PAŘÍŽ - Kritika NATO a především Spojených států, odsouzení válek v Jugoslávii a v Iráku i připomenutí konfliktů v dalších částech světa zaznívaly od středy 12. do neděle 16. listopadu 2003 na druhém Evropském sociálním fóru ve francouzské metropoli nad Seinou.
Ačkoli ESF končilo oficiálně masovou manifestací a průvodem z náměstí Republiky přes náměstí Bastily na Národní náměstí už v sobotu 15. 11., v neděli se sešli delegáti ESF na otevřeném shromáždění sociálních hnutí ve velkém stanu v Saint Denis, aby nejen zhodnotili průběh ESF, ale vyjádřili se i k závěrům celé monstrózní akce.
Na jednom ze stovek tzv. alterglobalizačních seminářů (souběžně probíhalo od čtvrtka do soboty dopoledne vždy dva až třikrát denně zhruba po třiceti akcích na různých místech v Paříži i okolních městech), které se v rámci fóra konaly, vystoupil ve výše zmíněném duchu i předseda Komunistického svazu mládeže Zdeněk Štefek, jehož na samotná jednání ESF vyslala středoevropská centrála Světové federace demokratické mládeže (CENA/WFDY). Štefek v posledním ze tří svých plenárních vystoupení kriticky připomněl, že Česká republika vstoupila do NATO, aniž se k tomu mohli vyslovit občané v referendu, a hned poté se zařadila mezi agresory zaútočivší na Jugoslávii. Odsoudil také podporu české vlády válkám v Afghánistánu i v Iráku, rozšiřování NATO označil zcela poprávu za nebezpečí a vyzval ke komplexnímu boji proti militarismu, imperialismu a globalizaci.
Podobně mluvili i další řečníci. Kritizovali kromě jiného to, že NATO si v rozporu se svými zakládajícími dokumenty osvojilo právo zasahovat i v jiných částech naší modré planety. Mj. byl představen i program balkánského hnutí AntiNATO.
Na třech seminářích, resp. workshopech, se měli možnost prezentovat i zástupci české revoluční mládeže REVO, které v Paříži vedl Pavel Šanda. Za Socialistickou solidaritu vystupoval Jan Májíček, řadu seminářů monitoroval vedoucí OSM ÚV KSČM Miroslav Prokeš. Cestu dvou autobusů a v nich bezmála sedmi desítek účastníků z ČR pomáhalo hradit a organizačně zaštiťovat hned několik subjektů, mezi jinými Strana demokratického socialismu, KSČM či Sdružení Duha.
O to více zarážející je fakt, že si tak mimořádného projektu, na který se zapsalo přes 51 000 delegátů a hostů z celé Evropy i několika dalších zemí z Asie, Afriky či Ameriky, nevšímala (až na světlé výjimky) česká média. Přitom ČTK poskytovala z průběhu ESF velmi solidní servis, uznání si zaslouží i Česká televize, která vzala v potaz naopak zcela mimořádný zájem francouzských médií.
Ta si všímala jak pozitiv, tak negativ průběhu jednání. Moderní komunistický deník l'Humanité přesně před týdnem konstatoval někdy propastnou distanci mezi obyvateli města a účastníky Fóra. To se totiž s výjimkou posledního dne výrazně nepřeneslo do centra města a na rozdíl od některých minulých velkých akcí antiglobalistů na něm nebyly zaznamenány ani žádné větší násilnosti. Výjimku tvořili snad jen provokatéři z řad francozských anarchistů, kteří se v průběhu závěrečného stotisícového průvodu městem osmělili k vhození několika lahví do nepočetného tábora mladých socialistů a někdejší vládnoucí Socialistické strany.
Na ESF se debatovalo o všech možných tématech globálního charakteru i místních specifikách bezohledného kapitalismu přelomu 20. a 21. století, které trápí zejména mladé lidi v jednotlivých evropských zemích. Širší záběr měla například jedna z debat v Bobigny, odkud z festivalového parku směřovala několikrát za den speciální loď do pařížského zábavního parku La Villette, kde vyrostlo jakési centrum celého ESF se stovkami propagačních stánků, ateliérů i malým tržištěm.
Příliš se soustřeďujeme jen na některá místa světa, potřebujeme globálnější mír, prohlásil například jeden mladý Španěl v debatě, v níž řečníci připomínali i vleklé krvavé konflikty v Africe nebo hovořili o potlačování lidských práv v Turecku a zdejší hrozbě války proti Kurdům.
Mezi nejaktivnější zahraniční delegace Fóra patřili Poláci, Řekové, Maďaři, právě Turci, Španělé, Portugalci, Rusové či tradičně Italové, Angličané a Němci.
Předposlední den ESF po poledni obsadilo asi 300 - 400 účastníků jednu z budov patřících městu, aby tam vytvořili pobočku hnutí GLAD (Globalizace bojů a akcí neposlušnosti), v němž se soustřeďují někteří mladí antiglobalisté a aktivisté hnutí bezdomovců, bezzemků a dalších bezprizorních jedinců. Akci, která se zatím obešla bez násilí, podpořil známý francouzský antiglobalista José Bové, jeden z hrdinů sobotní bezmála půlmiliónové manifestace a následného průvodu. Právě sem oblíbený traktorista Bové nezapomněl přijet se dvěma agrárními stroji symbolizujícími nešťastné poměry v zemědělské politice EU. Podrobněji se ale na vyvrcholení ESF podíváme na specializované barevné stránce věnované Fóru příští týden ve středu.
Fórum jako celek pozorně sledovaly francouzské politické strany, které usilovaly - i s ohledem na blížící se volby - o podchycení zájmu převážně mladých účastníků akce. I s ohledem na ně vládní mluvčí Jean-Francois Coppé zdůraznil, že vláda, premiér i prezident mnohokrát připomněli, že znepokojení vyslovované nad některými stránkami globalizace je opodstatněné. Jedné z debat fóra byl zase přítomen jeden z předních představitelů opoziční Socialistické strany Laurent Fabius.
Haló noviny, 21. listopadu 2003, Roman JANOUCH