Jaká je vaše pozice v Evropském parlamentu (EP), co je hlavní náplní vaší práce v této instituci?
V Evropském parlamentu jsem asistentem Klubu evropské sjednocené levice/Severská zelená levice (dále KESL/SZL). Mým hlavním úkolem je sledovat práci výborů, konkrétně výborů pro zaměstnanost a sociální otázky. Pracuji také pro KSČM. Sleduji činnosti v EP, vývoj, aktuální události a o tom všem pak informuji pozorovatele v EP za KSČM, tedy Jiřího Maštálku, Miloslava Ransdorfa a Kateřinu Konečnou. Jinak obecně, asistentů jsou v EP tři druhy. Jedni zajišťují administrativní záležitosti, druzí pracují jako osobní asistenti a třetí skupina pracuje přímo pro KESL/SZL a sleduje práci výborů a z nich celé skupině podává zprávy a vytváří stanoviska. To je velmi důležité, protože práce EP je velmi diferencovaná a jeden člověk nemůže sledovat všechna jednání.
Klub evropské sjednocené levice/Severská zelená levice. To je pro mnohé v ČR nový pojem. Které politické síly v EP sdružuje?
Je čtvrtou nejsilnější politickou skupinou v EP a sjednocuje strany nalevo od sociální demokracie. Není tak homogenní jako ostatní politické kluby, dává všem stranám v ní sdruženým prostor pro jejich názor. Řekl bych, že je spíš takovou platformou pro diskusi mezi zúčastněnými stranami. Není tak striktní - neříká svým členům to můžete a to musíte.
A co KSČM, je již členem tohoto politického uskupení?
KSČM je přidruženou stranou v rámci KESL/SZL. V okamžiku, kdy budou kandidáti KSČM zvoleni do EP, tak se strana stane plnoprávným členem. Současní pozorovatelé KSČM mají právo účastnit se plenárního zasedání, práce výborů s tím, že nemají právo hlasovat. Mohou se však na výborech vyjadřovat k tomu, co považují za podstatné.
Jak nahlíží členové levicové parlamentní frakce v EP na KSČM? Přijali ji mezi sebe ?
Mohu říct, že KSČM je v KESL/SZL jako suverénní politický subjekt, a je s ní jednáno jako s rovnoprávným a rovnocenným partnerem.
Na která témata se v EP zaměřují evropští levicoví poslanci?
Členové čtvrtého největšího politického uskupení v EP se zabývají samozřejmě všemi oblastmi, důraz je však kladen především na témata jako životní prostředí, sociální otázky, regionální rozvoj.
A co pohled na současnou EU, jaké její směřování Klub evropské sjednocené levice/Severská zelená levice prosazuje?
Klub je kritický k Evropské unii, nicméně akceptuje její existenci a snaží se intenzivně, aby byla citlivější k otázkám životního prostředí, sociálním otázkám či v oblasti zaměstnanosti. Právě v tom podle mého názoru tkví úloha současné evropské levice, že i v rámci EU má nyní prostředky jak tyto problémy ovlivňovat a jak je řešit.
Ještě k pozorovatelům KSČM v Evropském parlamentu. Myslíte, že se již zabydleli ?
Účastní se jednání EP, co nejčastěji to jde. Přitom intenzivně pracují, navštěvují frakční setkání a mají tak perfektní příležitost navázat kontakty s ostatními stranami na mezinárodní úrovni. To je veliká příležitost. Jinak myslím, že svou práci pozorovatelé KSČM zvládají dobře a nemrhají časem. V každém případě musím podotknout, že plně poznat práci v EP trvá až půl roku.
Jaký je vlastně pohled na strany nalevo od sociální demokracie v EU? Je stejná situace jako u nás, kdy se objevují proti levici neustále nějaké iracionální výpady?
Osobně mám zkušenost s novináři v rámci Evropského parlamentu. Jak jsem byl svědkem u rozhovoru žurnalisty z EuroNews s Kateřinou Konečnou, volí racionální přístup, vyžadují fakta, pokládají věcné otázky. Tedy žádné strašení komunisty. Myslím, že by některé politické síly u nás byly takovým přístupem k levici překvapeny.
Pokud se chce KSČM stát plnoprávným členem Klubu sjednocené levice/Severská zelené levice, musí uspět v evropských volbách. Ty budou v ČR v červnu 2004. Nastala podle vás doba začít se na ně připravovat?
Myslím si, že určitě. Již nyní by bylo potřeba vytvářet společný program KSČM a jí blízkých stran, protože vzhledem k charakteru Klubu sjednocené levice, kde jsou i zelení , není širší platforma možná. Na to je tato skupina příliš diverzifikovaná. Nicméně jsou tam strany komunistické, například PDS, které by možná byly ochotny jít do společných programových zásad s KSČM a na základě tohoto postavit volební kampaň, která by mohla oslovit voliče.
Uspět v evropských volbách jistě není jednoduchý úkol. Co pro jeho splnění ještě udělat?
To již záleží na samotné KSČM. Samozřejmě je to otázka účinné volební kampaně, toho, co může KSČM voličům nabídnout. Osobně si myslím, že šance tady skutečně je, protože KSČM se umí kriticky postavit k Evropské unii. To je důležitý faktor. Zástupci jiných stran z Klubu sjednocené levice mi potvrdili, že takový postoj jim v minulosti pomohl uspět.
Jedna věc je volební kampaň a program strany. Je ale nutné nabídnout i osobnosti, které v práci v EP uspějí.
Je potřeba vybrat kandidáty, kteří budou připraveni nejen jazykově, ale také odborně. K tomu, aby poslanec mohl vykonávat svou práci opravdu odpovědně, tak by anglicky a francouzsky asi mluvit měl. Další věcí je, že by KSČM podle mého názoru měla vybírat kandidáty, kteří budou specialisté na určitý konkrétní obor. Práce v EP je totiž natolik specifická, že vybírat univerzálnější kandidáty nemá smysl, protože nikdo nebude schopen sledovat celou práci EP.
Vraťme se ještě k pozici asistentů. Také KSČM je bude potřebovat. Platí to samé jako o výběru strategie a kandidátů do evropských voleb?
Již teď by si budoucí asistenti KSČM měli zvykat na práci v Evropském parlamentu. Měli by být vybíraní na základě jazykových znalostí, které výrazně při své práci uplatní. Považoval bych za dobré, kdyby si již nyní KSČM určila strategii, jak připravovat své budoucí asistenty. Budu o tom mluvit se svými pozorovateli.
Shrňme to. Je tedy načase, aby se KSČM začala intenzivně připravovat na evropské volby.
Tato slova mohu jenom potvrdit.
Haló noviny, 26. 8. 2003, Jiří Ovčáček