ROZHOVOR TÝDNE s místopředsedou KSČM Miloslavem Ransdorfem
LN: V předvečer sametového listopadu, kdy se slavilo výročí čtrnácti let od konce komunistického režimu, jste i vy oslavovali podle průzkumů jste se stali druhou nejpopulárnější politickou stranou. To je absurdní, ne?
Já si myslím, že v listopadu 1989 lidem vůbec nešlo o ideologie. Lidé vytáhli do ulic kvůli tomu, že se jim nelíbila stagnace, neschopnost...
LN: Nesvoboda...
A zahnívání. Pokud jde o minulý režim, měl poměrně slušný standard v kulturních a sociálních právech.
LN: Uznáte, že byl zločinný?
Velmi omezoval otázku politické volby. Ale že to byl zločinný režim? To těžko mohu akceptovat.
LN: Za zpochybňování zločinů komunismu byste mohl jít na tři roky do vězení.
Ať to někdo zkusí!
LN: Každopádně tyto zločiny zpochybňujete.
Byly justiční vraždy, docházelo k porušování lidských práv, a to zejména na začátku padesátých let. Ale zároveň tvrdím, že hovořit o zločinném režimu je historicky nekorektní.
LN: Co je nekorektního na tom, říci, že režim, ve kterém docházelo k vraždám, byl zločinný?
V tom režimu se děly velmi odpudivé věci. Ale nechme to historikům.
LN: Nejste vy, komunisté, takoví pilní mravenečkové?
Vy asi každý den čtete Právo, že?
LN: Proč?
Protože dnes v Právu o tomtéž hovoří pan Verner.
LN: Přiznám se, že dnes jsem Právo neviděla.
Tak to je souznění duší. Na růstu podpory KSČM se podepisuje to, že lidé vidí ubohost české politické scény - jak je kultem průměrnosti a je chudá na velké myšlenky. A toto je velká příležitost pro komunisty, kteří jsou proti kultu průměrnosti.
LN: To mě překvapujete. Měla jsem pocit, že v minulém režimu jste po lidech nechtěli nic jiného, než aby byli průměrní.
To asi mluvíte o někom jiném. Faktem je, že když se podíváte na současný kabinet, tak je nejméně kvalifikovaný za posledních padesát let.
LN: Jelikož padl komunistický režim a my už máme možnost říkat, co si myslíme, aniž bychom za to byli perzekvováni, i vy můžete sdělovat svůj názor, že Špidlova vláda je horší, než byly ty komunistické. Vraťme se k pilným mravenečkům. Komunisté se pomalu a nenápadně začínají chápat moci - nejste ve vládě, ale poprvé v historii ČR máte dva primátory, starosty a zastupitele v 350 obcích. Po vzniku ČR jste měli 11 poslanců a žádné funkce ve výborech. Dnes máte funkce ve všech výborech, z toho 13 místopředsedů a jednoho předsedu.
A není vám nápadné, že strana, která nepřipomíná vůbec pilné mravenečky, která má tisíc členů, deset členů poslaneckého klubu, z toho jen osm vlastních poslanců, má daleko větší mocenské pozice?
LN: Nebavme se o US. Připomenu Gottwaldův výrok z konce druhé světové války: "Nejsme ještě tak silní, abychom mohli vládnout sami. Ale jsme už natolik silní, že oni nemohou vládnout bez nás."
Já si myslím, že jakákoli paralela kulhá. My nejsme po druhé světové válce, kdy se znárodňovalo prakticky všude, i v Británii...
LN: Ten historický exkurs by byl určitě zajímavý, ale přeruším vás. Gottwalda jsem citovala proto, že jeho slova sedí na vás a dnes.
Myslím, že jestli vyvstává nějaká perspektiva podílu na moci, je pro nás zajímavá v roce 2006. Příští volby chceme vyhrát. Jestliže máme dnes tyto funkce, jde také o to, abychom měli informace. Rozhodně to není výrazný podíl na moci. Ale nepřipadáme si bezmocní. Bezmocní jsme si nepřipadali ani v roce 1990 nebo 1991. Jsme na vzestupu.
