(postupně doplňujeme)
Na úvod zazněla přesně v 9,00 hymna České republiky. Poté zahájil 5. sjezd KSČM Miroslav Grebeníček svůj uvítání slovy: „když slyším tóny české národní hymny...“ Podle Grebeníčka vadí našim odpůrcům internacionála. To že si ji čas od času zanotujeme neznamená, že komunisté jsou zahleděni do minulosti ale to, že si jí váží a nechávají se jí inspirovat.
„Jsem rád že se scházíme v českých Budějovicích.“ zakončil svou zdravici předseda a poté pozval na pódium primátora Českých Budějovic doc. Miroslava Tettera. Ten mj. prohlásil: „Již naši předkové měli napsáno na svých dveřích: Vítej kdo v dobrém přicházíš. Proto i vy dámy a pánové, vítejte v Českých Budějovicích... Celostátní sjezd je pro delegáty vždy fyzicky i duševně náročný. A byl bych rád pokud byste nalezli v Budějovicích mnoho zajímavého.“ Grebeníček mu nato popřál mnoho úspěchů v jeho náročné práci. Poté předal slovo V. Balínovi, který řídí první část sjezdu .
Vlastimil Balín poté doporučil aby byl sjezd otevřený veřejnosti. Delegáti to jednomyslně schválili. Bod Balínovým řízením byly otevřeny různé organizční záležitosti a schválen plán zasedání sjezdu.
Přesně v 9,40 začíná mluvit Miroslav Grebeníček. Jeho projev je jakýmsi osobním vyznáním proti kapitalizmu, zahraniční politiky spojených států. kritiky irácké války a globální nerovnosti a chudoby. Dále se věnoval kritice sociálních demokratů v EU i v ČR. Prohlásil mj.: „Pravdu o tom, kdo jsou Blairové, Schrödereové a Špidlové, najdeme nikoli v jejich programu, ale v jejich každodenní politice.“ Ještě před patnácti lety prý Češi znali nezaměstnanost jen v historie a zahraničních zájezdů a dnes je vážným problémem. Na KSČM mj. ocenil její uvážlivý podíl na vzniku evropské levicové strany. V 10,35 kdy umísťuji tuto zprávu na internet jeho projev dosud pokračuje.
Miroslav Grebeníček skončil přesně v 10,47. Vzápětí poté dostal tkaný obraz s motivem jezera a květin od delegace zastupující komunistickou stranu Vietnamu. Poté ale následovala přestávka, která trvala do 11, 15.
Dále následovalo vystoupení předsedy poslaneckého klubu KSČM Pavla Kováčika se zprávou o činnosti klubu KSČM.
Dále následovala zpráva o činnosti komunistických senátorů přednesená E. Matykiewitzem. Pouze když citoval obecně rozšířený názor, že „senát je zbytečný a měl by být zrušen“, odpovědí mu byl spontánní potlesk řady delegátů. Matykiewitz se především vyslovil pro posílení počtu senátorů ze KSČM, neboť nynější počet - 3 je zcela nedostatečný.
Poté vystoupil Václav Exner se zprávou Ústředního výboru o hospodaření ÚV KSČM. Exner především hovořil o stabilizaci finanční situace KSČM, o stabilizaci finanční situace Haló novin a perspektivách prodeje sídla KSČM v budově Politických vězňů. Exner také vyhlásil zájem zlepšit příjmy pracovníků sekretariátu KSČM, záměr zřídit internetové rádio a televizi.
Dále hovořil místopředseda KSČM V. Balín o změnách stanov, na nichž se pracovalo minulých pět let.
Následoval zpráva o hospodaření od O. Zmítka a zpráva o činnosti Revizní komise strany od Dany Hrábkové. Mj. uvedla ve své zprávě informace o práci s mládeží, která je prý nedostatečná a týká se jen malého okruhu lidí. Také se jedná pouze o volnočasové aktivity a jejich propagace je mizivá. Revizní komise řešila 28 stížností od členů KSČM. Nejvíce stížností se týkalo konfliktů s členů strany na orgány ÚV KSČM. Ve čtyřech případech rozhodla komise ve prospěch stěžovatelů. V 18 případech dala komise za pravdu orgánům KSČM.
