:
Tak je to situace, která se nedá podcenit, na druhé straně je ještě opravdu velmi vzdálená od toho, co jsme zažili. Tu zprávu, kterou mám, že třetí stupeň povodňové aktivity byl vyhlášen pouze na jednom místě, tj. kousek nad Budějovicemi. Jinak byly zaznamenány stupně povodňové aktivity, ale jsme skutečně velmi daleko od toho, co jsme zažili.

JP:
Jaká opatření v tuto chvíli plánujete, aktuální, teď se týkající současné situace?

VŠ:
Tak funguje normální protipovodňová ochrana, to znamená, podle stupňů povodňové aktivity zasedají povodňové komise a všechno běží tak, jak jsme, bohužel, už si mnohokrát v praxi museli ověřit.

JP:
Pojďme se podívat na první a na jediné téma, na jeho úvod.

redaktor
Následující téma jste vybrali vy sami, televizní diváci, téma, které vás nejvíce zaujalo, téma, které jste si přáli vidět v Nedělní partii televize Prima. Pište nám i nadále na adresu Televize Prima, Na Žertvách 24, 180 00 Praha 8, volejte na pražské telefonní číslo 667000204 nebo nás kontaktujte na internetové adrese www.prima-televize.cz.

JP:
Člověk má skoro chuť se v této chvíli vyhnout slovnímu spojení, že obnova naší země po záplavách je v plném proudu, protože i proud je slovo, které evokuje vodu. Pane premiére, v tuto chvíli, když se zeptám úplně lidově, úplně obyčejně, co si budou muset lidé zaplatit sami?

VŠ:
Ta obnova opravu probíhá a probíhá neuvěřitelným tempem, takže některé povrchní znaky už, této povodně, už prostě zmizely a lidé nevěří. Mimo jiné proto jsme udělali velmi pečlivé letecké snímkování a proto jsem se také snažil být na nutných místech, protože jsem si byl vědom, že síla České republiky je velká, že za chvilinku ty nejzřetelnější stopy zmizí a my budeme potom třeba pochybovat, jak to bylo těžké. Co si budou muset zaplatit? No, budou muset zaplatit řadu svých škod, protože ani pojistky, ani stát málokdy kryjí stoprocentně škodu, která nastala. To je jasné. Nedá se odhadnout, kolik budou muset lidé sami do nápravy škod vložit.

JP:
Moji další hosté jsou lidé z exekutivy nebo ze starostenských rolí, eventuelně vicehejtmanských a podobně, takže když teď řeknete nějaké slovo, tak oni vás za něj mohou vzít ...

VŠ:
Samozřejmě, že ano.

JP:
... za půl roku, za rok, za dva, za tři. Co budou platit obce?

VŠ:
Obce opět budou fungovat tak, jak mají fungovat, to znamená, budou platit své náklady, které jsou spojeny s provozem a budou samozřejmě platit i některé náklady, které jsou s nahrazováním škod, tak to prostě je. Obec má prostředky k tomu, aby takto působila. Na druhé straně toto je mimořádní situace, a proto také existují mimořádné podpory, které se vytvářejí na úrovni státu. My vycházíme z hlesla, že kdo rychle dává, dvakrát dává, proto jsme dali přednost rychlosti nad některými jemnými právními finesami. Jistě, že si dovedu představit, že některé věci budeme muset možná pozměnit, ale v principu, tak, jak mám informace, ta rychlost je skutečně hodnocena.

JP:
Vy jste se zmínil o tom, že tempo obnovy je neuvěřitelné. Překvapilo vás něco v těch posledních dnech, ať už pozitivně nebo negativně? Když takovéhle slovo "neuvěřitelně rychle" použijete, tak je to superlativ.

VŠ:
Překvapilo a nepřekvapilo. Já jsem byl s odstupem na několika místech, v podstatě v době těsně před kulminací, v kulminaci a poté při ..., tak týden po odstraňování škod, a skutečně jsem byl překvapen, jak rychle se podařilo odstranit ty nejtěžší škody a za druhé, a to mne těší opravdu mimořádně, jak rychle se vracel normální život. Já jsem byl vyfocen na jedné fotce s takovým tělnatým podnikatelem, který říkal, že to prostě nevzdá a že v té hospodě čepovat pivo bude, a také, když jsem tam byl za týden, tak už se čepovalo.

JP:
Co bude platit stát, pane premiére, když se vrátím k tomu cyklu otázek?