LN: Na sjezdu chcete kandidovat na předsedu. V čem budete lepší než Grebeníček?
Myslím, že nikdo nezpochybňuje zásluhy Miroslava Grebeníčka o přežití a stabilizaci strany.
LN: Ale není schopen té ofenzivy, o které vy pořád mluvíte?
V současné době KSČM vyžaduje přístup, který je otevřenější a méně obranářský. Aby automobil mohl fungovat a nedošlo k havárii, je zapotřebí jak motoru, tak zpětného zrcátka. Jak volantu, tak brzd. Tak je to i v KSČM. Přicházejí jiní lidé. To neznamená, že by ti předchozí zmizeli v propadlišti dějin. Ostatně Miroslav Grebeníček často hovořil o tom, že je to jako jízda v pelotonu. Dochází ke střídání, aby se neztratilo tempo. A on, jak víte, byl závodní cyklista.
LN: To nevím. Je Grebeníček brzda, zatímco vy chcete být tím volantem?
Spíš bych chtěl dát straně dynamiku.
LN: Chcete být stranický plyn?
Dejme tomu, že chci být motor, který by stimuloval k novým výkonům.
LN: A je Grebeníček brzda?
Já bych to tak neříkal. Řekl bych, že po roce 1993, kdy by každá chyba pro nás měla katastrofální důsledky, jeho opatrnější založení bylo velice přínosné. Dneska je jiný kontext.
LN: Už patří Grebeníček do starého železa?
To ne. Neumím si představit, že by neměl vliv na formování politiky strany i v budoucnu.
LN: Grebeníček na minulém sjezdu prohlásil, že chce skoncovat s těmi, kdo nostalgicky vzpomínají na minulý režim. Jaký vztah máte k prvomájovým veselicím, kde recituje Jiřina Švorcová?
Jiřina Švorcová není na té Letné jako bývalá funkcionářka Svazu dramatických umělců, ale jako vynikající recitátorka. Mnoho takových recitátorů nemáme. Když ona recituje Kainarův Český sen, je to příležitost vychutnat si krásu českého jazyka. Není to vzpomínka na dobu, kdy Švorcová měla významnou politickou funkci.
LN: Když jsem s ní mluvila, na totalitu vzpomínala nostalgicky...
Tak to asi nevidíte reálně. Ona vidí řadu věcí kriticky. A neopakovala by to, co se dělo od začátku sedmdesátých let. Měl jsem možnost s ní mluvit mnohokrát. I v soukromí. V tomto ohledu vidím věci reálněji než vy.
LN: Ty prvomájové veselice se vám tedy líbí a...
Já ale neříkám, že je všechno v pořádku. Mnohokrát jsem mluvil o tom, že KSČM by měla hledat nové výrazové prostředky. Nemám nic proti dechovce, ale rozhodně to dnes není převažující žánr mladých lidí.
LN: Vy myslíte, že by se vám na vaši stranu mohlo podařit dostat populární kapely? Dovolím si říct názor, že by se styděly spojit svoji tvář s komunistickou partají.
Já například o vystoupení Davida Kollera vůbec nestojím. To není hudební jazyk, který by mě oslovoval. Ale tvrdím, že je určitě šance k dialogu. K tomu, abychom získali spolupráci některých lidí. Budete se divit, ale pohybuju se v kulturním prostředí a kritická distance vůči nám taková není a je ochota s námi diskutovat.
LN: Tak mě nenechte se jen divit a řekněte, kdo by byl ochoten stát s vámi na pódiu a hrát.
Proč byste mě k tomu nutila?
LN: Protože vám to nevěřím.
Nechte se překvapit. Uvidíte, že režie příštího Prvního máje bude jiná. Ale neočekávejte Lucii Bílou. Ostatně kdyby jí spadly šupiny z očí, bylo by to obrovské zemětřesení.
LN: Řekl jste, že už máte dost vyčkávání a chcete přejít k politickému útoku. Dokonce už máte plán, jak na to...
Žádné politické převraty, žádné puče. Dnes není doba politického romantismu a hrdinství na barikádách. Trpělivá práce je mnohem účinnější.
LN: To jste mě uklidnil.
