4. února 2003, 20.00 SEČ
4. února 2003, 20.00 SEČ
O tomto víkendu cestoval do Bagdádu labouristický politický veterán Tony Benn, aby se setkal a promluvil si s iráckým prezidentem. Dnes uslyšíme, proč – podle Saddáma – nemá Irák zájem na válce a nevlastní žádné zbraně hromadného ničení.
Zde je přepis rozhovoru:
Tony Benn: Přijíždím z jediného důvodu – podívat se, zda můžeme v rozhovoru
prozkoumat, nebo jestli mi můžete pomoci spatřit možné cesty k míru. Je to můj
jediný důvod, pamatuji se na válku, protože jsem ztratil bratra. Nikdy už žádnou
válku nechci vidět. Na celém světě jsou miliony lidí, kteří nechtějí válku, a já
věřím, že tím, že jste souhlasil s tímto interview, což je pro nás všechny velmi
historické, mi možná pomůžete, abych byl schopen sdělit něco světu, co bude
významné a pozitivní.
Saddám Hussajn: Vítejte v Bagdádu. Jistě víte o roli, kterou si Iráčané pro sebe vytýčili, inspirováni svou vlastní kulturou, svou civilizací a rolí v lidské historii. Tato úloha vyžaduje pro svůj úspěch a pokrok mír. Tím je řečeno, že Iráčané mají zájem na svých právech stejně jako mají zájem na právech ostatních. Bez míru budou stát vstříc překážkám, které by jim zabránili splnit jejich lidskou úlohu.
Tony Benn: Pane prezidente, rád bych vám položil několik otázek. Ta první je, má Irák zbraně hromadného ničení?
Saddám Hussajn: Většina iráckých činitelů je u moci přes 34 let a má zkušenosti s okolním světem. Každý nezaujatý člověk ví, že když iráčtí činitelé něco řeknou, že se jim dá věřit. Když jste se mne před několika minutami zeptal, zda se chci na otázky dopředu podívat, řekl jsem Vám, že takovou potřebu necítím, takže nemusíme ztrácet čas, a dal jsem Vám volnost položit mi přímo jakoukoliv otázku, takže i má odpověď bude přímá.
Je to příležitost, jak oslovit Brity a síly míru ve světě. Je pouze jedna pravda, a proto Vám říkám, jak jsem už při mnoha příležitostech řekl, Irák nemá žádné zbraně hromadného ničení jakéhokoliv druhu. Vyzýváme každého, kdo tvrdí, že máme, aby podal důkaz a předložil ho veřejnému mínění.
Tony Benn: Mám další, kterou je třeba položit: máte spojení na Al Kajdu?
Saddám Hussajn: Kdybychom měli vztahy s Al-Kajdou a kdybychom v něj věřili, nestyděli bychom se to přiznat. Proto bych Vám chtěl říci na rovinu a přes Vás komukoliv, kdo to chce vědět, že s Al-Kajdou žádné takové vztahy nemáme.
Tony Benn: Pokud jde o inspektory, zdá se, že s nimi byly nějaké potíže, tak by mne zajímalo, můžete-li mi něco o těchto potížích povědět a jestli si myslíte, že se to vyjasní, dříve než se Hans Blix a pan Elbaradei vrátí do Bagdádu?
Saddám Hussajn: Budete si vědom toho, že každá větší událost musí na nějaké potíže narazit. Pokud jde o inspektory a rezoluce, týkající se Iráku, jistě jste to sledoval a máte svůj názor a představu, zda tyto rezoluce mají nějaký základ v mezinárodním právu. Nicméně je rada bezpečnosti přijala.
Tyto rezoluce – ať už provedené nebo ne – nebo motivace za těmito rezolucemi by mohly přivést současnou situaci na cestu míru či války. Takže je to kritická situace. Také si připomeňme nespravedlivé utrpení iráckého lidu. Za posledních třináct let od zavedení blokády, jistě víte o spoustě újmy, která byla iráckému lidu způsobena, zvláště dětem a starším v důsledku nedostatku potravy a léků a dalších životních potřeb. Proto jsme v kritické situaci.
