Porovnejte pohled Práva a Haló novin na uvedené téma:
MILÁN - Spojené státy v pondělí odsoudily Kjótský protokol jako nerealistickou svěrací kazajku určenou k omezení globálního oteplování. Washington odstoupil od Kjótského protokolu v roce 2001 krátce po nástupu republikánské administrativy Geroge W. Bushe. Tvrdí, že jeho vlastní politika podpory průlomových technologií výroby energie je jediná přijatelná finančně nenáročná alternativa jak omezit emise skleníkových plynů. Ty ničí ozónovou vrstvu a přispívají ke globální změně klimatu. Kjótský protokol je nerealistická a omezující regulativní svěrací kazajka, oklešťující energetickou spotřebu, napsala v pondělním vydání listu Financial Times Paula Dobrianskyová z ministerstva zahraničí USA.
V Miláně se zatím na dvanáctidenní konferenci radí zástupci více než 180 zemí, jak urychlit přijímání ohroženého protokolu a zabránit klimatické změně. Klíčovým tématem milánského fóra je otázka, jak dalece lze využít lesy k absorpci emisí skleníkových plynů. Jennifer Morganová ze Světového fondu na ochranu přírody (WWF) obvinila USA, že vyslala svou šedesátičlennou delegaci, aby potopila jednání o protokolu. Delegáti Bílého domu přicházejí do Milána, aby smlouvu podlomili. To i přesto, že prezident Bush vyzýval k tomu, aby nikdo ostatním zemím nebránil v pokroku (o protokolu), řekla.
Protokol má přispět ke snížení světových emisí skleníkových plynů o 5,2 procenta do roku 2012 oproti úrovni z roku 1990.
Haló noviny, 3. prosince 2003, (čtk)
Rusko neratifikuje tzv. Kjótský protokol, jehož cílem je omezit emise skleníkových plynů. Současné znění úmluvy totiž ohrožuje ekonomický růst země. Oznámil to v Kremlu v úterý poradce ruského prezidenta Vladimira Putina Andrej Illarionov.
MOSKVA - "Podoba, v jaké byl Kjótský protokol navržen, v sobě přináší výrazné limity v rozvoji Ruska," řekl dnes v Kremlu agentuře AP Illarionov, Putinova pravá ruka v oblasti ekonomiky.
"Je asi pochopitelné, že ho proto nemůžeme podepsat," dodal.
Kreml naznačoval možné odmítnutí ratifikace už v minulosti. Na podzim roku 2002 ovšem podepsání protokolu Putin předběžně za svou zemi přislíbil.
Pozorovatelé soudí, že Rusko si vše rozmyslelo poté, co ve Spojených státech protokol razantně odmítl tehdejší nový prezident: George W. Bushe. Jeho předchůdce Bill Clinton přitom dohody už podepsal.
Kjótský protokol byl sjednán v roce 1997 pro období 2008 - 12. Počítal se snížením emisí šesti plynů podílejících se na globálním oteplování v průměru o pět procent proti úrovni roku 1990.
Aby se stala opatření závazná, muselo by protokol podepsat nejméně 55 procent zemí světa, včetně USA, nebo Ruska.
Naplní-li se dnešní prohlášení Moskvy, dokument z Kjóto zůstane s největší pravděpodobností pouze na papíře, a to i přesto, že ho ratifikovalo přes sto států.
Rusko produkuje 17,4 procenta světových emisí skleníkových plynů. USA jsou se 30 procenty jejich největším světovým producentem.
www.novinky.cz (Právo), 2.12. 2003, 14:36