VŠ:
Stát poskytuje poměrně významnou pomoc v řadě různých hledisek. Využívá svoje zdroje. Tak v prvé řadě, první hledisko bylo, že stát v zásadě z větší části financoval přímé náklady na záchranné akce, hasiči, armáda, zdravotníci a podobné všechny ostatní systémy, takže to musím říct, že mimořádně oceňuji, a to tyto náklady byly už poskytnuty. Za druhé, stát okamžitě poskytuje prostředky lidem, kteří se ocitli v nouzové situaci, pomocí svého sociálního systému. To jsou ty známé dávky, které můžete dostat až do výšky, tuším, že čtyřiceti pěti tisíc korun, když se sejdou určité okolnosti. Za další, stát okamžitě lidem, kteří ztratili střechu nad hlavou, tak poskytuje oněch sto padesát tisíc v podstatě na to, aby si rychle mohli začít upravovat své možnosti. Dále poskytuje prostředky na dotaci obcím ve výšce šesti set tisíc korun na jednu znovu postavenou bytovou jednotku plus případně milion korun, pokud se obcím podaří to dokončit do 31. 12., protože naším cílem je pomoci lidem co nejrychleji získat střechu nad hlavou. Ale ta další pomoc, těch šest set tisíc, ta bude trvat dál, dokud se to prostě nenapraví. Dále stát poskytuje lidem osmi set padesáti ..., z fondu rozvoje bydlení, osmi set padesátitisícovou půjčku, na dvacet let splátky a jednoprocentním úrokem, to také je velmi významná pomoc. Stát poskytuje záruky podnikatelům, dotaci na úroky a mohl bych pokračovat dál a dál a také, až se objeví možnosti, tak samozřejmě budu odpovídat. Poskytuje významnou pomoc zemědělcům, jednak přesunutím obvyklých plateb, které se odehrály, by se odehrály jinak později, tak na to jdeme rychleji. Do 8. 9. budou zhodnoceny první škody a opět budeme moc intervenovat.

JP:
Jedna praktická otázka, pardon, že vám skáču do řeči, kupříkladu muž, který vás snímá kamerou, Ondřej Procházka, byl zaplaven. Kam se má, on to asi ví, ale já se zeptám nejen za něj, kam se má obrátit a jak budete eliminovat, nebo jak se vyhnete tomu, že by vás prostě mohl, nebo že by ten úřad někdo mohl podvést, chraň Bůh, že bych to chtěl ...?

VŠ:
To základní místo, na kterém se shromažďují informace a postupy, je obec, proto ne náhodou jsou tady starostové nebo místostarostové, obec. Myslím si, že místní zastupitelstvo má dostatečně dobrou znalost situace na to, aby vyeliminovalo lidi, kteří chtějí věci zneužívat, to je prostě ...

JP:
V menších městech určitě.

VŠ:
Ale no tak, podívejte se, mým cílem je poctivé lidi dostat pod střechu do konce roku. Jestliže se někde prokáže, že někdo to zneužil, tak dříve nebo později na to přijdeme a existuje dost administrativních a exekutivních prostředků, aby se to prostě dostalo zpátky, ale jsem přesvědčen, že dobrou spoluprácí s obcemi tyto případy budou naprosto ojedinělé.

JP:
Která, nebo která ze zahraničních pomocí vás osobně zaujala, řekněme, že vám přišla jako velmi funkční, velmi adresná, velmi dobře promyšlená a vy jste, řekněme, tomu státu vděčný v tuto chvíli?

VŠ:
Ne, víte, když bych odpověděl velmi jednoznačně, tak bych křivdil, protože musím říct, že zahraniční pomoc je dost významná a opravdu nám pomáhá. Pomáhá nám třeba Bosna a Hercegovina, což není stát, který by byl zrovna v dobré situaci, přesto jejich pomoc jakkoliv je poměrně malá v porovnání s jinými pomocemi, tak z mého ..., pro mne má váhu. Velmi významně nám pomohla třeba Ruská federace, která dodala velké množství vysoušečů, velmi významně nám pomohly Spojené státy, Francie. První nám pomáhali Řekové, také nikoliv bezvýznamně. Čili musím říct, že ta mezinárodní pomoc je skutečná a opravdu je nám k užitku.

JP:
Já v této chvíli v návaznosti na to, co říkáte, trochu odskočím. Nemohl by toto koneckonců říci americký prezident, kdybychom do Afghánistánu poslali nějaké vojáky, že jsme v těžké situaci a tím spíš oceňuje to gesto, kdybychom tam ty vojáky poslali? Já vám to necpu, chraň Bůh.

VŠ:
Ne, tak jistě, že by to mohl říct, ale ti Bosňané nám to neposílali jako gesto, ti to posílali proto, že to šlo. Jestliže jsme v situaci, která nám velmi komplikuje, ba přímo bych řekl, ty náklady znemožňují vyslání mise, tak je to situace zcela jiná.

JP:
Já s dovolením předám přinejmenším na podstatnou chvíli slovo hostům. Pane Krejčí, prosím.

Viktor KREJČÍ, nezávislý novinář
Já jsem se chtěl zeptat, mluvil jste o tom, že těm poškozeným lidem se nevrátí jakoby ten majetek celý, proč tedy je to uděláno tak, že kdo byl pojištěn, tak musí vrátit třicet pět procent z té pojistky zpátky do obce? Aspoň se o tom tak psalo. Pak druhá otázka, jak je to s pomocí, která byla nabídnuta Evropskou investiční bankou, těch dvě stě miliard eur, milionů eur tedy?

