Světově proslulý sociolog, profesor Ostravské univerzity a publicista Jan KELLER, spoluautor protiválečné petice Nikoli naším jménem, přednášel ve středu v Praze 130 zájemcům z řad členů a sympatizantů Klubu sociologů a psychologů na své oblíbené téma Globalizace. My jsme ho poté oslovili, zdali by nám u příležitosti Evropského dne proti válce neodpověděl na několik otázek ohledně irácké kauzy.
Tzv. státotvorní a euroatlantičtí politologové, kteří odmítají fakt, že USA hodlá napadnout Irák z čistě sobeckých ekonomických důvodů, tvrdí, že kdyby USA chtěly iráckou ropu, tak by jim nic nebránilo s Husajnem obchodovat. Jak byste na jejich zavádějící "argument" zareagoval?
Američané původně chtěli s Irákem obchodovat, proto ho ostatně vyzbrojili těmi zbraněmi, které dnes má. Podobně to ostatně dělali i v případě teroristických skupin (tedy nejenom vybraných států). Změna nastala počátkem 90. let, kdy po pádu vojenské rovnováhy zjistili, že se mohou nerostných surovin domoci jiným způsobem. Tak dali přednost tomu jinému způsobu, který má tu výhodu, že se nemusí nic platit... Naopak v případě války mají vlastně dvojnásobný zisk, protože na jedné straně vyprázdní sklady nepoužitých zbraní, dají nové zakázky zbrojnímu průmyslu, HDP v USA půjde nahoru, jejich stagnující ekonomika se roztočí a navíc, za to, že si oživí svou vlastní ekonomiku (to je tzv. ekonomické perpetuum mobile), tak ještě jako prémii dostanou možnost rozhodovat o iráckých ropných zásobách. A to jistě ne z hlediska potřeb iráckého lidu, jak se snaží tvrdit...
Tím jste mi malinko ukradl druhou otázku, co je hlavním důvodem chystané agrese USA v Iráku? Jestli vyprázdnění skladů jako v Jugoslávii 1999, snaha odpoutat pozornost od problémů doma, kontrola ropných nalezišť od Kaspiku až po Blízký východ za předpokladu, že po Iráku bude následovat Saúdská Arábie, nebo vše dohromady, nebo něco jiného...?
To je opravdu jednoduché, je tam všechno dohromady a navíc je to území, kde se dají budovat vojenské základny. A protože se tvrdí, že kdo ovládá Přední Asii, tedy území na rozhraní tří světadílů, ten má reálnou moc, pak už z hlediska výčtu důvodů budeme zřejmě kompletní.
Proč ale USA ignorují milióny mírových aktivistů? Dnes se očekává, že v rámci vyvrcholení světových protiválečných demonstrací zaplní Londýn milión odpůrců války, Paříž čtvrt miliónu, New York taktéž atd., atd. Proč jdou hlavou proti zdi už pomalu jako kůl v plotě? Je to o tom, že podle prognóz, nepůjdou-li republikáni do války, nevyhrají po dalších 20 let volby...?
Tady je zvláštní paradox. Když ve východních státech bývalého socialistického bloku demonstrovali lidé, tak režim, který byl údajně založený na potlačování lidských práv, se vlastně zhroutil. Zatímco západní režim, který údajně lidská práva respektuje, si může dovolit naprosto ignorovat masové demonstrace. Ten západní režim se bojí masových vystoupení lidí mnohem méně než ten tzv. nedemokratický režim, protože je spousta způsobů, jak je neutralizovat. Už v roce 1968 Frankfurtská škola pracovala s pojmem represivní tolerance. Tolerancí miliónových protestů se získá nádech demokracie, ale nakonec si stejně politická elita udělá, co udělat chce.
Kde se ale o válce rozhoduje spíše - v Bílém domě nebo na půdě nadnárodních monopolů, zbrojařsko-naftařských lobby?
Víme, jakou moc má televize. Přičemž tři největší televizní kanály jsou ovládány třemi největšími zbrojařskými společnostmi. Vždyť prezident Bush ml. se stal hlavou státu, i když dostal ve volbách méně hlasů než jeho protikandidát, takže ti lidé jsou skutečně přesvědčeni, že dočasné vyjevení demokratické vůle na ulicích je nemůže jakkoli přivést do úzkých, protože prostě mají k dispozici nejdokonalejší mediální masáž všech dob.
Když tato fakta shrneme, lze podle vás říci, že USA představují minimálně stejné zlo jako Irák, nebo snad dokonce větší?
Citoval bych jednoho z předních amerických senátorů za republikánskou stranu, který nedávno řekl, že: Amerika několikrát pomohla Evropě zachovat demokracii a dnes je tedy nejvyšší čas, aby Evropa tento dluh vrátila... Vývoj, který momentálně probíhá v Spojených státech, je prostě výsměchem demokracii a občanské společnosti. Aneb ještě jinak.
Od dob Montesquiea, od 17. století, se ví, že záruka proti zneužití moci je její rozdělení mezi vládu, parlament a soudce. V Americe dnes dochází k tomu, že vláda, parlament a soudci jsou obsazováni ze stejného centra.
Jak vidíte vývoj ohledně irácké krize? Byl byste schopen z jiného úhlu pohledu podpořit Helenu Růžičkovou, která věští z koule, a to obvykle dost přesně, a která zaprognózovala, že válka v Iráku nakonec nebude? Nebo jste jako politolog skeptičtější?
Bojím se toho, že v americké administrativě převládly naprosto iracionální tendence, tj. udělají maximum pro to, aby válka byla, vždyť už se kvůli tomu rozkmotřují se svými dlouholetými spojenci..., a obávám se toho, aby z americké strany nedošlo k nějakým provokacím, protože když někdo použije třeba chemické zbraně hromadného ničení, tak se velice těžko zjišťuje, která z těch stran to použila proti americkým oddílům! A pokud budou použity zbraně hromadného ničení bakteriologického nebo chemického původu, aniž by se vědělo, kdo byl jejich původcem, tak Amerika se podle současné doktríny cítí oprávněna použít jaderné zbraně...!
Roman JANOUCH, Haló noviny, 15. února 2003