* Jaké jsou hlavní úkoly odborného zázemí KSČM, co si pod tímto pojmem máme představovat?
Odborné zázemí je v podstatě expertním servisem pro politiku strany, je určitým uskupením celé řady odborníků, kteří kvalifikovaně posuzují naše i vládní dokumenty a spoluvytvářejí je z pohledu věcného, odborného a kvalifikovaného. Cílem je vytvořit podklady pro politické rozhodování. Odborné zázemí je budováno na resortním principu. To znamená, že v podstatě kopíruje oficiální mocenskou strukturu. Je zastřešeno Koordinační radou, kam chodí předsedové odborných komisí a strategičtí poradci. Pod nimi se nachází poměrně složitá struktura odborných sekcí a pracovních skupin, které řeší konkrétní problémy. Ty jsou zázemím ÚV KSČM. Pak je relativně samostatné uskupení, které se věnuje teoretickým aspektům. Je zastřešováno Teoreticko-analytickým pracovištěm ÚV KSČM. Hlídá takové ty strategické a teoretické záležitosti a souvislosti. Je zde i odborné zázemí regionů, které je budováno obdobným způsobem. Reaguje na problémy příslušných zastupitelských struktur krajů a obcí. Není budováno zcela podle šablony, ale podle možností daného regionu při krajských radách. Poměrně propracované odborné zázemí máme i v některých okresech. Jedná se především o lidi, kteří se věnují komunální politice.
* V čem byl sobotní aktiv odborného zázemí KSČM výjimečný?
Práce odborného zázemí probíhá průběžně. Existuje plán práce Výkonného výboru a Ústředního výboru KSČM, pro které odborníci zpracovávají podklady. Druhou funkcí, možná ještě významnější, je vazba na chod parlamentu. Legislativní proces je poměrně plynulý, takže odborné zázemí reaguje průběžně. Tedy toto zázemí je v permanentním chodu, pracují i operativní skupiny. Z toho logicky vyplývá, že je nutné, abychom se čas od času sešli a poradili se na celostranické úrovni obecně. Na takové úrovni jsme se přitom již několik let nesešli. V tom byla sobota výjimečná.
* Jaká je role odborného zázemí při přípravě dokumentů pro VI. sjezd KSČM?
Jde nejen o sjezd. Princip průběžné práce je klíčový. Podle mého názoru bychom neměli být cloumáni kampaněmi od sjezdu ke sjezdu. Pokud by odborné zázemí strany nepracovalo průběžně, tak narazíme. Navíc bych řekl, že život společnosti se neřídí sjezdy, ale naopak sjezdy by měly reagovat na život společnosti. My tedy samozřejmě průběžně pracujeme a z takových těch dokumentů programového charakteru vytváříme podklady ke sjezdu, ale také volební program do Evropského parlamentu a velice spěchá vytvoření tezí pro krajské volební programy.
* Ještě k práci na sjezdových dokumentech. Existuje nějaký časový harmonogram?
Příprava má tři etapy. V létě projednal výkonný výbor obecné zaměření obsahové přípravy sjezdu pro výroční členské schůze. Mezitím v klidu odborné zázemí pracovalo na tzv. první verzi návrhu sjezdového dokumentu, který bude projednávat ústřední výbor v prosinci. Tato pracovní verze pak bude sloužit okresním konferencím, které proběhnou od ledna do března. Tam půjde o tvorbu ucelených stanovisek jednotlivých okresů k programovému dokumentu. Na základě toho bude vypracován definitivní návrh pro delegáty sjezdu, který projedná ÚV KSČM koncem března.
* Na sobotním aktivu jste hovořil o tom, aby se odborné zázemí vyvarovalo zbytečného popisování papíru, ale vytvářelo živoucí dokumenty pro praxi...
Aby nedošlo k extenzi a papírování, je především nutné přesné zadání ze strany politických orgánů. Na každém výkonném výboru se projednávají čtyři materiály z odborného zázemí, za čtyři roky to bylo asi sto analytických a koncepčních materiálů, což je poměrně hodně. Když potom špatně stanovíte priority, pak projednáváme něco, co se míjí podstatou. Na straně odborného zázemí je pak nutné klást důraz na kvalifikovanost a analýzu věci. Jinak dochází k vyjadřování v příliš obecné rovině. Uváděl jsem příklad školství, ale takové tendence najdeme v podstatě kdekoliv. Projevuje se zde náš handicap, kdy nemáme příliš mnoho odborníků, kteří jsou přímo angažováni v decizní sféře a pracují například na ministerstvech, na státních úřadech. Z tohoto důvodu musíme pracovat operativně, méně platonickou schůzovní činností a vnímat, že nám mohou pomoci i odborníci, kteří nemusí být členy strany. Zejména mezi mladšími odborníky, kteří nám nabízejí pomoc, přibývá nestraníků.
* Občany ČR trápí zhoršující se sociální situace, ekonomické problémy. Nelze však opomíjet také ochranu životního prostředí, která je nesmírně důležitá. Jak tuto oblast reflektuje KSČM?
V každém volebním programu jsme měli kapitolu, věnující se ekologii. Nyní jde o to, abychom zvýšili nejen kvantitativně váhu této kapitoly. Formulace cílů by zde měla být nabídkou nejen voličům, ale také ekologickým iniciativám. Tuto pasáž bychom podle mého názoru měli formulovat po diskusi s těmito iniciativami, protože ty již mají poměrně propracovanou svoji ekologickou politiku. Proč jim nepodat v tomto ohledu ruku. I na půdě parlamentu jsme tyto věci již diskutovali a ta pomocná ruka tam je. Nyní je třeba ji zakotvit do programových dokumentů. To se týká třeba účasti občanských iniciativ na správním řízení, koncepcí energetické politiky či odpadového hospodářství. Ve finále nám jde o to, sjednotit »rudé« a »zelené« cíle, které na první pohled mohou stát proti sobě. »Rudé« předpokládají růst ekonomiky, který v tom zastaralém, industriálním pojetí přináší poškozování životního prostředí, což si protiřečí s cíli »zelenými«. My samozřejmě nechceme, aby sociální cíle byly v rozporu s ekologickými. Jde o to nalézt konsenzus. Ten by ale neměl být uměle zužován. Mně se moc nelíbí, když jsou předem některé ekologické iniciativy kádrovány a říká se o nich, že jsou moc fanatické nebo málo třídní. To si ponechme do ideologických diskurzů. Ve věcném řešení otázek životního prostředí bychom měli být otevření, protože chceme být stranou otevřenou občanům, problémům, programově isvou vlastní strukturou. Již nejsme takový ten batalion, který kráčí pevným krokem a na každého se ježí jako ježek.
Jiří Ovčáček
Haló noviny, 10. 11. 2003