Pracovní setkání M. Grebeníčka s předsedou
Strany evropské levice F. Bertinottim

Záznam z následné tiskové konference

O víkendu 2. - 3. října 2004 se sešel předseda ÚV KSČM M. Grebeníček s předsedou italské Strany komunistické obnovy (Partido della Rifondazione Comunista), poslancem EP a předsedou Strany evropské levice Faustem Bertinottim. Po skončení jednání se konala tisková konference, na níž oba pánové vyjádřili své názory na nutnost sjednocování levice v celé Evropě ve jménu sociální spravedlnosti, prosperity a míru v Evropě.

Na fotografiích K. Mevalda pánové Bertinotti, Grebeníček a Klimša.

Tisková zpráva k setkání M. Grebeníčka a F. Bertinottiho

Během tohoto víkendu se v Praze uskutečnilo jednání představitelů Komunistické strany Čech a Moravy se zástupci Výkonného výboru Strany evropské levice (SEL). Předseda ÚV KSČM Miroslav Grebeníček a předseda SEL Fausto Bertinotti za účasti členky Výkonného výboru SEL Waltraud Fritz-Klackl z Vídně jednali o současném politickém a hospodářském vývoji v Evropě a ve světě a vyměnili si názory na možnosti řešení otázek, které jsou předmětem zájmu evropských občanů.

Fausto Bertinotti se během jednání i na následné tiskové konferenci zmínil o těch úkolech, které si SEL stanovila na svém zakládajícím sjezdu. Vyjádřil zájem, aby KSČM, kterou považuje za důležitý a respektovaný článek evropské protikapitalistické levice, se zúčastnila na projektech jejich realizace. Mezi tyto úkoly patří zejména zmaření snahy vládnoucích elit o demontáž sociálního státu, upřednostňování zájmů globálního kapitálu nad životními potřebami lidí práce a oslabování evropské a světové bezpečnosti.

Miroslav Grebeníček potvrdil, že KSČM bude vyvíjet další aktivitu k posílení své účasti ve sjednocování evropské protikapitalistické levice. Vyslovil přesvědčení, že je reálné v dohledné době povýšit statut KSČM jako pozorovatele na plnohodnotného člena Strany evropské levice. To předpokládá uzavření některých dříve diskutovaných otázek, na jejichž řešení se názory obou představitelů velmi přiblížily. Předseda ÚV KSČM zdůraznil, že SEL musí reprezentovat širší spektrum komunistických a dělnických stran, mimo jiné také ze zemí střední a východní Evropy. V tomto procesu může KSČM sehrát roli koordinátora. Vedle potvrzení politického programu je nebytné k dosažení akční jednoty vytvořit kvalitní moderní organizační a komunikační systém mezi evropskými levicovými stranami. KSČM má zkušenosti, které mohou být v tomto ohledu využity.

Fausto Bertinotti pozval Miroslava Grebeníčka k osobní účasti na poradě předsedů levicových stran, která se uskuteční ve druhé polovině října v Římě. Pozvání bylo přijato s ujištěním, že KSČM je připravena dále plnit úlohu aktivního subjektu při prosazování zájmů širokých vrstev pracujících v celoevropském kontextu.

Stručný záznam z tiskové konference p. Bertinottiho a p. Grebeníčka

M. Grebeníček, předseda ÚV KSČM:
Přítomnost pana Fausta Bertinottiho v Praze je pro nás výjimečná. Proto předávám slovo našemu hostu.

