Spolupracujme s komunisty! vyzývá poslanec

Svitavy - Českou republiku by v budoucnu měla vést vláda sociální demokracie s podporou komunistů. Přesně takovou představu v sociální demokracii veřejně prosazuje poslanec Radko Martínek.

Podle něj jsou komunisté ve výhodné pozici, protože mohou vše kritizovat, ale nemají žádnou zodpovědnost. Jeho vystoupení v poslaneckém klubu ČSSD loni v listopadu otevřelo mezi sociálními demokraty znovu debatu o tom, zda není třeba zrušit takzvané bohumínské usnesení z roku 1995. Není to úplně vyloučeno, za Martínkem stojí vlivná část sociálních demokratů s Janem Kavanem.

"Naše pravice, pokud to potřebuje, spolupracuje s komunisty zcela bezostyšně a na nás útočí, abychom dodržovali bohumínské usnesení," říká poslanec Radko Martínek.

Co vás přimělo k tomu, abyste prosazoval spolupráci s KSČM?

"Politika vůči komunistům je od devadesátého roku jednoduchá: Nespolupracovat s nimi, nevšímat si jich, zatlačovat je někam do rohu. Je to politika velmi nesprávná.

Řada lidí v zemi má v současnosti velké existenční problémy a KSČM tak získává body. Lidé kolem mne, kteří by kolem devadesátého roku vůbec o komunistické straně nepřemýšleli, ji v této chvíli začínají brát jako normální záležitost a je otázka, jak se to projeví ve volbách.

Proč je to podle vás nebezpečné?

Ve chvíli, kdy komunistická strana porazí sociální demokracii nebo kdy těch porážek bude víc, mohla by se ČSSD pohybovat podobně jako KDU-ČSL kolem deseti procent hlasů a naopak komunisté by mohli v budoucnu získat mezi dvaceti, pětadvaceti procenty. Pak by u nás dlouhodobě vládla pravice, která by získávala těsně nadpoloviční většinu. Komunisté by byla levicová strana, kterou by nikdo nebral vážně, a nemohla by tedy k vývoji v zemi nic říct, a sociální demokracie by byla jen jakýsi ocásek, který by si pravicové strany občas přibíraly do koalice. Pravicové strany a levicové by se podle mne měly střídat. Podle mých znalostí není prosperity, pokud ke střídání pravice a levice nedochází.

Vzorem je pro mne Francie a Itálie, kde se s tímto problémem vyrovnali tím, že jim dali možnost, aby ukázali, co umí. Ukázalo se, že neumí nic jiného než demokratické strany, a tím jejich vliv skončil.

V Itálii či Francii komunistická strana nikoho nepopravovala. Čeští komunisté se od minulosti nedistancovali. Je to věc principu.

Je otázka, které z křídel stávající komunistické strany je třeba podporovat a které ne...

Když je už ale pustíte do vlády...

Nikde jsem neřekl, že je třeba je pustit do vlády. V okamžiku, kdy by existovala vláda sociální demokracie a dělala by levicovou politiku, komunistická strana by ji neměla jak napadat, a tím pádem by byla vtažena do zodpovědnosti. Je otázka, zda jsme historicky nepromarnili tuto příležitost, i když vím, že by to bylo problematické z hlediska mediálního, že by na nás kdekdo útočil.

Stávající stav je velmi nerozumný. Byl bych velmi nerad, kdyby došlo na má slova a sociální demokracie prohrála volby a u komunistů se posílilo právě křídlo, které se nechce distancovat od toho, co tu bylo v minulosti. Našemu státu by to nepomohlo.

MF DNES, strana 3, 27. 2. 2004

David Půlpán