Na základě každého jednání se naše požadavky posunují o kus dál správným směrem. My akcentujeme tři okruhy: přímé platby, kvóty u pěti základních výrobních komodit a rozvoj venkova.
Respektujeme, že přímé platby jsou dány finančním rámcem, který má EU k dispozici. Na druhou stranu my i ostatní kandidátské státy požadujeme, abychom měly právo dorovnávat platby nad 25procentní limit ze svého rozpočtu. Při večeři s komisařem Fischlerem jsme to uvedli jako naši prioritu.
To je variabilní. My musíme docílit takové úrovně, aby náš zemědělec byl konkurenceschopný se svými kolegy z EU.
* Není tedy pravda, že Evropská komise striktně stanovila dorovnávací strop na 40 procent svých dotací?
Komise toto skutečně navrhuje. My ale požadujeme dorovnávat na úroveň rentability, tedy srovnatelných podmínek.
My jsme to vznesli jako legitimní požadavek, který je maximálně spravedlivý.
Vstup do EU je plánován na květen 2004 a první prostředky z ní mohou připlynout až v roce 2005. Počáteční nápor tedy musíme zvládnout z vlastních zdrojů a vláda si tento fakt uvědomuje.
V určitém slova smyslu má pravdu. Přímé platby jsou totiž vázány na množství produkce. Čím vyšší jsou výrobní limity, tím vyšší jsou přímé platby.
Jsme na poměrně dobré úrovni v mléku. Nebudu zatím hovořit o číslech, protože jednání jsou stále otevřená. Na naše představy jsme se zatím nedostali u bramborového škrobu a krav bez tržní produkce mléka. Díky nové lince můžeme vyrábět 51 tisíc tun škrobu ročně, letošní produkce dosáhne 38 tisíc tun. V zájmu ochrany nových investic požadujeme dosáhnout naší plné výrobní kapacity. Momentálně jsme při vyjednávání zhruba na 27 tisících tun, ale jsem přesvědčen, že se posuneme výš.
Chci je ubezpečit, že ať už z prostředků EU nebo domácích zdrojů zajistíme, aby konkurenceschopní byli. V každém případě naši zemědělci vstupem do EU získají víc peněz, než mají teď. A rozhodně bude pro ně lepší být uvnitř Unie než mimo ni. Pokud bychom v ní nebyli, zůstali bychom ostrůvkem mezi unijními státy. Navíc ochranářská politika EU proti třetímu světu je dvaapůlkrát vyšší než naše.
Jsem přesvědčen, že se mi podaří naše zemědělce přesvědčit, že vstup do Unie je pro ně pozitivem. V celkové sumě toku financí naši zemědělci na tom budou totiž lépe než nyní.
Jestliže jsem jedenáctý rok ve Sněmovně, pak nutně politik jsem.
Určitě ano. Z důvodu služební cesty jsem bohužel nebyl přítomen na zasedání ústředního výkonného výboru (ÚVV), kde se rozhodlo o jeho vyhlášení. Pokud bych tam byl, rozhodně bych hlasoval proti němu. Domnívám se, že soc. dem. má mít vyprofilované lidi ze svého středu, které může nasadit, nikoli o nich handlovat, hlasovat či rozhodovat takovýmto výběrem.
My jsme malá země a v čele malé země by měl stát velký muž. Tedy člověk, který je osobností a je tak i vnímán, který pro tuto zemi mnohé vykonal. Takovým člověkem je bezesporu Miloš Zeman. Pro soc. dem. by mělo být ctí, že z jejího středu takový kandidát vzejde.
Přestože si vážím práce Otakara Motejla, obecně si nemyslím, že by kterýkoli sedmdesátiletý člověk měl být navržen na post prezidenta ČR. Tato funkce vyžaduje člověka dynamického a pracovně výkonného, aby mohl s plným nasazením reprezentovat republiku nejen doma, ale i navenek.
Nejsem momentálně schopen se ztotožnit s nominací kteréhokoli jiného kandidáta než Miloše Zemana.
To si nemyslím. Miloš Zeman a Vladimír Špidla byli dlouholetí spolupracovníci ve vládě i ve straně. Špidla je Zemanovým nástupcem a do určité míry nástupcem z jeho vůle. Nevěřím ani, že by po Zemanově zvolení docházelo k pnutí mezi vládou a Hradem.
Pokládám se za velmi nezávislého člověka. Nikdy jsem neměl touhu zastávat ve stranické hierarchii významné posty. Byl to Miloš Zeman, který mě oslovil, abych v době, kdy se nevyprofiloval Levý blok, prezentoval agrární politiku soc. dem. Nepokládám se sice za Zemanova sirotka, ale na druhé straně za člověka, který je k němu velmi loajální. Zároveň cítím silné uspokojení, že si mě Vladimír Špidla vybral do svého týmu jako odborníka. A neshledávám v tom rozpor.
Právo, 29.11.2002