JP:
Buďte tak laskavý, první otázka.

VŠ:
Teď je otázka, jestli mám odpovídat hned, nebo jestli by nebylo lepší, kdyby pánové položili víc otázek, abych odpověděl rychleji, protože jinak mám až příliš mnoho času a myslím si, že oni jsou důležití.

JP:
Nezapomeňte na ně, budiž.

VŠ:
Ne, mám to poznamenané.

JP:
Pane starosto.

Miroslav ŠKOLAUD, starosta městské části Praha 5
Jestli mohu, tak minulý týden se starostové, místostarostové i členové samospráv městských částí v Praze setkali a hledali řešení a možnosti řešení obnovy po povodních. Jeden z bodů tam bylo například snížení daní pro podnikatelské subjekty různého druhu. Mne by zajímalo, jak se k tomu staví vláda? My se domníváme, že toto by nastartovalo obnovu značně, protože právě podnikatelé a podnikavost je tím hlavním motorem obnovy. Děkuji.

JP:
Já bych jenom dodal, že Bill Clinton, když se v době svého prezidentství dostal do končin, a to je právě citace z dopisu jednoho diváka, ať jakkoliv volná, do končin, které byly zasaženy pohromou, tak pravil, že tato místa, byla to Florida konkrétně, nebudou v příštích letech platit žádné daně. Já vím, že Spojené státy jsou jiná záležitost než my, ale jako věc úvahy to zviditelnil jeden z diváků, za což děkuji. Pánové, ještě. Pane starosto.

Josef HOSPERGR, starosta města Blatná
Já bych v této souvislosti také měl jednu otázku, pane premiére. My jsme dostali jako první nabídku na akci Domy velké vody. Jsme plně připraveni toto zúřadovat, ale pro fyzické osoby tak, jak jste tady říkal, že budou první, kam budou se moc obrátit, obce, tak v případě malých obcí, kde není uvolněný žádný starosta ani úředník, aby vůbec schopny toto byly pokrýt.

JP:
To už jsou čtyři otázky, pane premiére, to mi připadá, že je docela dost.

VŠ:
Dobře. Tak ten problém pojistky byl opravdu nedobře pochopen, protože principiální způsob je, že stát v tento okamžik intervenuje do situace v podstatě tak, aby lidem umožnil obnovu jejich životní základny, nic jiného není účelem této intervence. Čili žádná, v uvozovkách, ekonomická spravedlnost, žádné náhrady škod nebo něco takového. V případě, že byl člověk pojištěn, tak v každém případě dostane sto procent pojistky a žádnou pojistku nemůže vracet a nemusí vracet. Těch třicet pět procent, o to se snižuje státní dotace, protože pochopitelně by bylo určitě nespravedlivé, aby jste měl pojistku na sto procent, dostal jste stoprocentní náhradu škody a ještě jste dostal sto procent od státu, čili v zásadě byste měl dvojí plnění a vydělal byste na této katastrofě. Ale jak říkám, ta pojistka se zaplatí a každý, kdo je pojištěn, je ve významně lepší situaci než ten, kdo je nepojištěn. Ta intervence státu je vázána na jediný účel, pomoct lidem překonat situaci, kterou nemohou překonat, to je vše.

Viktor KREJČÍ, nezávislý novinář
Ale jestli to pak není demotivující směrem k tomu pojištění? Pak si člověk řekne: "Tak se nepojistím a dostanu peníze stejně."

JP:
Aniž bych vás chtěl chytat za slovo, tak vydělat na katastrofě je, což jste vyslovil, je docela kuriózní spojení. Zkouším si to představit.

VŠ:
No, nedemotivuje, protože v každém případě vy, když jste pojištěn, tak dostanete pojistku, plus polovinu státní dotace. Vždycky jste na tom lépe, vždycky jste ..., v každém případě ten systém ..., my jsme na to také mysleli, to nebylo bez úvahy, mysleli jsme také na to, aby nedošlo k té demotivaci, aby nebyl podporován morální hazard, prostě ten, kdo je pojištěn, tak je na tom vždy lépe než ten, kdo pojištěn nebyl, protože část té státní dotace si může ponechat, takové je rozhodnutí. Ale je opravdu sporná úvaha, jestliže se tou dotací snažím vyřešit situaci člověka, který totálně přišel o střechu nad hlavou, a mám teď dva lidi, kdy jeden byl rozumný a pojistil se a považuje pojištěný za velmi rozumnou věc, dostal tedy stoprocentní náhradu škody a plus k tomu dostal dotaci ... Účelem té dotace je pomoct vyřešit situaci, ne motivovat někoho k pojištění. To je situace, která je velmi jemná, ale protože jsme přesvědčeni, že je správné se pojišťovat, tak ta dotace z této čisté logiky byla kompromisně změněna tak, aby ten, který se pojistil, měl možnost ještě dostat kus dotace.

JP:
Další otázka od pana Krejčího.

