Strany tvořící SEL/SZL mají poměrně široký profil. Jsou řekněme radikálně levicové, nacházejí se tedy nalevo od skupiny socialistických a sociálnědemokratických stran, které tvoří druhou nejsilnější frakci v EP. Jsou reprezentovány jednak komunistickými stranami, jednak stranami, které jsou jim blízké. Ve frakci působí také politická uskupení, která se buď odštěpila od komunistických stran, nebo se vytvořila na jejich bázi. SEL/SZL tvoří i severské zelené strany, pro něž je prioritním programem ochrana životního prostředí a udržitelný rozvoj. Další skupinou jsou jednotliví poslanci, reprezentanti velmi malých stran, jež nejsou členy žádné frakce, zastávající ale názory, které se blíží levicové frakci v EP. Poslední částí jsou pak nezávislí poslanci s podobným programem a zájmy.
Představuje něco přes deset procent z celkového počtu poslanců EP, je čtvrtou nejsilnější. První dvě, velmi silné, reprezentují základ evropské politiky v její současné orientaci. Jde o nejsilnější frakci lidových a konzervativních stran, za ní se pak nachází uskupení socialistických a sociálnědemokratických stran. Třetí s odstupem je frakce liberálních stran.
Je samozřejmé, že po každých volbách do EP se znovu utvářejí poslanecké skupiny. Myslím si však, že všichni, kteří v současné době jsou účastníky práce levicové frakce, počítají s tím, že SEL/SZL bude dále pokračovat. Protože naši pozorovatelé se k ní přihlásili již v současné době, není žádný důvod, abychom v působení v SEL/SZL nepokračovali. Naopak - KSČM se snaží být iniciátorem setkání, která by vedla ke společnému minimálnímu programu těch stran, které jsou v rámci této frakce soustředěny. Jsme také účastníky jednání, které bude probíhat 13. a 14. prosince v Aténách. Zde se bude zaujímat stanovisko především k návrhu Smlouvy zakládající Ústavu pro Evropu z pozice té spíše komunistické části této skupiny a s ní spolupracujících stran.
Naše iniciativa směřuje k tomu, aby se na této poradě projednal i možný rozsah společného postupu k volbám do EP a také otázka vytvoření evropské levicové strany. Pro nás je zásadní, aby taková strana měla orientaci vyhovující našemu programu, byť by to byl minimální společný program. Máme zájem na tom, aby byla zachována úplná identita jednotlivých členských stran, aby byla možnost vyjadřovat stanoviska mimo sjednocené návrhy. Myslím, že bychom měli výrazně podporovat, aby pravicové strany, které jsou dnes v EP silnější, měly sjednoceného konkurenta v části komunistické, radikální a zelené levice. Ostatně, ta by si takovým krokem vytvořila organizační základnu pro svůj další růst v Evropě. Prosazujeme také, aby evropská levicová strana nebyla omezena pouze na země EU, ale aby k ní měly přístup i strany z nečlenských evropských zemí. Jde o to, aby taková strana byla evropsky univerzální, nikoliv pouze výběrová pro země tvořící EU.
Jak se ukazuje v českém parlamentu, tak KSČM se nachází v pozici a roli, která se v poslední době posiluje, protože představujeme zájmy stále větší skupiny občanů, což vyplývá z volebních výsledků a průzkumů preferencí. Není žádný důvod, abychom stejným způsobem nepostupovali v EP. Tedy v hájení zájmů občanů ČR, ale i občanů v evropském měřítku. Zaměřujeme se především na otázky týkající se sociální politiky, zaměstnanosti, rovnoměrného a udržitelného rozvoje či posilování hospodářství naší země. Jde nám také o zachování toho, aby zůstal naší vládě a parlamentu dostatek prostoru k samostatnému rozhodování. Zároveň budeme prosazovat odpor k tomu, aby ČR byly vnucovány mezinárodní postoje, které by naší zemi nevyhovovaly, nebo dokonce vojenská politika nutící ČR účastnit se z titulu členství v EU válečných dobrodružství. Zastáváme totiž názor, který jsme mnohokrát deklarovali, že do budoucnosti by Evropa jako celek neměla být tím, kdo představuje další militarizaci kontinentu či hrozbu pro něj, ale tím, kdo by usiloval o další mírový vývoj.
Haló noviny, 29. listopadu 2003, Jiří Ovčáček