Na tomto základě není překvapivé, že by mohly ze strany inspekce existovat stížnosti týkající se malých detailů, což by mohlo být podstatné, pokud jde o nás a náš způsob , jak na celou věc pohlížíme. Je možné, že ti Iráčané, kteří s inspekcí přicházejí do styku, by si na chování inspektorů mohli stěžovat a taky si stěžují.
Je rovněž možné, že někteří inspektoři, ať už z důvodů praktické a detailní procedury nebo z jiného motivu, by si mohli stěžovat na chování Iráčanů. Každý spravedlivě uvažující člověk však ví, že pokud jde o rezoluci 1441, splnili Iráčané své závazky uložené rezolucí.
Když má Irák námitky proti chování těch, kdo provádějí rezoluce rady bezpečnosti, neznamená to, že chce Irák tlačit věci do konfrontace. Irák nemá na válce zájem. Žádný irácký činitel ani řadový občan nevyslovili přání jít do války. Ta otázka by se měla položit druhé straně. Hledá snad záminku, aby mohla válku proti Iráku ospravedlnit?
Bylo-li cílem ujistit se, že Irák nemá jaderné, chemické a biologické zbraně, pak to mohou udělat. Ty zbraně nejsou v malých tabletkách, aby se daly ukrýt v kapse. Jde o zbraně hromadného ničení a je snadné zjistit, zda je Irák má nebo ne. Už jsme řekli mnohokrát a znovu to opakujeme, že Irák takové zbraně nemá.
Takže ohrazuje-li se Irák proti chování inspekčních týmů a dalších, neznamená to, že má zájem na kladení překážek, které by jim bránily zjistit pravdu. Je v našem zájmu umožnit jejich poslání nalézt pravdu. Otázkou je, zda i druhá strana chce dospět ke stejnému závěru nebo zda hledá záminku k agresi?
Pokud oni dávají přednost agresi, pak to mají nadosah. Supervelmoci si mohou vytvořit záminku kdykoliv, aby mohly prohlásit, že Irák rezoluci 1441 nedodržuje. Už prohlásily, že Irák nedodržoval ty předchozí. Za tu řadu let se však už stalo jasným, že Irák ty rezoluce dodržoval. Proč by se jinak soustřeďovaly na tu poslední a ne na ty předchozí?
Tony Benn: Rád bych svou otázku, pane prezidente, více rozšířil na vztahy Iráku a OSN a na vyhlídky na mír, a zajímalo by mne, zda při všech slabinách a potížích vidíte cestu, jak by OSN mohlo dosáhnout cíle ku prospěchu humanity?
Saddám Hussajn: Bod, jehož jste se dotknul, lze najít v Chartě OSN. Jak víte, Irák je jedním ze zakladatelů a prvních signatářů Charty. Podíváme-li se na zástupce dvou supervelmocí – Ameriku a Británii – a podíváme-li se na jejich chování a jazyk, všimneme si, že jsou více motivováni válkou, než svou odpovědností za mír. A když mluví o míru, pouze obviňují druhé, které chtějí ve jménu míru zničit. Tvrdí, že sledují zájmy svých lidí. Oba dobře víme, že to není pravda. Ano, svět by tento princip respektoval, kdyby byl použit rozumně. Není to o moci, ale o dobru a zlu, o tom, že založíme své vztahy na dobru a budeme tento princip respektovat. Tak se přijetí tohoto principu stane snadným, neboť každý, kdo ho poruší, bude vystaven veřejnému mínění.
Tony Benn: Jsou lidé, kteří si myslí, že je to konflikt o ropu, tak bych byl rád, kdybyste řekl něco o tom, jak se ty obrovské zásoby ropy vyvíjejí, především z hlediska prospěchu iráckého lidu a pak z pohledu potřeb lidstva.
Saddám Hussajn: Mluvíme-li o ropě v této části světa, musíme jednat s ostatními ve všech aspektech života, v ekonomické, stejně jako sociální, technické, vědecké a dalších oblastech. Zdá se, že úřady USA jsou motivovány agresí, což je v regionu více než deset let evidentní. Prvním faktorem je role vlivných lidí v rozhodnutí přijatém prezidentem USA, která je založena na sympatii se sionistickou entitou, která byla vytvořena na úkor Palestiny a jejího lidu a jejich lidství. Tito lidé ovlivňují ruku americké administrativy tvrzením, že Arabové představují pro Izrael nebezpečí, aniž pamatují na svůj závazek k Bohu a na to, jak byli Palestinci vyhnáni ze své domoviny.
