• Ministr spravedlnosti J. Novák povolil generální prokuratuře vyšetřovat vás a případně stíhat za výroky, které jste pronesl v Ostravě. Co tomu říkáte?
Já se domnívám, že je třeba věcem ponechat volný průběh. Na své imunitě jsem nikterak netrval, celá věc má do jisté míry charakter happeningu, který bude testem právního řádu tohoto státu. Vím, že bdělost pana prokurátora Šetiny je příslovečná: neomylně vztáhl dotyčný vtip, přestože republikové vlády existují od roku 1969, na tu dnešní.
• Vy zastáváte názor, že má být zachován komunistický charakter KSČM?
Já jsem se vyjádřil poněkud jinak. Jsem samozřejmě stoupencem neokomunistického profilu strany, ale jestliže členové v demokraticky prováděném referendu rozhodnou jinak, podřídím se. Zatím takový způsob řešení celého problému tady není. Došlo k tomu, že se uměle vytvořil určitý problém a v podstatě pracují ve stranické veřejnosti mýty. Tvrdí se, že změna názvu strany a identity do ní přivede mladé lidi. Příklad SDL, která to realizovala za mnohem příznivějších podmínek na Slovensku, ukazuje, že tomu tak není. Má 7 % původní členské základny, disponuje starší členskou základnou než KSČM. Má finančně rozvrácené okresní organizace, čili se ukázalo, že tento manévr nevede směrem, který byl naznačen.
• Jenže jak říkáte tato „oslabená“ SDL získala ve volbách v minulém roce stejný počet hlasů jako KSČM.
Získala podporu stejnou jako KSČM respektive LB, ale v neskonale příznivějších podmínkách pro levici. Provedete-li si analýzu transformačních procesů v komunistických stranách, zjistíte, že to nevede k nějakým výraznějším úspěchům. Vidím cestu v expanzivní transformaci, při které se vytváří větší nebo pestřejší politické společenství. Politická formace typu, jakým je dnešní Levý blok, kde se vytváří půda pro různé formy levice. Takové formace jsou schopné kumulovat občanskou energii a transformační procesy se odehrají bez ztrát.
• Avšak někteří funkcionáři KSČM včetně předsedy došli k závěru, že se LB do jisté míry vyčerpal.
To je jedna z věcí, které J. Svobodovi vyčítám. Že svou činností ohrožuje a destabilizuje LB. Všimněte si, že o něm mluví málo nebo vůbec ne. Myslím, že skupina okolo J. Svobody je v tomto osamocena.
• Nemyslíte, že spory, původně koncepční, přerostly do personifikace?
Samozřejmě se politika vždycky personifikuje. J. Svobodu jsem dlouho bral s tím, že politika je službou občanům a měla by rehabilitovat morálku v našem životě. Bohužel se setkávám v jeho postupu s pravým opakem. Co je nejhorší, on si už v minulosti protiřečil, ale dnes vyslovuje polopravdy a vysloveně lži. Když například mluví o tom, že program je nekomunistický, tak zapomíná, že sám ho označil za neokomunistický. Mluví-li o tom, že je primární věc změnit název, aniž by měl otázku identity strany dál zvládnutou, zapůsobilo by to jako výstřel z pistole a pak už nic. Sám v listopadu 1992 prohlásil, že ti, co vyzývají změnit název, vnášejí do strany náhradní problém.
• Domníváte se, že člověk nemůže změnit názor?
J. Svoboda by musel v tomto případě změnit názor velmi krkolomným způsobem. Stejně tak mě překvapuje, že například on, který mě varoval před profesorem Mečlem / byly tam názorové ostré rozdíly - Mečla dnes označuje za muže „otevřených názorů a myšlení“. Přičemž se jeho „otevřenost“ projevila v článcích na začátku sedmdesátých let, které obhajovaly proces konsolidace. Vůbec celý okruh lidi kolem J. Svobody se vyměnil ve prospěch těch, se kterými měl v minulosti názorové třenice. Když si srovnáte projevy J. Svobody dříve a nyní, vidíte jeho rozštěp. A dnes je jako Jekyll a Hyde. Nejde jen o politické selhání, ale i o lidské selhání. U mě ve vztahu k němu zůstává pouze jedna věc, že si ho nesmírně vážím jako vynikajícího umělce a špičkového režiséra.
• Dovedete odhadnout výsledky 3. sjezdu KSČM, který se bude konat v červnu?
Samozřejmě, že máme provedené analýzy na okresech. Mohu říci, že probíhá cílevědomá manipulace členskou základnou. Za prvé se užívá argument, že po manévru se změnou názvu přijdou do strany mladí lidé. Za druhé se straší zákonem o protikomunistickém odboji. Takových prostředků manipulace je víc. J. Svoboda především oslovuje ty nejstarší členy strany, kteří respektují jeho názory jako předsedy, což je ta proslavená „komunistická kázeň“. Mladší lidé a lidé středního věku tento manévr odmítají. Pokud by to J. Svoboda realizoval, znamenalo by to, že strana i fyzicky zestárne.
• Odešla by v případě vítězství Svobody na sjezdu část členů z KSČM?
Na okresech je rozdílná situace. Jsou signály, že by došlo k výraznému úbytku, a signalizuje to i že v současné době došlo k velkým hospodářským výpadkům 10— 12 miliónů korun. Lze mluvit o příspěvkové stávce.
• Místopředseda Grebeníček mluvil o možnosti určité gentlemanské dohody
Tak jak to J. Svoboda rozjel, jde o oslabení levice. Opakuji to, prostor pro diferenciaci v KSČM je v LB. S myšlenkou gentlemanské dohody souhlasím, nejde o žádný oportunismus, ale o pochopení reálné síly levice.
• Jenže se zdá, že názorové proudy se od sebe stále více vzdalují.
Nevěřte tomu. Ten prostor pro dohodu zde stále je. Ale tento prostor je mimo osobu J. Svobody.
• To znamená, že když Svoboda nebude na sjezdu zvolen, může dojít k dohodě?
Většina i těch, kteří jsou pro změnu názvu, už za předsedu J. Svobodu nechtějí. Právě proto, že svou činností stranu oslabil. Destabilizoval LB, narušil hospodaření okresních organizací a v podstatě zaměstnal stranu samu sebou po čtyři měsíce.
• Nemyslíte, že pohled na KSČM spíš poškozují lidé jako je Štěpán a Obzina?
V lednu 1993 Svoboda spojoval se změnou názvu ambici, aby vytěsnil z KSČM pana Štěpána a pana Obzinu, a já jsem mu otevřeně říkal, že je to iluze. Tito jinak dnes bezvýznamní pánové, kteří potřebují politiku jako drogu, mu vstoupí do jakékoli strany, ať se bude jmenovat třeba Strana demokratického socialismu. Tady bylo třeba provést pojistky ve stanovách nebo to lze řešit přeregistrací. Vidím, že tato strana má vedle „reformátorského“ kabinetu kuriozit své muzeum zkamenělin, a plně podporuji, aby se problém řešil tak, jak navrhl výkonný výbor a ústřední výbor.
Rudé právo, 18. 5. 1993