Poté vystoupila Jana Bystřická se zprávou o stavu členské základny strany, která má nyní stále více jak 100 tisíc členů. Sjezdu se účastní 347 delegátů, 80% věkový průměr delegátů je 55 let, nejmladším delegátem je 24-letý student Peter Schuster z Brna. Z přítomných delegátů vstoupilo do KSČM po roce 1990 devatenáct.Přítomno je 45 zahraničních hostů. Akreditováno je 62 novinářů. Mandátová komise konstatuje že 6. sjezd je usnášeníschopný.
Poté se ujal slova na hostitelský okres České Budějovice a starosta Václav Kučera, který opěvoval krásy jižních Čech.
Sjezd uvítal dále předsedkyni Českého svazu bojovníků za svobodu Anděla Dvořáková. Český svaz bojovníků za svobodu má 15 tisíc členů a před třemi roky to bylo ještě 20 tisíc. Přesto je to více než Unie svobody, prohlásila Dvořáková, na což delegáti odpověděli spontánním potleskem. Dále ve svém vystoupením kritizovala snahy sudetských Němců a jejich domácích spojenců. Delegáti jí poté ještě několikrát zatleskali.
Po předsedkyni Svazu bojovníků za svobodu vystoupil Zdeněk Štefek z Komunistického svazu mládeže. Štefek hovořil o možnostech zapojení mladých do práce strany. „Oči statisíců pracujících hledají alternativu a upínají naděje k našemu sjezdu.“ Svůj projev zakončil slovy: „Ať žije komunistická strana Čech a Moravy.“
Poté vystoupil delegát Starý z České lípy. Vyzval k zesílení aktivity a kritizoval přetrvávající nedostatky ve stranické práci. Delegátka Semelová se vyslovila proti podléhání každodennímu taktizování a věrnost principům socializmu.
Delegát Filip a kandidát na předsedu ÚV KSČM pronesl řeč, kde vyzval k podpoře principů přímé demokracie a k většímu otevření se české společnosti.
Miloslav Ransdorf začal citací Suchého a Šlitra. Ti prý, když kdysi skládali protestsongy, tak nechtěli naštvat nejen někoho, ale všechny. Ransdorf dodal, že je zvědavý, kolik lidí stihne naštvat svým vystoupením zde v sálu. Poté citoval článek A. Drdy z Respektu a ukazoval paralely mezi ním a články z časopisu Dialog.
Poté uvedl pět důvodů, proč volit Ransdorfa a proč ne.
Pro:
Proč nevolit Ransdorfa:
Prý nuly aby získaly na významu musí stát vpravo a MR stojí vlevo.
Miroslav Kříženecký řekl ve své řeči, že politik by se měl snažit odstraňovat ze společnosti strach. Existenční strach ochromuje společnost daleko více než cokoli jiného. Vysokoškolské profesory, umělce, vědce...
Boj za lidskou důstojnost! To je klíč k hodnotám levice. Tam kde se od toho levice odklonila, tam vždy utrpěla porážku. A proto přežívá odkaz Che Guevary přežívá v proudu času naprosto neporušeně. José Martí říkal: že každý člověk musí cítit na své tváři políček udělený komukoli jinému.
Proto bychom měli vyzvat všechny občany našeho státu abychom napnuli všechny síly a stali se nejcivilizovanější zemí Evropy.
Za další zajímavé vystoupení lze považovat řeč delegát Schustera z Brna, který se vyslovil pro co největší oslovení mládeže pomocí ekologie a pomocí antiglobalizmu. Podobně i další delegát z Ústí hovořil o neutěšené situaci v práci s mládeží.
Padlo několik protinávrhů stranických stanov, např. zapracovat do nich povinnost nosit rudou vlajku, který získal podporu třech delegátů. Také většina dalších návrhů nebyla přijata. Pouze uspělo několik zpřesňujících právnické formulace stanov jako např. změněno „z přijetí člena“ na „přijetí za člena“. Sjezd se ovšem rozhodl nevolit místopředsedy a nechat jejich volbu přímo na Ústředním výboru. Volit místopředsedy chtěly asi dvě pětiny delegátů.