VŠ:
Další otázka byla otázka snížení daní. Já nevím, jestli jim na Floridě potom byly odpuštěny daně, to je první otázka ..., to nemůžu na to odpovědět ...

JP:
Je to ověřené, ano.

VŠ:
Že to Clinton řekl, je ověřené, jestli byly odpuštěny daně, to nevím ...

JP:
V tuto chvíli nikoho z Floridy neznám, takže si to nedokáži ověřit hned teď.

VŠ:
Fakt je ten, že české území bylo zasaženo strašlivě, ale bylo ho zasaženo jenom šest procent. Devadesát čtyři procent území zůstalo mimo. Bylo by velmi obtížné dělat zvláštní daňový systém pro jednotlivé obce, protože i v jednotlivých krajích prostě to bylo jinak. Ale jinak v tom celkovém daňovém rozhodnutí my vlastně se snažíme ..., navrhujeme mimo jiné snížení daně z právnických osob, to znamená, byť o málo, ale přece jenom ano. Takže my vycházíme vlastně, reagujeme na tu povodeň snížením daní u právnických osob, kde se odehrává naprostá většina ekonomické činnosti.

JP:
Pane starosto Školaudo, uspokojila vás ta odpověď?

Miroslav ŠKOLAUD, starosta městské části Praha 5
Ne zcela, ale chápu, že to není jednoduché ty daně lokálně měnit, ale považuji to za možné.

JP:
Pan starosta Hospergr se vás ještě ptal, pan starosta Blatné.

VŠ:
Pan starosta Blatné se mne ptal na Domy velké vody. Já jsem velmi rád, že jsem s ním měl příležitost chvilinku mluvit a on mi říkal, že už vlastně v pondělí začínají dělat skrývky, čili ten projekt jsme schopni dotáhnout ve spolupráci s obcemi do cíle. Zmínil se o problému, který je zjevně technicko-organizační a já požádám své kolegy, aby se tím zabývali. Mně se zdá, že nejjednodušší metoda je, dohodnout se s obcí, která má stavební úřad a která má odpovídající kapacitu, aby to udělala i pro někoho, kdo je slabší a byl strašlivě postižen.

JP:
Pane vicehejtmane, vy jste se chtěl ještě zeptat.

Stanislav RAMPAS, zástupce hejtmana Plzeňského kraje
Já si osobně myslím, že obce i kraje svou úlohu v té těžké situaci velmi dobře splnily, ale je tu jeden problém. Pan premiér hovořil o tom, že kdo rychle dává, dvakrát dává. Do této doby jsme hovořili o prioritě z pohledu občana, to si myslím, že je správné, ale je tu druhá část, a to jsou veřejné záležitosti jako jsou kanalizace, potoky, jednotlivá koryta řek a tak dále, u kterých si myslím, že při pomalejším systému odstranění škod hrozí nebezpečí právě při tom, když přijde ta druhá, případně třetí voda. Já konkrétně jsem z obce, kam to dvakrát po sobě velmi rychle přišlo, stoletá voda ...

JP:
Z Ejpovic.

Stanislav RAMPAS, zástupce hejtmana Plzeňského kraje
Z Ejpovic a mám s tím velmi dobré zkušenosti. Čili bych velmi plédoval za to, aby se nezapomnělo na tuto část, tj. podle mého názoru největší náklady, které jdou do veřejných investic nebo veřejné obnovy, kde je důležité rychle skutečně obnovit funkčnost kanalizace, funkčnost toků, funkčnost vodních děl. Protože obce a kraje dohromady nemají ani třicet procent veřejných peněz, přes sedmdesát procent veřejných peněz má stát, tak tam je otázka, aby ten tok peněz do krajů a do obcí byl co nejrychlejší. Zatím si myslím, že to tak rychlé není a chtěl bych poprosit, jestli by tam ta možnost byla rychlejší a u těch krajů, aby mohly plnit svou funkci, když mají přes tři procenta veřejných peněz, tak zdali bude v rozpočtových pravidlech uvažováno o jiné pozici krajů tak, aby mohly své povinnosti lépe plnit?

JP:
Co vás napadá k této glose pane vicehejtmana?

VŠ:
Ta odpověď je jasná, že pan vicehejtman má pravdu, že velké škody vznikly na vodohospodářských dílech obecně, velké škody také vznikly na čistírnách odpadních vod, to je velmi zásadní věc, se kterou se musíme rychle vypořádat, problém je, zdá se v tomto případě těch čistíren, ani ne tak peníze jako projekční práce a potom to, že takzvaná aktivace kalu, čili než ta čistírna začne doopravdy fungovat, trvá šest týdnů, takže některé termíny se nedají zkrátit. Ale ty, které se zkrátit dají, ty samozřejmě zkrátíme. Pro vládu je velmi důležité, aby dostala seznam škod, a kraje podle našeho krizového zákona by měly tento seznam škod dát sedm dnů po skončení nouzového stavu. Já vím, že některé to nestíhají. Tady chci říct jasně, že my vycházíme prostě z koncepce rychle a operativně, to znamená, jestliže do těch sedmi dnů nedokáží vyjádřit všechny škody, tak ty, které vyjádří, tak je prostě třeba, aby podaly, ty budou vloženy do okamžité reakce a pak se bude pokračovat dál, protože je jasné, že některé škody se budou vynořovat znovu a znovu. V rozpočtu se bude počítat s posílením prostředků na povodňové škody a chtěl bych říct, že teď od pátku už se začínají poukazovat peníze obcím pod deset tisíc obyvatel, které bez nějakého zvláštního určení, v podstatě na posílení rozpočtu, aby se obcím usnadnila reakce v té opravdu těžké situaci.

