Dojmy z Nové evropské levice
Prvního až třetího září tohoto roku jsem se ve Stockoholmu jménem SDS zúčastnil fóra levicových a levicově-ekologických stran, pořádaného švédskou Levicovou stranou (Vänsterpartiet). Obrázek o povaze stran, které sem poslaly své zástupce, snad pomůže vytvořit výčet těch nejvýraznějších - německá PDS, francouzská komunistická strana, italská Rifondazione communista, celá řada levicových stran z Dánska, Norska a Finska (včetně spoluvládnoucích norské Socialistické levicové strany, dánské Socialistické lidové strany a finské Levicové aliance) a také zástupci různých stran i hnutí ze střední a východní Evropy, Řecka, Turecka a Kypru. Za Českou republiku zde byl ještě Vladimír Janků z KSČM.
Diskuse na konferenci probíhaly paralelně v několika seminářích, mimo jiné o ženské otázce, problémech životního prostředí, situaci na Balkáně, na Kypru nebo v Pobaltí, levicové strategii ve vztahu k odborům a globalizaci. Jedna osoba nemohla pochopitelně být na všech zároveň, a já jsem nakonec vybral nejprve pilotní seminář "Vývoj socialismu po pádu berlínské zdi" a druhý den diskusi o rozšíření Evropské unie, pořádanou PDS.
V prvním semináři jsme nejprve vyslechli velmi optimistickou zprávu o vývoji stran "nalevo od soc.dem." po roce 1989 od britské socioložky Kate Hudsonové, bývalé členky britské KS a nyní levého křídla Labour Party. Zajímavé je, že českou KSČM vyzdvihovala jako jediný případ úspěšné transformace komunistické strany na moderní radikálně levicovou stranu v postkomunistických zemích. Dále v semináři dvakrát mluvil ruský nezávislý sociolog Boris Kagarlitzky, kterého jsme mohli vidět i na nedávném pražském kontrasummitu, a vyzýval levicové strany k důslednosti, radikalitě a návratu k tradičním levicovým tématům a sloganům, ale i větší zájem o lidská práva. Snad nejpodnětnější bylo vystoupení spoluzakladatelky francouzského hnutí ATTAC, bojujícího za zdanění měnových transakcí a proti neoliberální ekonomické globalizaci, Američanky Susan George. Podala přehledný výčet liberalizačních snah Světové obchodní organizace a jejich konkrétních dopadů a popsala základní principy ATTACU
- nestranickost, všeobecnou přístupnost a koncentraci na základní témata, aby se netříštily síly pro dosažení cílů, o nichž panuje shoda. Vyzývala k aktivní účasti na pražských protestech proti MMF a SB a kladla nám Čechům na srdce, abychom zajistili nenásilný charakter demonstrací a zabránili diskreditaci hnutí, což, jak víme, se nepodařilo.
Druhý seminář byl podle mého názoru vyváženější a nebylo v něm slabých diskusních příspěvků. Nejprve Sylvia-Yvone Kaufmann popsala přístup PDS k německým diskusím o případném referendu o rozšíření, které považuje za nemístné v tak citlivé otázce. Dále delegát Francouzské komunistické strany shrnul postoje jednotlivých členů EU k rozšíření a vysvětlil, jaké jsou snahy FKS během francouzského předsednictví - jednak zhodnocení situace kandidátských zemí a nejen jejich pokroků v přebírání acquis communautaire, jak tomu bylo dosud, a dále stanovení konkrétních pevných požadavků na kandidátské země a časového plánu rozšíření, aby se odstranila permanentní nejistota těchto zemí. K nejpůsobivějším vystoupením v semináři patřil projev Guse Fagana z britské Labour Focus on Eastern Europe a později dr. Dorothy Rosenbergové, Američanky působící na moskevském Institutu mezinárodních ekonomických a politických studií, kteří oba obhajovali rozšíření z těchto důvodů:
Bohužel se semináře zúčastnili kromě mne jen tři delegáti ze střední a východní Evropy, a to z Litvy a z Arménie. Byli jsme požádáni o krátkou zprávu o situaci v našich zemích a postoj našich stran ve vztahu k unii, a já jsem se ve svém příspěvku v podstatě připojil k závěrům, k nimž došli pozvaní řečníci, protože se myslím velmi hodí právě na naši situaci.
Celkově pro mě byla konference velikou vzpruhou, protože jsem měl příležitost poznat rostoucí vliv a silné intelektuální zázemí evropských levicových stran. Nemalou roli v tom hrálo i pohostinné ubytování u sympatického člena mládežnické organizace Levicové strany, s nímž jsem vedl dlouhé zajímavé rozhovory a na oplátku ho pozval k nám během summitu MMF a SB.
Množství mladých lidí na konferenci bylo skutečně něco neuvěřitelného pro toho, kdo zná naši levicovou scénu, a to včetně sociální demokracie. Velmi milí byli ale i mnozí starší účastníci, živě se zajímali o naši stranu a s řeckou SYNAPSISMOS a dánskou Rudo-zelenou aliancí (Enhedslisten) jsem si vyměnil elektronické i obyčejné adresy. Škoda jen, že nemáme celkem nic v angličtině, co bychom jim mohli poslat. Pevně doufám, že jednoho nepříliš vzdáleného dne se podobného fóra zúčastní někdo z naší strany opět, tentokrát už jako reprezentant významného a početného myšlenkového proudu, nikoli skupinky na okraji společenského zájmu. Zahraniční zkušenosti dávají takovým nadějím jisté opodstatnění.
Jiří Hudeček ml., říjen 2000