I kdyby Špidlova vláda získala příští úterý ve Sněmovně důvěru, je pravděpodobné, že v ní poté dojde k personálním změnám. Ve včerejším rozhovoru pro Právo to nevyloučil premiér Vladimír Špidla.
Volba prezidenta není tak obecně politický akt, který by měl souviset s vládou. Myslím ale, že to, co se stalo, kdy část poslanců koalice hlasovala pro opozičního kandidáta, vyvolalo otázku, zda vláda má důvěru. Proto je naprosto přirozené, abychom tuto otázku předložili parlamentu.
Cíl je zjistit, zda tady důvěra je, a nikoli přesně kalkulovat s jednotlivými hlasy.
Myslím, že jsou to opravdu jen spekulace, hlasování bude v úterý, bude veřejné a spekulovat v tuto chvíli se mi zdá zbytečné.
To teď není otázka dne. Tato vláda předstoupí před Sněmovnu a buď důvěru získá, nebo nezíská.
Žádná vláda se neudržela po celé volební období ve stejném složení. To je součástí běžné vládní agendy, která nesouvisí s těmito okolnostmi.
To je záležitost mého uvážení a já ten krok učiním, až bude potřeba.
Žádný komentář.
Premiér je povinen sestavovat vládu tak, aby mohla fungovat. A to má mnoho různých hledisek. Samozřejmě má to i hledisko personální. Ale opakuji, teď k tomu nemám žádný komentář, pouze obecný výrok: neexistuje vláda, která by pracovala ve stejném složení od začátku do konce svého funkčního období.
Pokud si uděláte rychlou revizi toho, co je za námi, pak lze říci, že funguje přiměřeně dobře, nefunguje o nic hůře než předchozí vlády, řekl bych, že možná o něco lépe.
Je to záležitost dalších úvah. Teď je před námi hlasování o důvěře, které důvěru obnoví, nebo ne. To je otevřená věc. Pak je před námi sjezd sociální demokracie a samozřejmě že i vlády je možné rekonstruovat, měnit různým způsobem. Základní povinnost je dobře spravovat zemi. Nic víc, nic méně.
To nelze takto jednoduše říci. Jistěže sjezd má velký význam i pro celkovou politickou koncepci a tím může mít význam i pro složení vlády. Myslím, že základní koncepce, která byla předložena, to jest většinová vláda, byť s malou většinou, se může podrobit debatě, ale není ještě důvod uvažovat o nějakých zásadních změnách.
Pokud se podíváte do historie, pak těžko můžete tvrdit, že soc. dem. byla v době Miloše Zemana stabilizovaná. Byly v ní velké vnitřní rozpory a jeden z nich se projevil v době bamberské aféry. Kdybych tehdy Miloše Zemana jednoznačně nepodpořil, jeho kariéra se uzavřela. Tehdy bylo jasné, že soc. dem. je jasně štípnutá a Zeman ztrácí půdu pod nohama. Ale to je za námi. K dnešní situaci se dá říci, že žádná strana není před sjezdem úplně stabilizovaná. Ano, volba prezidenta ukázala, že existují vnitřní problémy a napětí, promítly se do ní určité zájmy, což mi přijde hodně nízké. Lidé, kteří zvolili Václava Klause, nedokázali oddělit své dílčí zájmy od celkové koncepce. Je to škoda a jistěže to svědčí o tom, že v soc. dem. vládne napětí. Musím ale zdůraznit, že mou představou není hřbitovní klid ve straně, strana jako vojsko. Mou představou je strana jako obec a víte dobře, že na vesnici se lidé dost často hádají.
Ne. Mou představou je soc. dem., která má dlouhodobou perspektivu. Proto i každý svůj krok touto perspektivou měřím.
Jak už jsem řekl, každá strana prochází svými slabšími obdobími. Teď je zažíváme. Mým cílem je stranu opět sjednotit, dát jí jednotného ducha, a abych použil dřívější heslo Václava Klause: hlavu vzhůru.
Někteří mě z toho obviňují, jiní mě podporují.
Samozřejmě. Jsou proudy, které uvažují o přiblížení ke komunistům, jsou proudy, které uvažují o velké koalici s ODS, jsou proudy, které uvažují o jiných řešeních. Ale převažující proud je sociální demokracie, která chce naplňovat své představy.
Takové tendence nejsou. Je to čirá spekulace. Je to nesmyslné. Jak pro toho, kdo odchází, tak pro toho, kdo zůstává. Jestli o tom někdo hovoří, pak jde o úvahy jednotlivců.
Musím se zase vrátit k volbě prezidenta. Miloš Zeman nikdy neřekl, že chce kandidovat na prezidenta. A to je celé jádro krize. Kdyby to řekl jasně, vedli jsme o tom debatu, která mohla mít nějaký výsledek. Miloš Zeman, ač byl k tomu vyzýván, nedokázal vstoupit do prvního kola, když už vyhrál v našem referendu. Byl jsem za ním a žádal jsem ho o to. On to odmítl. Když jsem se ho ptal proč, nedokázal mi vysvětlit důvody. Pravděpodobně se chybně domníval, že Václav Klaus nebude kandidovat v dalších kolech. Tím, že Zeman postupoval, jak postupoval, přispěl k napětí.
Za zásadní považuji to, že chceteli kandidovat, dostavíte se za předsedou stranu, požádáte ho, aby návrh předložil předsednictvu a ústřednímu výkonnému výboru. Nic takového se nestalo. Ale už se k tomu nehodlám vracet, pouze musím zopakovat, že k napětí ve straně přispěl postup Miloše Zemana, který nebyl politický, byl do určité míry zákulisní.
Pozval jsem Miloše Zemana na sjezd, jako kohokoli jiného.
Právo 6. 3. 2003
Naďa Adamičková, Marie Königová