Už jednou chodilo strašidlo po Evropě. Nebál bych se tehdy, nebojím se ani nyní.
Voliči nejsou odebíráni, voliči se rozhodují sami. Nechci tím říci, že by mě to těšilo, ale když něco vzniká na levici, nereaguji hystericky, ale ptám se, zda se jedná o možného partnera, a proč je zde sektor, který jsme zanedbali.
V případě PDS se jasně jedná o levicovou stranu. Ale problémem je, že PDS je silná na východě, ale na západě má sice své organizace, ale ty se nevyvíjejí podle našich představ.
To určitě souvisí s dějinami Německa. Je to ve spojitosti také se způsobem, jak jsme se představili na západě. V současné době působí také v řadách PDS na západě spousta dobrých lidí, máme zde více jak 100 městských a obecních zastupitelů, ale naše cesta na západ Německa je těžká a ještě dlouho potrvá. Tam kde PDS pracuje pro lidi, roste důvěra v ni. Buď PDS vyroste ze zdola, anebo nevyroste vůbec.
To lze jen velmi těžko říci, neboť v Německu je levice velmi rozdílně definována. Pokud se podíváme na strukturu politických stran, pak bych to odhadnul tak na dvacet procent. Pokud bych si zvolil poněkud ostřejší kritéria, bylo by to jen asi 10 - 15 procent.
Charismatické figury chybí stále. Ale není to jen otázka charismatických figur. Levičáci jsou velice bojovní a vědí vždy mnoho věcí lépe, než mohlo kdysi vědět mnoho vůdčích postav. A kromě toho: Gysi se velice dobře podílí na volební kampani PDS.
Když vycházíme ze současné politiky SPD s její Agendou 2010, pak je potřeba mít takovou levici, která bude vytvářet zcela jinou politiku v oblasti práce, sociálních věcí a vzdělání. To co předvedla rudozelená vláda, nepřesvědčí žádného levicového člověka. A právě proto, že ho to nepřesvědčí, jsou snahy o založení nové levicové strany tak silné. To vše je vyvoláno proto, že zelení už nemají v sobě nic z levice a SPD svou vnitrostranickou levici už dávno nebere vážně. Tvrzení, že opomíjení PDS povede k založení nové levicové strany, pokládám za zcestné.
To se teprve ukáže. PDS byla v krizi. V současnosti máme ale úspěchy při konsolidaci strany, v neposlední řadě se to ukazuje při posledních výzkumech preferencí. V očekávání zemských voleb v Sasku, Durynsku a Braniborsku v tomto roce zjišťujeme, že SPD bude dramaticky ztrácet. Také díky tomu očekávám, že PDS si své pozice rozšíří.
Sjednocení není na pořadu dne. Také v celé Evropě máme mnoho podob levice. Na levici se objevuje stále více stran a stále více hnutí. Toto říkám věcně a aniž bych to jakkoli hodnotil. Když je tomu tak, proč by to nemohlo být i v Německu? Obáváme se ovšem, že to levici neposiluje. Proto bych chtěl, abychom se byli schopni sjednotit ke společné práci ve dvou, třech či čtyřech základních otázkách, usilovat dále o spolupráci a tak rozmnožovat naše síly. Modelem pro to je Strana evropské levice, na jejímž zakládání jsme se podíleli. Tento model je možné napodobit i v Německu, pokud si to budou přát i ostatní strany. Společné může být, že se shodujeme např. na následujících principech: Chceme sociální agendu místo Agendy 2010. Chceme protiválečnou politiku. A chceme skutečnou reformu vzdělávání. To by mohly být tři projekty, na nichž by se mohla levice sjednotit, aniž by musela zakládat nějakou jednotnou stranu. Další jednotnou stranu už v životě nepotřebuji, už jsem jednu měl. (Narážka na státostranu NDR - Socialistickou jednotnou stranu (SED), pozn. překl.)
Pforzheimer Zeitung, 3. 6. 2004
Originál
Die Partei der Europäischen Linken könnte ein Modell für Deutschland sein
přeložil Stanislav Holubec