Po sobě jdoucí americké administrativy byly vedeny po cestě nepřátelství vůči lidu tohoto regionu, včetně našeho národa, jehož jsme součástí. Tihle a další lidé vyprávěli různým administrativám USA, především té dnešní, že chce-li ovládat svět, musí ovládnout ropu. Tudíž zničení Iráku je předpokladem pro ovládnutí ropy. To znamená zničení irácké národní identity, protože Iráčané jsou oddáni svým principům a právům v souladu s mezinárodním právem a chartou OSN.
Zdá se, že se tento argument některým americkým administrativám, zvláště té dnešní, zalíbil, že když ovládnou ropu na Středním východě, že budou schopni ovládnout svět. Mohly by diktovat Číně velikost jejího hospodářského růstu a zasahovat do jejich vzdělávacího systému, totéž by mohly dělat Německu a Francii, možná i Rusku a Japonsku. Dokonce by to mohly povědět Británii, pokud by ropa nestačila jejich domácí spotřebě.. Zdá se mi, že tato nepřátelskost je obchodní značkou současné americké administrativy a je založena na jejím přání ovládnout svět a rozšířit svou hegemonii.
Lidé mají právo povědět, že když tahle agrese americké administrativy bude pokračovat, povede to k široké nenávisti a odporu. My nebudeme schopni rozvíjet ropná pole či ropný průmysl a tak vytvářet celosvětovou spolupráci jako členové lidské rodiny, bude-li válka, ničení a smrt. Není rozumné zpochybnit takový přístup a dospět k závěru, že taková cesta nepomůže nikomu včetně Ameriky a jejího lidu? Poslouží snad nějakým krátkodobým zájmům a zájmům některých vlivných sil v USA, ale nelze tvrdit, že to poslouží dlouhodobým zájmům amerického lidu nebo dalších národů.
Tony Benn: Desítky, možná stovky milionů lidí v Británii a Americe, v Evropě a po celém světě chtějí vidět mírové zakončení tohoto problému, a jsou to podle mého názoru opravdoví Američané, opravdoví Britové, opravdoví Francouzi a Němci, protože přemýšlí o světě z pohledu svých dětí. Mám deset vnuků a v mé rodině je anglická, skotská, americká, francouzská, irská, židovská a indická krev, a politika je pro mne o jejich budoucnosti, o jejich přežití. Zajímalo by mne, můžete-li v tomto interview říci něco přímo k mírovému hnutí, co by mohlo pohnout s věcí, kterou se zabývají?
Saddám Hussajn: Především obdivujeme pokroky mírového hnutí ve světě v posledních několika letech. Modlíme se k Bohu, aby posílil ty, kdo pracují proti válce a za věc míru a bezpečnosti, založené na spravedlivém míru pro všechny. A vzkazujeme přes Vás britskému lidu, že Iráčané necítí vůči britským lidem nenávist. Do roku 1991 měl Irák a Británie normální vztahy, stejně jako normální vztahy s Amerikou. Po celou tu dobu neměly britské vlády důvod kritizovat Irák, jak dnes některé hlasy dělají dnes.
Věříme, že britský lid řekne těm, co Iráčany nenávidí a chtějí jim ublížit, že pro ospravedlnění války neexistuje důvod, a vyřiďte jim prosím, co Vám říkám, protože Britové jsou stateční – vyřiďte jim prosím, že Iráčané jsou stateční také. Řekněte britskému lidu, že pokud budou Iráčané podrobeni agresi či ponížení, že budou statečně bojovat. Stejně jako bojovali Britové za 2. světové války, a budeme bránit svou zem, jako oni bránili svou zem, každý svým způsobem. Iráčané si válku nepřejí, ale pokud nimbuse vnucena – bude-li na ně zaútočeno a budou-li potupeni – budou se sami bránit. Budou bránit svou zem, svou suverenitu a svou bezpečnost.
Originál "The Saddam Hussein Interview" naleznete na stránkách Channel 4 - http://www.channel4.com/news/home/z/stories/20030204/saddam_benn.html.
Přeložil narychlo ze 4./5. 2. 2002 Milan Neubert.