JP:
Pane místostarosto, vy jste před pěti lety, jak už jsem tady řekl, zažil záplavy v Krnově. Jak byste rekapituloval těch pět let, kdy se v roce 1997 něco říkalo, něco udělalo, něco neudělalo, jak to ve zpětném pohledu ..., co to pro vás vlastně znamená, těch pět let, ve vztahu k státu?

Jiří VODIČKA, místostarosta města Krnov
Protože občany Moravy dělí od povodně skutečně pět let, nazíráme na ten problém přece jenom malinko jinak, řekněme, už střízlivěji, nebo lépe řečeno vystřízlivěněji. To, co tady bylo řečeno, že občan si bude muset zaplatit značnou část těch škod sám, to je skutečně pravda, protože s tím se museli smířit i občané Moravy. On totiž stát, přiznejme si to všichni, stát tu povodeň ani neobjednal, ani nezavinil, takže že pomáhá, je skvělé a já mám s tím osobně a město Krnov velké a dobré zkušenosti, protože peníze, které nám přišly, byly, řekněme, v dostatečné míře a stát je vlastně do dneška nevyúčtoval zcela, takže by se dalo možná z toho usoudit, že jde o nějakou liknavost. Nikoliv, byla to obrovská výhoda, že se převáděly ty finance z roku na rok, takže de facto je čerpáme ještě stále. Já si myslím ...

JP:
Viděl jste nějakou změnu, pardon, že vám skáči do řeči, když byla povodeň v roce 1997, ještě za časů, kdy premiéroval Václav Klaus, nějakou změnu v chování státu, v toku peněz, rok 1997, 1998, 1999, to znamená, když to budu personifikovat, Klaus, Tošovský, Zeman?

Jiří VODIČKA, místostarosta města Krnov
Víte, pane redaktore, ono se to dá těžko porovnat, protože všechno bylo jinak. Nebyly krajské úřady, nefungoval záchranný integrační systém, bylo všechno jinak, takže teďka to porovnávat, to by snad bylo na dva takové pořady, jako je tady tento, takže takhle se to asi nedá. Já jsem ale panu premiérovi chtěl položit otázku, jestli mohu tedy ...

JP:
Samozřejmě, buďte tak laskavý.

Jiří VODIČKA, místostarosta města Krnov
... protože to trošku odbíhá od toho, co jsem teď řekl. Zda se už teďka počítá po zkušenostech z Moravy s tím, že je za potřebí dělat to, co tady řekl pan vicehejtman, v první řadě dát do pořádku koryta řek a odstranit tyto škody, protože příroda se nechová tak, že by byla stoletá voda jednou za sto let, ale klidně může být dvakrát za měsíc, v Rakousku ji měli čtyřikrát za pět let, takže tady může nastat znovu a lidé, ať spraví, co chtějí, tak o to přijdou v zápětí znovu, to je jedna věc? Druhá věc, zda se uvažuje o jakémsi zvýšení kompetence lidí, kteří o těchto věcech rozhodují? Tehdy v tom roce 1997 bylo v zákonu, že se dalo zadat veřejnou zakázku jednomu, jedné firmě, když hrozilo obecné ohrožení nebo zřícení nebo poškození zdraví a tak dál a tak dál a dneska to tam není, takže jde o to, jestli ti lidé, kteří budou rozhodovat o odstraňování tady těch škod, budou mít větší kompetence a mluvím o rychlosti odstraňování škod.

JP:
To je ten nutný maršál na místě, který zavelí, co je třeba a potřebuje ... Prosím, pane premiére.

