Určení identity nového kraje považuje za jeden z prvořadých úkolů budoucího krajského zastupitelstva Bohuslav Mikulášek, první muž krajské kandidátky Strany demokratického socialismu. "Z demografického a sociologického pohledu není tento kraj přirozeně rostlý a mezi jednotlivými částmi jsou velké rozdíly. Je proto důležité, aby lidé dokázali kraj přijmout za svůj. Jestliže se obyvatelé s krajem neztotožní, nebude mít tento zcela nový útvar praktický význam," říká pětapadesátiletý lídr.
Zastupitelstvo musí dokázat, že je schopno zvládnout přijetí kompetencí od centrální státní správy a má na to dokonce vyměřený čas. Okresy by měly přestat fungovat do dvou let a pokud to zastupitelstvo zvládne, bude to dobré. V opačném případě by to mohlo vést až k zániku kraje. Klíčovým problémem, jehož mantinely kraje příliš neovlivní, jsou ekonomika a nezaměstnanost. Přestože jde o záležitost celostátní politiky, jsou i v rámci tohoto kraje velké rozdíly, které by se krajský orgán měl snažit řešit. Pro nás má prosperita vždy sociální a ekologický rozměr.
Politiku považuji za běžný prostředek mého vyjádření. Deset let pracuji v komunální politice, ve ´velké politice´ jsem spoluzakladatelem Strany demokratického socialismu, mám blízko k významné brněnské skupině osmašedesátníků. Jsem představitelem jistých názorů a myslím, že je třeba tyto názory prezentovat na veřejnosti, a je jen na lidech, jaký k nim zaujmou postoj. Nejpodstatnějším úskalím politické práce je čas, kterého mám stále málo. Úsilí je samozřejmé. Každý, kdo něco chce, do toho musí něco vložit. Žádná velká újma to pro mě není.
Podstatou skutečného socialismu je to, že by lidé měli fungovat jako kolektiv, společnost, a my bychom rádi k vytvoření takové společnosti přispěli. Euforie z počátku devadesátých let už vyšuměla, politiku ovládly velké strany a obyčejní lidé se v tom ztrácí. Řada lidí již na snahu o zapojení se do veřejného života rezignovala, a to bychom rádi změnili.
Postavili jsme sice kandidátku jako strana, účelem je však dát prostor především osobnostem z řad nestraníků, kteří by jinak neměli šanci. Volební zákon v současné podobě preferuje strany a velké strany zvlášť. My jsme se proto rozhodli dát půdu levicově orientovaným osobnostem. Předvolební kampaň je zatím slušná, většinou vymizela shromáždění a vše jde přes média. Víme, že lidé na mítinky příliš nechodí a kromě organizovaných setkání všech stran jsme jiná nepořádali. V rámci možností jsme vsadili na letáky a inzerci v tisku. Tato nákladnější moderní metoda je však individualitštější a díky tomu cosi vypovídá.
Tohle je vždy otázka míry. Pokud je někdo obchodníkem a dostane se do zastupitelstva, bude logicky hájit zájmy nějaké vrstvy. Pokud jde však o jeho obživu, pak bych pokládal za zbytečné odstupovat. Určitě by to však nešlo, pokud by byl tento člověk spjat s výraznými hospodářskými subjekty. Netýká se to naopak různých spolků, kde by bylo zpřetrhání těchto vazeb na škodu. Mě se tento problém netýká, v žádné firmě nepůsobím.
Nechceme být zbytečně předpojatí a dávat si nějaká omezení předem považujeme za zbytečné. Jsme v levé části politického spektra a polohy sociální a obecně levicové nám tudíž budou bližší, než výrazně pravicové. V ekonomice například zastáváme stanovisko potřeby nějaké regulace. Nejde nám o systém, který zde byl před rokem 1989, ale o účinnou regulaci hospodářství, jejíž požadavek vyslovil mimo jiných i konzervativní papež. Při práci v zastupitelstvu kraje je široká škála možností spolupráce na konkrétních problémech. Chceme proto upřednostnit konkrétní problémy před politikařením. Zastupitelstvo půjde buď cestou vývoje v parlamentu - tedy cestou politické šarvátky, nebo se bude vyvíjet po vzoru řady obecních zastupitelstev, která zjistila, že je možno spolupracovat na konkrétních věcech bez ohledu na vlajku. To, jakým směrem se krajské zastupitelstvo vydá, bude to nejpodstatnější.
Argument je stále stejný. Ten, kdo nevolí, tak volí automaticky ty, které volit nechce. I kdyby voličům z nabídky neseděl nikdo, nebo téměř nikdo, ať tedy volí alespoň ty, o nichž si myslí, že mu alespoň nejméně ublíží. I přes znechucení politikařením by lidem nemělo být jedno, jakým směrem se bude jejich region v dalších letech ubírat.
Mám obavy, aby se diskuse o kraji nezvrhla pouze v dohadování o názvu, který není rozhodně tím nejpodstatnějším a nemělo by se řešit to nejdříve. Zastupitelstvo a krajské vedení by nejprve mělo zvolit jakési programové prohlášení a tam se někde může objevit i otázka názvu a znaku. Rozhodně by však kraj měl fungovat jako polycentrický, a přestože je Jihlava přirozeným geografickým centrem regionu, nepůsobí název Jihlavský kraj dobře. Centristický podtext měly i pokusy o župní reformu za první republiky i kraje v poválečných letech. V této chvíli nechci předkládat recept, myslím, že jich bude dost.
Od 21. 10. do 4. 11. máte možnost si každý den na tomto místě přečíst rozhovor s jedním z dvanácti lídrů politických uskupení, kandidujících do krajského zastupitelstva. Zítra vyjde: Antonín Němec, Humanistická aliance.
BOHUSLAV MIKULÁŠEK nar. 1945 ve Velkém Meziříčí. Studoval brněnskou Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity, pak nastoupil do školství. Již téměř třicet let se však věnuje muzejní práci. Působil v Muzeu silnic a dálnic ve Velkém Meziříčí, v současné době pracuje jako muzeolog v Západomoravském muzeu v Třebíči. Na konci sedmdesátých let vstoupil do KSČ, na začátku devadesátých let spoluzaložil Stranu demokratické levice, z níž po sloučení s Levým blokem vznikla Strana demokratického socialismu. Od roku 1990 je aktivním členem městského zastupitelstva ve Velkém Meziříčí. Je ženatý, s manželkou vyženil dvě dnes již dospělé dcery.
MF Dnes, 3. 11. 2000 - STANISLAV CAHA