Před padesáti lety, 5. března 1953, zemřel sovětský vůdce Josef Stalin.
Jeho politický život diktátora, který ovládal miliony, byl po desítky let dopodrobna pitván. Ale jeho poslední dny provokují spekulace a diskusi.
Zemřel přirozenou cestou na krvácení do mozku anebo byl Stalin zabit, protože se chystal vrhnout Sovětský svaz do války, kterou jeho národ nemohl vyhrát?
Noc 28. února začala pro Stalina a jeho nejbližší politické okolí, Lavrentije Beriu, Nikitu Chruščova, Nikolaje Bulganina a Georgije Malenkova zcela obvykle.
Dívali se v Kremlu na film a pak se přesunuli do Stalinova venkovského domu 10 minut za Moskvou, aby ještě oslavovali. V brzkých ranních hodinách 1. března se Stalinovi hosté vrátili zpět do Moskvy.
Co se dělo potom, bylo pro člověka posedlého bezpečností jako Stalina zcela mimořádné. Dal příkaz strážím, aby odešly spát - neměl být rušen.
Tato změna ve Stalinově normálním chování zaujala ruského historika Edvarda Radzinského a ten před několika lety nalezl jednoho ze strážných, kteří měli oné noci službu, Petra Lozgačeva.
Je to Lozgačevovo svědectví o oné noci, které vedlo Radzinského ke spekulaci, co se možná skutečně stalo.
Stráž potvrdila, že to nebyl Stalin, kdo vydal strážím příkaz k tomu, aby šly spát, ale šéf stráží Chrustalev.
"Stalin by se stráží špičkoval slovy ' Zachtělo se vám do postele?' a díval by se nám do očí," řekl Lozgačev. "Jako bychom se odvážili! A takhle jsme byli rádi, že jsme rozkaz dostali a šli jsme do postele bez dlouhého uvažování."
Stráže spaly dlouho a zdálo se, že i Stalin. Dvanáct, jedna, už byly dvě hodiny a Stalin nikde.
Strážní se začali strachovat, ale nikdo se do jeho pokojů neodvážil jít. Neměli právo Stalina rušit, pokud jím nebyli osobně pozváni.
V 18.30 se ve Stalinových prostorách rozsvítilo světlo a stráže si trochu oddechly. Když ale odbilo 22 hodin, byli všichni nesví. Vyslali Lozgačeva, aby se na Stalina podíval.
"Spěchal jsem k němu a říkal 'Soudruhu Staline, co se děje?' On se totiž vleže na zemi pomočil. Vydával nesrozumitelné zvuky, něco jako "dz, dz". Jeho hodinky a výtisk Pravdy ležely na zemi. Na hodinkách bylo 18.30. Tehdy se mu to muselo stát."
Stráže rychle volaly Stalinovu pijáckou společnost, politbyro. Jejich váhavá reakce a shánění lékařské pomoci vyvolaly u historika Radzinského podezření.
Věděli už dost a tak nepotřebovali přispěchat "starému muži" na pomoc?
Pan Radzinski říká ano. Tvrdí, že strážce Chrustalev dal Stalinovi na příkaz svého pána, šéfa KGB Lavrentije Beriji, injekci s jedem. A proč byl Stalin zabit?
"Všichni lidé, kteří Stalina obklopovali, chápali, že Stalin chce válku - budoucí třetí světovou válku - a že se rozhodl svou zem na tuto válku připravit," říká pan Radzinski.
"Řekl: máme možnost vytvořit komunistickou Evropu, ale musíme spěchat. Ale Berija, Chruščev, Malenkov a každý normální člověk chápal, že by to bylo strašné začít si válku proti Americe, protože země (Rusko) neměla žádnou ekonomiku."
"Nebyla to chudá, ale superchudá země, zničená německou invazí, země beze zdrojů, ale s jadernými zbraněmi."
"To byl důvod jeho antisemitské kampaně, byla to provokace. Chtěl od Ameriky odpověď. A Berija věděl, že Stalin na 5. března plánoval deportace Židů z Moskvy".
V Rusku se jako vždy hromadí spiknutí za spiknutím. Někdo viděl zaparkované autobusy kolem Moskvy, aby odvezly Židy. Jiní letmo zahlédli připravené stodoly v Kazachstánu pro deportované.
Když se ale v následujících několika dnech odvinulo ve Stalinově venkovském sídle drama, občané Sovětského svazu se ve svých reakcích na hrozící smrt svého vůdce rozdělili.
Mnozí otevřeně plakali pro člověka, kterému říkali "otec", "učitel", "bůh". Jiní si ve vězeňských táborech napříč zemí dovolili vyměňovat tajné úsměvy a věřili, že věci teď budou jinak.
5. března v 21.50 Stalin zemřel. Následující den leželo jeho tělo ve Sloupové síni, pár ulic od Rudého náměstí. Odhaduje se, že se na něj naposledy přišlo podívat několik milionů lidí. Říkalo se, že několik set lidí bylo ušlapáno.
Po padesáti letech povídačky o intrikách a konspiraci pokračují. Pro tyrana jako Josef Stalin by byla jednoduchá smrt prostě příliš světská.
BBC Radio 4, pondělí 24. února 2003
režie Leonida Krushelnycky
Originál naleznete: http://news.bbc.co.uk/1/hi/world/europe/2793501.stm
Přeložil Milan Neubert, 1. března 2003