VŠ:
Tak myslím si, že to hodnocení, byť nepřímo, bylo učiněno, protože byly popsány instituce nebo letmo zmíněny instituce, které působily a tak, jak jsem slyšel intonaci pana místostarosty, tak v podstatě to bylo kladné hodnocení, že ty instituce pomohly. Ano, kraje nepochybně se ukázaly jako dobrá součást, obce neselhaly, tak jako neselhávaly jindy. Integrovaný záchranný systém se ukázal také jako významná podpora, čili to je změna, a to je projev poučení z povodní. Mimo jiné třeba projevem poučení z povodní z roku 1997 je to, že ta pomoc obcím už předem není limitovaná časem, protože tam jsme se ..., ani pomoc občanům, těch osm set padesát tisíc, už není limitováno časem, kdy má být udělaná kolaudace, protože zkušenost ukázala, že prostě někdy jsou okolnosti, které jsou nepřekonatelné a že dělat nějaká mechanická data v takovémto stavu není rozumné, takže to je zřejmé. Pokud jde o vodohospodářská díla, o celkový pohled na krajinu, na její retenční schopnost a mnoho dalších věcí, je jasné, že se o tom bude muset velmi přemýšlet a součástí reakce vlády mimo jiné je, že poskytneme až sedmdesátiprocentní dotaci obcím na aktualizace územních plánů tak, aby mohly prostě do těchto územních plánů vložit zkušenosti, které se tak krutě v té povodni projevily. Jinak problém toho přímého velení ..., proto vlastně byl použit ten nouzový stav, protože to umožnilo, zejména v té krizi, velmi ostře rozhodovat o tom, že se prokope hráz Rožmberka, o tom, že se potopí nějaká loď, která se utrhla a podobné věci. Druhý problém je zákon o veřejných zakázkách. O tom se vždy vedou velmi zajímavé debaty, protože tady jsou dva problémy, jednak, aby pod záminkami nebyl obcházen slušný a zodpovědný proces, a na druhé straně, v okamžiku, kdy jsou skutečně relevantní a rozumné důvody, aby se to zjednodušilo, aby to zjednodušeno bylo. V každém případě v těch reakcích, které chceme udělat v zákonech, chceme navrhnout zjednodušení stavebního zákona pro tento případ. Myslím si, že navrhneme něco rozumného, že to obstojí.

JP:
Pane starosto Hospergre, prosím.

Josef HOSPERGR, starosta města Blatná
Já bych právě, pane premiére, k tomuto měl takový jeden dotaz. Protože u nás z toho titulu, že jsme nebyli postiženi nějakou velkou vodou, ale právě havárií celkem jedenácti rybníků ve dvou vlnách ..., před tou obnovou musí padnout vodohospodářské rozhodnutí, jak prostě nadále, jestli stavět tyto domy tam, kde už prostě jednou stály a někdo je poškodil, to je jedna věc. Druhá věc, ano, ty záchranné práce byly řízeny vlastně dneska ve třech stupních, obec, okres a kraj, přitom reforma pokračuje tím svým tempem a já se ptám do budoucna, kdo nahradí funkčnost okresních krizových štábů?

VŠ:
To je ...

JP:
To jsou přinejmenším dvě otázky.

Josef HOSPERGR, starosta města Blatná
Dvě otázky, ano.

VŠ:
Ne, to vodohospodářské rozhodnutí to je jasné, i když respektive takto. Ono je to jasné tak, jak to pan starosta řekl, méně jasné je to, že když se znovu vrátím k tomu ..., já jsem poprvé použil to, že bylo zasaženo jenom šest procent území a teďka naopak řeknu, že bylo zasaženo celých šest procent území. To znamená, udělat nějakou radikální územní přestavbu celého toho území, kde vlastně byl jeden milion šest set tisíc lidí, to nevidím jako realistické, ale že se musí udělat rychlá rozhodnutí, kdy některá jsou prostě nasnadě a dá je rozum a není kolem nich třeba příliš mnoho uvažovat, to je jasné, a proto mimo jiné je ta dotace na předělání těch územních plánů a proto je důležité, a to si také poznamenávám, i když samozřejmě by pravděpodobně ministr zemědělství mne na to upozornil, ale přesto si z této debaty poznamenávám význam toho, že musíme rychle udělat různá vodohospodářská rozhodnutí, zejména v těch oblastech, kde se obnovuje výstavba.

Josef HOSPERGR, starosta města Blatná
Já bych jenom toto doplnil.

JP:
Dodejte, prosím.

Josef HOSPERGR, starosta města Blatná
Já s tím naprosto souhlasím, to je naprosto logické, ale ovšem je třeba si uvědomit, že v našem případě toto zasahuje do oblastí tří krajů. O tom se nebude řešit na obci, ani v Budějovicích, ani v Plzni, ale všechny tři kraje najednou, to je strašně důležité.

JP:
Pane starosto, vy jste chtěl ...

VŠ:
Promiňte, já ještě panu starostovi dlužím odpověď na otázku, kdo nahradí okresy. Je jasné, že ...

JP:
Do konce roku skončí.

VŠ:
... obce třetího typu, které mají mít tak asi patnáct tisíc obyvatel, jsou schopny do určité míry tu funkci převzít, a to bude součástí v současné době ..., tak jsme to tedy předpokládali. Teď pod vlivem povodní se dělá velmi významné jaksi hodnocení, co vlastně jsme se naučili na této situaci a rozhodneme se tak, aby to bylo racionální. Předpokládám, že značná váha bude na obci, ale kdyby se třeba ukázalo, že bude výhodné vytvořit nějaký ještě dodatečný systém nebo systém intervence v případě, kdy by obec selhávala, ... to si spíš myslím, že je důležitější, protože v naprosté většině to ty obce zvládly. Ale může se někdy stát, a já mám asi jeden nebo dva příklady, kde to prostě obec nezvládla, protože prostě to bylo moc těžké, a tam se ukázalo, že neexistuje systém, jak to převzít za ni, když to najedno nejde. Čili tento systém zřejmě dopracujeme.