A vy jste se bála, paní redaktorko?
LN: V nejvyšší politice toho moc nezmůžete, protože k tomu nemáte mandát. Ale na nízké úrovni už vládnete. Nebo to tak není?
Ke skutečnému vládnutí máme ještě daleko.
LN: Prohlásil jste: "Zmizel duch poraženectví a smířenosti se vším. To je nenávratně pryč." Řekla bych, že ztracené životy za těch čtyřicet let komunismu jsou také nenávratně pryč. To, co jste řekl, mi připadá jako zpupnost.
To není zpupnost. Nevidím důvod, setrvávat v ghettu, když naše myšlenka solidární společnosti se může stát velkou nadějí pro spoustu lidí.
LN: V souvislosti s velkými myšlenkami bych se komunistů bála. To už známe z minulosti. Vy nevěříte české demokracii?
LN: Nevěřím komunistům. Co by to bylo za demokracii, kdyby se bála několika politických reprezentantů?
LN: Na druhou stranu je příjemné, že vám mohu do očí říct, že vám nevěřím a mám pocit, jako byste tuto zemi už začali okupovat, a nic se mi kvůli tomu nestane.
A pro mě je docela příjemné, že mohu říct, že vaše obavy jsou naprosto bláhové. S námi budete mít větší prostor pro volbu, než máte dnes.
LN: Aha. V KSČM se ozývají hlasy volající po změně názvu strany, abyste se stali přijatelnějším partnerem pro jiné politické strany. Vylučujete to?
Víte, kdo dal jako první návrh na změnu názvu komunistické strany, aby byla přijatelnější? Josif Visarionovič Stalin. A tehdy to Klement Gottwald odmítl. KSČ bojovala s tímto názvem i za okupace, takže by to nebylo poctivé. A nebylo by to poctivé ani dnes. Maskovali bychom tím své chyby a selhání v minulosti.
LN: Kdyby to na květnovém sjezdu přece jen někdo navrhl, opět vzkážete Stalinovi ne?
Myslím, že to rozhodně nebyl nejšťastnější nápad Josifa Visarionoviče. Tato věc je vyřešená záležitost.
LN: Jak se stavíte k faktu, že jste strana, kvůli jejíž minulosti tu funguje Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu?
Ten úřad funguje úplně z jiných důvodů. Bylo zapotřebí dát pozici Václavu Bendovi. Marně se taková pozice hledala, tak se vytvořil tento úřad.
LN: Václav Benda tu není. A úřad rozhodně funguje.
Výstupy ÚDV jsou nepřesvědčivé. Ale koneckonců, jestli ho chtějí zachovat a pěstovat folklor antikomunismu, mají na to právo.
LN: Možná nejde o folklor antikomunismu, ale o vyšetřování zločinů komunismu.
Tento úřad je na samé hranici ústavnosti. Dokonce bych řekl, že je za tou hranicí.
LN: Kdybyste se dostali do vlády, nebo třeba tiše podporovali menšinovou vládu ČSSD, usilovali byste o zrušení ÚDV? Každá společnost má své muzeum zkamenělin a kabinet kuriozit. Domnívám se, že lidé v naší zemi mají dnes úplně jiné starosti, než jsou názory, které představuje špička ÚDV.
LN: Když říkáte, že ÚDV je za hranicí ústavnosti: někteří lidé dospěli k názoru, že za hranicí ústavnosti je KSČM. Mám na mysli výzvu "S komunisty se nemluví", jejíž organizátoři podnikají právní kroky, které by vedly ke zrušení komunistické strany.
To je velmi kuriózní. Pro nás je důležitější, že s námi komunikuje veřejnost. To, že s námi nechce mluvit pan Hutka nebo Koller, je mi lhostejné. Téměř milion lidí, který nás volil, je velký kapitál důvěry. Škrtnout tyto lidi z veřejného života je věc, která se iniciátorům této výzvy těžko podaří.
LN: Tato výzva nepředstavuje jen nějaké tři organizátory. Už ji podepsalo přes osm tisíc lidí.
Pro mě je významné to, že je stále víc lidí, kteří k nám mají důvěru. A diskuse je lepší než zákopová válka.