Výsledky 1. kola volby předsedy KSČM: M. Grebeníček: 159, V. Filip 139, M. Ransdorf 25, V. Exner 22! Bude se konat druhé kolo volby předsedy ÚV KSČM!
Miroslav Grebeníček porazil ve druhém kole Vojtěcha Filipa a byl po čtvrté zvolen předsedou KSČM! Filip získal ve druhém kole 157, zatímco Grebeníček 187 hlasů.
Ve večerních a nočních sobotních hodinách proběhla volba místopředsedů ÚV KSČM: Místopředsedou pro ekonomiku byl zvolen 74 hlasy z 89 František Toman, místopředsedou pro zahraničí se stal s 51 hlasy Václav Exner, místopředseda pro stranickou práci - 55 hlasů získal Karel Klimša, místopředseda pro odborné zázemí - Jiří Dolejš s 61 hlasy, Vojtěch Filip - 56 hlasy byl zvolen místopředsedou pro regionální řízení.
Povězme si nyní několik dalších informací o složení delegátů: Mezi nimi jsou nejsilněji zastoupeni političtí pracovníci (24,6%), důchodců je 18,55% poslanců a senátorů je 8,7% a dělníků jen 4%! Po roce 1990 vstoupilo do strany 5,51% delegátů. Nejvíce delegátů vstoupilo do KSČ v letech 1970 - 80. Průměrný věk delegátů je 55,18 let. Do čtyřiceti let je pouze 20 delegátů tj. jen 5,6%.
V sobotu v 9 hodin 5 minut M. Grebeníček poděkoval těm místopředsedům, kteří už neusilovali o znovuzvolení: M. Ransdorfovi, Z. Rujbrové, V. Balínovi a také bývalé předsedkyni rozhodčí komise Daně Hrábkové.
Delegát Pavel Hojda poté hovořil o sportovně-společenské činnosti poslaneckého klubu, především fotbalového klubu. Velkým útočníkem komunistických fotbalistů je Vojtěch Filip, Miroslav Grebeníček je sice také v tomto týmu, dosud ale nehrál.
Zdeněk Zewel hovořil o problematice získávání mladých lidí. Varoval před infiltrací lidí zaměřených na kariéru tzv. japíků. Dále varoval před volnočasovými aktivitami a podpořil aktivity čistě politické. Poté vyzval k budování akceschopné strany mas opírající se o antiglobalizační hnutí. V programu práce KSČM se vyslovil pro vytváření závodních rad s právem veta pro management. Navrhl také přihlásit se k solidaritě se zahraničními dělníky a přistěhovalci. Podpořit právo homosexuálů na registrovaného partnerství. Miloslav Ransdorf vzápětí polemizoval se Zewelovým pojmem „aktivistická strana“ s tím, že tento pojem byl za první republiky používán pro sudetoněmecké strany spolupracující s československým státem. Později byly tímto termínem nazývány kolaborantské složky protektorátu.
Následovala vystoupení zahraničních delegací: Švece v KSS, Sapožnikova z KSRF (ten také získal bezkonkurenčně nejsilnější potlesk delegátů), José Martí Peréz z Kuby, hovořil o mezinárodní solidaritě. Přivítání hostů zkalila nešťastná událost, kdy byl turecký host sjezdu Erkin Ozalp v Budějovicích okraden.
Delegát Bedřich Chasák hovořil o zločinech komunistů a snažil se je vyvracet. Události padesátých let označil za „ne nejšťastnější“. Vzápětí je srovnal s mučením vězňů v dnešním Iráku a položil otázku, proč se jich „nezastává Havel“.
Po přestávce promluvil místopředseda Sdružení nájemníků ČR a sociolog Lubomír Vacek. Jindřich Fait z Rokycan hovořil o odborném zázemí. Delegátka Cardová z Olomouce hovořila s uznáním o Evropské levicové straně a o iniciativě k založení shromáždění žen u ELS.