JP:
Ano, pane Krejčí.

Viktor KREJČÍ, nezávislý novinář
Já jsem se chtěl zeptat na tu otázku, kterou jsou vám už položil na začátku, jak to vypadá s tou nabídkou Evropské investiční banky, těch dvě stě milionů eur ...

VŠ:
Ano, promiňte.

Viktor KREJČÍ, nezávislý novinář
... protože to je významná částka, je to šest miliard korun a mělo by to jít právě na obnovy čističek, poškozených mostů, silnic a tak dále?

VŠ:
Na tom ..., ministerstvo financí o tom jedná, ta nabídka je doopravdy, je skutečně taková, možná, že bude ještě o malinko větší, a je to nabídka dobrá, protože zejména je nutné si uvědomit, že oni navrhují sedm až deset let odkladu splátek, což ti, kdo zacházejí s penězi a s časem, tak vědí, že to je v podstatě dar, že jo, těch deset let odkladu. Ty úrokové podmínky jsou velmi dobré, takže pracuje se na tom velmi rychle a ministr financí mne informoval, že to je otázka týdnů, než se jim to podaří dotáhnout.

JP:
Pane vicehejtmane.

Stanislav RAMPAS, zástupce hejtmana Plzeňského kraje
Já bych ještě jednou zopakoval otázku, hovořil jsem o rychlosti převedení prostředků na obce, případně na kraje, na odstranění těch škod na veřejném majetku, starostům se vrší samozřejmě neproplacené faktury v tom prvním období, jestli uvažujete s nějakou jednoznačnou informací pro starosty, případně pro kraje, jakým způsobem tato záležitost bude vyřízena v nějakém čase? Protože skutečně někdy jsou starostové v té situaci, že objednají práce, protože musí, jednoznačně musí a nemají na ně prostředky.

VŠ:
Já jsem se zřejmě nevyjádřil dost jasně. Od pátku se rozděluje osmdesát milionů obcím, které jsou menší než deset tisíc obyvatel, k posílení jejich rozpočtů právě proto, aby mohly platit tyto faktury a podobně, čili první pomoc už přichází a další pomoci v takovém tempu, v jakém se to dokáže zvládnout. Ten problém je, že my doposud nemáme a nemůžeme mít, protože kraje mají povinnost to udělat do sedmi dnů, tak nemáme vyčíslení škod, ale to vyčíslení ..., jakmile budou škody vyčísleny, jakmile bude jasno, tak se bude pokračovat. Vím třeba, že v Suchdole nad Lužnicí byl poškozený most. Most už je nahrazen. Jsem informován, že ženisté, protože jsme vytáhli ze státních hmotných rezerv sedm a půl kilometrů mostovek náhradních, za které se nebude platit žádný poplatek, normálně se platí, teď se nebude platit, a že ženisté staví tři mosty denně. Jeden problém, o kterém jsem také informován, je v Blatné. Pan starosta mne dnes informoval, že snad za den, za dva už ta věc bude také daná do pořádku. Takže prostě pracuje se ze vší síly a já chápu ... Velmi málo věcí je zpomalováno tím, že by nebyla dobrá vůle nebo nějaké chybné strategické rozhodnutí. Nemůžu vyloučit, že takové je, ale mnoho věcí je skutečně tak komplikovaných, že má-li se to udělat rozumě, tak to trošku času potřebuje. Ale osmdesát milionů korun se od pátku rozptyluje na obce, které byly zaplaveny a které mají méně než deset tisíc obyvatel. Ukazuje se, když jsem si to tak jako odhadoval, že to ..., když jsem si to tedy nechal předložit, že to nejsou úplně bezvýznamné peníze.

JP:
Tady létají vzduchem velké částky a já se dotknu částky relativně, nebo aspoň ekonomičtí experti říkají, že relativně malé. Teď možná dvě třetiny diváků naštvu, ale zeptám se na to. Dvě třetiny Čechů souhlasí se zavedením takzvané milionářské daně, z níž by se platilo odstraňování povodňových škod. Určitě s ní nesouhlasí šestnáct procent lidí podle průzkumu. Ministerstvo financí vedené vaším spolustraníkem samozřejmě, Bohuslavem Sobotkou navrhuje vyšší zdanění fyzických osob s ročním příjmem nad devět set tisíc korun. To zvýšení je tedy z /nesrozumitelné/ na třicet sedm procent. Ještě, než požádám o vaši reakci, tak jsem si našel v jedné staré učebnici dějepisu pro střední školy vydané v sedmdesátých letech, tam stojí toto, rok 1947: "Hlasy pracujících přiměly nakonec vedení sociální demokracie, aby rovněž podpořila návrh KSČ. Tím se podařilo dosáhnout většiny v parlamentě a milionářskou daň v září 1947 uzákonit. Znamenalo to další porážku pravicových sil a oslabení pozic buržoasie." Je to padesát let, padesát pět let, je to podobnost čistě náhodná. Zkuste na to zareagovat, pane premiére.