LN: Celou věc možná bude řešit Ústavní soud...
My se nebojíme. My neděláme nic, co by bylo v rozporu se zákonem.
LN: Poradce Petry Buzkové Martin Profant tvrdí, že ČSSD nebude s komunisty spolupracovat ještě alespoň patnáct let. Jaký je váš odhad?
Myslím, že může nastat situace, kdy i ti, kteří to donedávna odmítali, budou pokládat spolupráci s KSČM za nejstabilnější a nejpřijatelnější řešení.
LN: Máte na mysli Vladimíra Špidlu?
Pana Špidlu zrovna nemyslím.
LN: A koho tedy?
Na výběr ve vedení ČSSD zase tolik lidí není.
LN: Myslíte tedy Zdeňka Škromacha, který se letos dokonce zúčastnil oslavy vašich padesátin?
Na mých narozeninách bylo tolik lidí, že je zbytečné to připomínat.
LN: Ano, třeba Petra Buzková, která jasně říká, že "s komunisty nikdy"...
Toto není podstatné. Byla to soukromá platforma. Důležité je, že KSČM je nejpřijatelnější varianta.
LN: Rozumím vám správně, že dokud bude ČSSD šéfovat Špidla, spolupráce s KSČM možná není?
Myslím, že pan Špidla je omezený ve svých rozhodnutích. Za touto koalicí stojí stín Václava Havla. Je to politický nástroj, který si Havel vždy přál.
LN: Václav Havel dnes bojuje za disidenty na Kubě. Jaký on může mít vliv na dění ve vládě?
Daleko větší, než si myslíte.
LN: Právě že nevím, proto se ptám. A prosila bych o odpověď.
Tahle vláda je optimální uspořádání podle jeho představ. V době opoziční smlouvy byl jeho vliv minimální. Dnes odešel, ale jeho vliv na vládu je větší než v době, kdy byl prezidentem. Má vliv na dění ve vládě.
LN: Tím jste to nevysvětlil.
To není věc, kterou by bylo třeba vysvětlovat.
LN: Je to třeba vysvětlit.
Vím, že byly uvažovány i jiné varianty, ale po konzultacích, které proběhly na Hradě za dob, kdy tam Havel fungoval, vše bylo následně jinak.
LN: Jaká jiná varianta než vláda ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU byla na stole?
Byla to menšinová vláda ČSSD s naší podporou. Byly doby, kdy byl Špidla ochoten na to přistoupit. Je pravda, že tato varianta byla ve hře.
LN: Kdy byl Špidla ochoten nechat se vámi podporovat?
Před konzultacemi na Hradě.
LN: Špidla byl ochoten nechat se vámi podpořit, Havlovi se to nelíbilo a zabránil tomu?
To jste řekla vy.
LN: Nelíbí se mi, že mluvíte jen v náznacích.
Tak to v politice bývá.
LN: Děkuji pěkně. Podle vás by bylo dobré, kdyby se komunisté dostali do vlády. Jen připomenu váš výrok, že "opakování nemusí být matka moudrosti".
To opravdu nemusí. Ale tohle by opakování nebylo. To by byl úplně nový politický koncept.
LN: A tohle bude poslední otázka. Jen se ještě vrátím na chvíli ke spolupráci s ČSSD. Kdo konkrétně z vedení ČSSD by byl ochoten s vámi spolupracovat? Mluvil jste tedy o Zdeňku Škromachovi?
Ten nemá zdaleka takový vliv.
LN: Mluvíte snad o Grossovi?
Tak... Já si myslím, že on je pragmatik...
LN: Vedl jste s ním již o spolupráci s komunisty debatu?
Je zbytečné tyto věci rozebírat. Ale v každém případě - když i ta dáma, která je instruovaná panem Profantem (Petra Buzková), řekla, že s námi by to bylo nejstabilnější... To je ale, doufám, mimo záznam!
LN: To není mimo záznam.
To je mimo záznam.
LN: To tedy není. Proč nemluvíte upřímně?
Já mluvím upřímně, ale faktem je, že politika má svá pravidla.
Lidové noviny , 22. 11. 2003, Renata Kalenská