Sociolog Stanislav Holubec je od roku 1998 členem Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM). Loni kandidoval ve volbách do českého parlamentu. Je mu 24 let, promoval v Lipsku a přednáší teď na Karlově universitě v Praze.
Ivo Bozic a Stefan Rudnick se s ním setkali v pražském stranickém ústředí.
Naopak, a to ze dvou důvodů: zaprvé by měl mít člověk více společenské praxe, než se stane politikem z povolání. Zadruhé je strana v současnosti dost rozpolcená a zatřetí jsem delší dobu v parlamentu pracoval a přitom jsem si všimnul, že to pro mne není ta správná forma politiky. Člověk tam ztratí spoustu času nesmyslnými zasedáními a podobnými věcmi.
Aktuálně jde především o stanovisko k Evropské unii. Konzervativní, nacionalistické křídlo vstup do EU odmítá, levicově liberální křídlo je pro. Nebyl jsem sice v den referenda o přistoupení k EU doma, ale byl bych hlasoval pro.
Mezi mladými v Čechách nejsou příliš oblíbeny ani myšlenky KSČM, ani celé zbylé levice. Studenti na universitách jsou spíše pravicoví. Když jsem přišel do Německa, bylo pro mne příjemným překvapením, jak je na univerzitě atmosféra levicová.
KSČM je v Čechách silou, která je levicovým, progresivním myšlenkám nejotevřenější.
Takže především jsou to anarchisté. Česká anarchistická federace má asi 3000 až 4000 aktivních členů. Pak existují ekologické různé skupiny, které se především starají o životní prostředí. Je tu i samostatná scéna skvaterů, ale ve srovnání s Německem je mnohem slabší. V Praze byly jen tři obsazené domy. Před rokem však byly dva vyklizeny.
Vidím s PDS celou řadu strukturálních podobností. Kupříkladu jsou v obou stranách velmi staří členové. Více než 70 procent jsou starší než 60 let. Rovněž společenská úloha je srovnatelná. Stejně jako PDS v nových spolkových zemích dostává KSČM v Čechách asi 20 procent volebních hlasů. Naproti tomu je velmi rozdílné hlasování vůči levici jako celku. V Německu je levice významně známější než tady v Čechách. Tady jsou antikomunismus a protilevicové resentimenty velmi vyhraněné. A nakonec musím říci, že je PDS ve srovnání s KSČM přeci jen trochu liberálnější.
Kupříkladu je česká strana více nacionalistická. Nemá kritický vztah k atomové energii a nezasazuje se za práva menšin.
Ano, podporuje ji zcela a plně. Já sám o tom nejsem přesvědčen. Nejsem sice žádný expert, ale trend v západní Evropě jde směrem k rušení atomové energie.
Ano, například jsem ve volebním boji podporoval ofenzivně homosexuály a lesbičky. Byl jsem za to silně kritizován. Řekli mi, že když s tím budu pokračovat, nebude to slučitelné s mou další kariérou ve straně.
Ano, ovšem. Bylo by nepředstavitelné, aby tu na univerzitě byla například činná skupina homosexuálů, jako je to možné v Německu. V KSČM je to ale obzvláště špatné.
O to nemám starost. Tak silně taky se stranou spojen nejsem. Ani politicky, ani existenčně. Nevidím svou budoucnost ve funkcionáři strany.
Stejně jako celá strana jsou i mladí rozpolceni. Jsou mládežníci, kteří jsou kriticky nebo levě liberální jako já, ale například mládežnická organizace Komsomolu je velmi autoritářská a stalinistická. Zatímco má KSČM jako stranické logo dvě červené třešně, Komsomol nosí stále ještě rudou hvězdu s kladivem a srpem vpředu.
Typický volič žije na venkově, je starý, bez práce, chudý, nevzdělaný, často je to policista nebo voják. Atypickými voliči jsou například studenti a mládež. Praha je pevnost pravice. Tady dostává KSČM jen sedm až osm procent, v severních Čechách naproti tomu 25 až 30 procent. V některých městech stavíme i starosty a primátory.
Alternativní nebo mládežnická kultura nehraje v Čechách velkou roli, ať už jde o levicové radikály, grufties, nacisty nebo chuligány. U neonacistů je ale trend sestupný. Já sám jsem s nacisty nikdy problémy neměl. Ale existovala spousta útoků na pankáče, cizince a především na Romy. V Písku v roce 1993 asi pět nebo šest nácků zbilo mladého Roma a hodilo do řeky. Ten se pak utopil, přičemž na druhé straně řeky se novináři a policisté jen dívali. Existuje studie, podle níž nechce 85 procent českého obyvatelstva mít za souseda Roma.
Německá levice je v Čechách neznámá. V naší straně se ví nejvýše o PDS, protože ta byla jistým příkladem. Já sám znám německou levici lépe, protože jsem studoval dva roky v Lipsku. Byl jsem především nadšen velkou společenskou akceptancí levice. Neumím si představit, že bych šel tady v Praze na ulici a agitoval pro stranu. Nenávist vůči komunistům je tak veliká.
Chápu, že se tak v Německu kvůli minulosti diskutuje. Ale česká levice podporuje spíše Palestince než Izrael Já sám jsem v této otázce nejistý. V Čechách není antisemitismus tak výrazný. Rasismus je tu především namířen na Romy. Za druhé světové války tu dokonce existoval koncentrační tábor, kde byli drženi především Romové a v němž byli dozorci Češi. Ale takový pogromistický antisemitismus jako v Německu, Rusku či Polsku tu vůbec neexistuje. Proto tu může mít člověk k událostem na Blízkém východě větší odstup.
Byl jsem proti rozdělení Československa stejně jako většina obyvatel. Dělení bylo spíše věcí tehdy vládnoucích politických elit. Myslím si ale, že se můžeme dívat na společný vstup do EU jako na jistý druh opětovného sjednocení. Tím hranice mezi oběma zeměmi zmizí a budeme společně platit s eurem.
Rozhovor vyšel v Jungle World, č. 30, 16. července 2003
originál
přeložil Milan Neubert