VŠ:
Tak v roce 1918 Alois Rašín zavedl dodatečné zdanění ve výši přibližně čtyřiceti procent na majetky vzniklé v době války. To byla majetková daň, a to byla milionářská dávka. Totéž byl ten rok 1947, takový byl charakter té dávky. Bylo to sice totéž, co udělal Rašín, čili jeden z nejpravicovějších politiků, ale bylo to takovýmto způsobem interpretováno. To, co navrhujeme my, je reakce na situaci, která je prostě těžká. Přišla přírodní katastrofa a byla velká, kvůli tomu předsouváme některé daňové kroky, které byly plánovány, a zavádíme v podstatě jeden jediný na omezenou dobu, abychom získali dodatečné prostředky pro krytí povodňových škod. Experti říkají, že by to byla asi miliarda. Miliarda je tisíc bytů, to není málo.

JP:
Já jenom to srovnání ..., přece jenom by mne trochu zaráželo, když říkáte, když porovnáváte Rašína, rok 1947 a současnost a já jsem tady hovořil o oslabení pozic buržoasie, citace, ta buržoasie teď horko těžko vzniká po těch čtyřiceti letech a tak dále a nemám pocit, že by, mít peníze, bylo jenom provinění.

VŠ:
To není provinění, o tom vůbec nikdo nehovoří. Znovu vám říkám, to není milionářská dávka, protože to byla majetková dávka. Ta byla zavedena po první světová válce, protože se země nacházela v těžké situaci. Teď se nacházíme v těžké situaci, nezavádíme majetkovou daň, pouze na přechodnou dobu zvyšujeme nejvyšší daňové pásmo. Mimochodem, i těch třicet sedm procent je pravděpodobně mezi zeměmi OECD nejméně. Já, když jsem hledal nějakou zemi, která by měla v tomto pásmu daň menší než my, tak jsem ji nenašel a našel jsem jinou, která nám byla nejblíže, ta měla čtyřicet jedna procent. Takže to nemá žádný jiný cíl, než v okamžiku velké a vážné krize zmobilizovat prostředky, abychom tu krizi zvládli. Je to na omezený čas a žádná milionářská dávka to není.

JP:
Pane premiére, jenom mne napadlo, když jsme spolu hovořili před časem, tak já jsem vám říkal, že mne moc nebaví odevzdávat pět měsíců své práce státu a vy jste se na mne usmál a řekl jste: "Vy to děláte rád, že jo, vás to baví." Ty podnikatele to zatím baví. Pane starosto.

Miroslav ŠKOLAUD, starosta městské části Praha 5
Já bych chtěl navázat. Samozřejmě je docela pohodlné začít u prostředků někoho jiného, ale mne by zajímalo, jestli vláda nehodlá také něco udělat sama pro tyto výdaje, například omezit zbytné výdaje? Vždyť ještě před těmito povodněmi měla v úmyslu udělat naprosto ohromný schodek, přes sto šedesát miliard korun. Čili chce začít také u sebe a omezit zbytné výdaje?

JP:
Poprosím vás o stručnost, jsme v závěru, pane premiére.

VŠ:
Samozřejmě, že se budeme chystat ..., samozřejmě, že se bude reagovat na příjmové i výdajové straně, ale znovu, ty daně, na jedné straně se zvyšují daně z příjmu fyzických osob, je to náš záměr, na druhé straně chceme zavést společné zdanění rodin, což zase naopak znamená snížení daní. To není jenom jednosměrný krok, je to krok, kdy se snažíme ty daně rychle namixovat tak, abychom zemi co nejvíce pomohli a abychom zmobilizovali zdroje v tento okamžik, v který potřebujeme. Chceme omezovat výdaje tam, kde to je rozumné, to je samozřejmé. Budou součástí onoho balíčku, nebo onoho opatření, oné akce, kterou se snažíme povodně zvládnout, budou i zásahy na výdajové stránce.

JP:
Pánové, vám všem šesti děkuji za to, že jste přišli do studia v této zase už vlastně nelehké situaci. Všem, zejména vám, přeji hodně štěstí. Z mé strany, kdybych ho přál vám, tak by to mohlo být považováno za devótnost, ale každopádně i vám.

Mějte se prima. Příští týden uvidíte Štěpánku Duchkovou a dnes večer za pět minut osm Prima vysílá koncert, který je vyjádřením díků lidem, kteří prokázali, že solidarita není jenom věcí státu, ale věcí nás všech. Mějte se hezky, děkuji za pozornost. Na shledanou, díky.

VŠ:
Na shledanou.