LN: Vláda schválila státní rozpočet, jak hodnotíte jeho podobu?PRAHA 24. září 2004 Zadlužení státu chce vláda snížit hlavně úsporou výdajů. Podle ministra financí Bohuslava Sobotky bude přesto v roce 2007 platit Česko asi 46 miliard ročně za umoření státního dluhu a úroky.
LN: Vláda schválila státní rozpočet, jak hodnotíte jeho podobu?
S rozpočtem jsem spokojen, protože zajišťuje včetně rozpočtového výhledu, že reformy budou muset pokračovat. Proto, abychom dodrželi výdajové limity pro roky 2006 a 2007, bude muset dojít k úsporným opatřením na výdajové straně. Tyto úpravy projedná vláda v listopadu. Podařilo se to, že výdajové limity na příští rok jsou překročeny o částku 2,5 miliardy korun a deficit veřejných rozpočtů bude v příštím roce 4,2 procenta HDP.
LN: Nejvíc bude muset šetřit ministerstvo práce. Kolik a kde?
Snížení výdajů na ministerstvu práce a sociálních věcí se bude pohybovat kolem pěti miliard korun během roku 2005 a budou se řešit opatření, která k těmto úsporám povedou. Pokud jde o pasivní politiku zaměstnanosti, tak předpokládáme, že by mohla pomoci novela zákona o zaměstnanosti, která začne platit od října. Úspory budou také u nemocenské a státní sociální podpory.
LN: Můžete uvést konkrétní opatření, kde chcete v příštích letech šetřit?
V každém případě se domnívám, že bude potřeba zvážit valorizační mechanismus,
který je obsažen v zákoně o služebním poměru příslušníků ozbrojených sborů. Tento zákon by v
příštích letech mohl znamenat ještě další finanční nároky, které by nebyly podle mne vyvážené s
možností zvyšovat platy u ostatních zaměstnanců veřejného sektoru. Bude podle mne možné nalézt
úspory v rozpočtu ministerstva obrany.
Dále budeme šetřit v oblasti běžných výdajů. Na ministerstvu financí by měl proběhnout pilotní
audit, procesní a personální. Pokud se podaří, nic nebrání tomu, abychom připravili audity u dalších
ústředních orgánů státní správy. Bude pokračovat snižování počtu zaměstnanců veřejného sektoru i v
roce 2006.
LN: Zmínil jste úspory v nemocenské, vláda se zatím nedohodla na její další úpravě. Budete navrhovat zpřísnění dávek v nemoci?
Domnívám se, že by měla být schválena taková varianta, která nebude motivovat k nepřiměřenému využívání tento typ pojištění. Bylo by vhodné, aby určitou část doby nemoci financovaly zaměstnavatelé při určitém snížení odvodů.
LN: Je tedy možné, že se firmám sníží odvody za zaměstnance?
Podle mne by se přijetím nového zákona mohl celkově snížit objem prostředků v
tomto systému a mohly by tedy odpovídajícím způsobem klesnout odvody do něj na straně
zaměstnavatelů. LN: Jak ovlivní státní rozpočet splácení státního dluhu?
Dlouho bylo zvykem, že výdaje na dluhovou službu se udržovaly pod úrovní dvaceti miliard korun. Na
konci volebního období asi překonají hranici čtyřiceti miliard korun ročních výdajů. V roce 2007 by
mohla dluhová služba činit asi 46 miliard korun. Náklady rostou, ale můžeme to částečně ovlivnit
tím, že dluhy nebudou pokračovat.
LN: Ministerstvo financí zvýšilo odhad HDP pro příští rok. Pokud ekonomika tolik neporoste, nebojíte se nižšího příjmu státní kasy a naopak vyšších výdajů?
Odhad příjmů v příštím roce jsme změnili pouze o částku 1,3 miliardy korun. A to v rámci pojistného. Na další roky jsme očekávání neupravili. Potenciální nové příjmy nechceme zapojovat do odhadů, podle mne by měly být použity na snížení deficitu v daném roce.
LN: Nepočítáte s výpadky příjmů? Například ministr spravedlnosti Pavel Němec chce, aby daň z přidané hodnoty zůstala u hotelů na pěti procentech.
Rozumím snaze vyhovět hoteliérům, pro které zvýšení DPH není příjemná věc. Myslím, že ta změna byla pozitivní a směřuje k tomu, aby se zjednodušilo zdaňování v oblasti DPH, a proto já s tímto návrhem nechci souhlasit z tohoto obecného principu. Pokud jde o příjmy v letošním roce, očekáváme, že dodržíme plán. Samozřejmě nemohu vyloučit, že se schválí nějaké zákonné změny, které podlomí příjmovou stránku. pak ovšem vláda bude muset snížit výdaje, tak aby dodržela výdajové limity.
LN: Výdaje státu mohou ovlivnit státní záruky, které mají být příští rok 16 miliard korun, což je o více než deset procent vyšší suma než letos. Nemůže to ohrozit rozpočet?
Jsem rád, že jsem podepsal nejméně státních záruk. Čísla na příští rok nejsou nové státní záruky, které bychom poskytovali v příštím roce. To jsou bohužel záruky, které musíme platit a byly poskytnuty v minulých letech. Konkrétně se jedná o garanci za úvěry pro společnost Aero Vodochody a pocházejí tuším z roku 1997. Dále se jedná o záruky poskytnuté České národní bance z roku 1996 a budeme ji muset uhradit v rámci výdajů rozpočtu na rok 2007. Největší objem záruk představovaly záruky za transformaci Českých drah a poté transakce padlé banky IPB.
LN: Veřejné finance trápí stále vyšší výdaje na zdravotnictví. Může dojít k zvýšení spoluúčasti pacientů na úhradě zdravotní péče?
Myslím, že v tuto chvíli nelze otevírat debatu o zvýšení spoluúčasti pacienta.
Ale je třeba, aby resort zdravotnictví připravil ucelenou koncepci, která by vedla k rozpočtové
stabilizaci systému zdravotního pojištění. Není možné déle fungovat v systému, který každý rok
vytváří vyšší deficit.
Za něj koneckonců platí všichni poskytovatelé tím, že se prodlužují lhůty plateb ze systému
zdravotního pojištění.
LN: Může další zadlužení státu zhoršit hodnocení Česka v zahraničí?
Snížení ratingu České republiky se týkalo dlouhodobých závazků. Jsme poslední zemí regionu, která nemá dohodu o penzijní reformě. Jinak ostatní země, Polsko, Maďarsko, Slovensko ji již zahájily. Proto nezahájení penzijní reformy pro nás může být z hlediska ratingu problém.
LN: Kdy chce vláda reformu penzí předložit? A na kolik vyjdou náklady na změnu?
Návrhy změn by měla komise pro důchodovou reformu předložit na jaře příštího roku. Pak je důležité, aby rychle proběhla politická debata, abychom příští rok byli schopni předložit do Poslanecké sněmovny návrh penzijní reformy plus první záměry legislativních kroků. Nemělo by dojít k tomu, aby byla koncepce schválena pouze 101 hlasy koalice, ale musí mít širší politickou podporu. Proto vítám, že ohledně reformy důchodového systému je schopna koalice spolupracovat s opozicí. Co se týče transformačních nákladů na změnu systému, tak Česko nemá žádné disponibilní rezervy, z kterých by mohla být financována penzijní reforma. Máme za sebou přechod na tržní ekonomiku, který doprovázely takové věci, které jinde nejsou. Například ekologické garance v rámci privatizace firem, jejichž objem je v nominální výši větší než 100 miliard korun.
LN: Zveřejnil jste, že chcete podpořit penzijní připojištění. Jak?
Domnívám se, že ať se rozhodneme pro jakoukoliv verzi důchodové reformy, tak role individuálního penzijního připojištění musí být vyšší než dnes. Hlavně pokud jde o mladší ročníky. Takže ten nový model musí vždy počítat s vyšší rolí připojištění. Zahájili jsme práci na novele zákona o penzijním připojištění, která by měla vstoupit do legislativního procesu v roce 2005. Hledáme cesty, jak ho ještě více zatraktivnit, aby se do něho zapojilo více klientů a odkládali více peněz na stáří než v současné době.
LN: O jaké zatraktivnění půjde?
Nemělo by se jednat o navyšování podpory ze státního rozpočtu. Chtěli bychom najít možnosti například vyšší podpory ze strany zaměstnavatelů. To by mohlo být v daňové oblasti.
LN: Objevily se úvahy o tom, že penzijní reforma by mohla být z části hrazena výnosy z privatizace společnosti ČEZ. V jaké fázi je nyní debata o prodeji 16procentního státního podílu?
Bylo dosaženo konsenzu v tom, že prodej by mohl být spuštěn poté, co ČEZ ukončí sérii potenciálních akvizic v regionu střední a východní Evropy. Musím říct, že zatím není stanoven termín, kdy bychom debatu o prodeji podílu měli obnovit. Koalice se ale shodla na tom, že výnosy z prodeje ČEZ by se použily na penzijní reformu.
LN: Je pravda, že se o podíl v ČEZ zajímala španělská firma Iberdola?
Nevedeme s nikým žádná jednání, která by spočívala v přímém prodeji nějaké části ČEZ. O ničem takovém vláda nerozhodla a ministerstvo financí bez souhlasu vlády nevede žádná jednání. Nevylučuji, že čas od času některý z investorů kontaktuje úřady státní správy, aby zjistil situaci. Ale dosud nebylo o privatizaci společnosti rozhodnuto.
LN: Stát získal v poslední době pozici žalobce v jedné z arbitráží s japonskou Nomurou. Myslíte si, že to zvyšuje šanci na vítězství ve sporu?
Tento procesní úspěch nelze hodnotit izolovaně. V posledních dvou letech se pozice České republiky ve sporech s Nomurou posílila. Jedná se jednak o spory, které vede ČSOB v mandátu státu, nebo došlo k rozhodnutí o konkursu IP banky. Takže jsme silnější, než jsme byli před dvěma lety. To ale neznamená, že máme vítězství v kapse. Spíše to znamená, že máme větší prostor pro obhájení našich nároků. Věřím, že jsme v právu a že Česká republika v těchto sporech neprohraje.
LN: Reagovali jste na stížnost Boeingu v dopisu adresovaném MF v souvislosti s tendrem ČSA na nová letadla?
Domnívám se, že je slušné na dopis odpovědět, a proto MF odpovědělo. Naše pozice
je jasná: MF ani vláda do výběrového řízení nijak nezasahuje. Kompetence je plně v rukou vedení ČSA.
Musí rozhodovat ekonomická kritéria a výhodnost pro společnost a je to jen součást konkurenčního
boje mezi oběma výrobci. LN: Na co si Boeing stěžoval?
Tam nebyly žádné konkrétní výhrady k postupu tendru. Spíše Boeing vyjádřil svůj názor na současný
letecký park ČSA.
Lidové noviny, 24. 9. 2004, Jiří Janeček, Jitka Znamenáčková