F. Bertinotti, poslanec Evropského parlamentu, předseda Strany evropské levice a italské Strany komunistické obnovy (Rifondazione):
Chtěl bych velmi srdečně poděkovat našim hostitelům za pohostinnost. Naše poděkování Komunistické straně Čech a Moravy a jejímu předsedovi není vůbec formální.
Nyní usilujeme a pracujeme na vytvoření celoevropské levicové strany. Budování této strany musí probíhat za účasti a souhlasu nejširšího spektra evropských levicových stran. To, že vznikla Strana evropské levice, není zásluhou těch stran, které jsou již jejími členy, ale také zásluhou Komunistické strany Čech a Moravy, která má dosud pozorovatelský statut. Důvody, proč se snažíme o jednotu levicových stran, jsou velmi jednoduché. První důvod je ten, že v Evropě musí být vytvořen projekt jiné Evropy, než té současné. Evropa musí být v prvé řadě mírová Evropa. Ve světě, ve kterém žijeme, ve kterém je válka a terorismus, musí dojít ke změně. Dalším aspektem, na který klademe důraz, je sociální Evropa. Jsme velmi znepokojeni tím, co se v Evropě odehrává. Evropa riskuje úpadek, riskuje úpadek v kapitalistické globalizaci. A prvním zasaženým bude duše Evropy. Duší moderní Evropy je sociální stát. Ve všech evropských zemích je sociální stát prvním cílem neoliberální politiky. Toto podmiňuje nejen zhoršení výrobních podmínek, ale vytváří element, který je ještě mnohem horší – krizi sociálních vztahů. Třetí element je demokratická Evropa. My riskujeme , že budeme mít Evropu bez národů. A ze všech těchto kritických momentů nechceme udělat nacionalistický závěr.
Jiná Evropa je nutná. V Evropě je mnoho sociálních, politických a kulturních sil, které se umí sdružit na manifestacích na Evropském sociálním fóru. Evropská levice se ho zúčastní jako taková. My se domníváme, že je nutný i organizovaný evropský levicový subjekt. Tento subjekt musí zachovat všechny politické síly – komunisty, nekomunisty, kteří mají společnou vůli zachovat mír.
SEL připravuje setkání představitelů evropských levicových stran do Říma na 24. -25. října. Toto setkání se uskuteční několik dní před předpokládaným podpisem Evropské ústavní smlouvy. SEL tam zformuluje svou pozici vůči evropské ústavě. Z toho důvodu, že tato ústava má formalizovat Evropu trhů, krizí, Evropu, která není schopná se postavit proti válce, budeme proti ní. Mezi těmi, kdož vládnou a kdož jsou ovládaní, je veliký rozdíl. Prosím, aby KSČM se tohoto setkání účastnila na nejvyšší úrovni. Z opozice vůči této ústavní smlouvě se vytvoří nová síla Evropy. SEL bude první stranou, která se otevřeně vyjádří negativně k návrhu evropské ústavy. Chtěl bych zdůraznit, že SEL je jednotná ve svém odmítání tohoto návrhu, je schopna předložit alternativní návrh. S touto aktivitou, s tímto bojem za ochranu sociálních vymožeností, bojem za obranu pracujících, bojem za ochranu životního prostředí a jeho zhodnocení, za práva imigrantů se ztotožňují levicové síly Evropy. V těchto intencích hodláme vytvořit stranu a zhodnotit informace, které získáme i zde, v Praze.
Evropa může mít ještě jiné protagonisty, než západní země. My se domníváme, že SEL nemůže existovat jenom díky snahám západoevropských levicových stran, ale i díky levicovým stranám z východní Evropy. SEL musí vidět i strany mimo stávající Evropskou unii. Chceme vytvořit SEL s autonomií jednotlivých stran, která bude mít jako oblast svého působení celý evropský kontinent. Chceme zdůraznit úlohu, kterou může sehrát KSČM, neboť ČR je historicky i geograficky umístěna ve střední Evropě. Střední Evropa je historicky i kulturně jakousi hranicí mezi východní a západní částí Evropy. A i toto setkání, které dnes proběhlo, ukázalo určitý směr pro naši budoucí práci.

M. Grebeníček:
Myslím, že po vystoupení pana Fausta Bertinottiho mám velmi usnadněnou úlohu. Jeho vystoupení vyjádřilo základní charakteristiku obsahové náplně našeho jednání i formy, kterou jsme použili, a bylo to panem Bertinottim popsáno velmi objektivně. Mám k tomu tyto poznámky:
1. Včera zasedal Ústřední výbor KSČM, který se vyjádřil i k Straně evropské levice (viz usnesení 3. zasedání - odkaz Tiskové zprávy- Info z ÚV KSČM – pozn.). Je zde naprosto jasná shoda, která je stvrzena v usnesení – nadále velmi aktivně pokračovat v roli pozorovatele, ale zároveň se orientovat na případný vstup do SEL. Měli jsme velmi silnou delegaci při ustavujícím sjezdu SEL, osobně se domnívám, že to byl dobrý start. To nemění nic na tom, že některé otázky ještě zůstaly k diskuzi. My jsme měli příležitost se po čase k těmto otázkám vrátit a aktivně je posuzovat. Jestli jste se všimli terminologie Fausta Bertinottiho, hovoří o Evropě, evropské straně a dokonce mluví o tom, že KSČM má velmi významné poslání mezi dalšími levicovými subjekty. Naše strana se poměrně dost orientovala na celoevropské pojetí a to je orientace, která je dobře přijímána i vedením současné SEL. Pozvání na 24. a 25. října si velmi vážím. Naše strana se velmi aktivně zapojila do tématu Evropské ústavní smlouvy i jiných evropských otázek. Jsem přesvědčen, že objektivní a náročná analýza Evropské ústavní smlouvy a následné kroky k referendům v jednotlivých evropských zemích, prokážou, že zde existuje alternativa k tomu, co se děje v EU a v celé Evropě. V podstatě jsme se shodli na tom, že to, co se děje v Evropě, je možno nazvat kapitalismem, který se utrhl z řetězu sociálního státu. Jednoznačně jsme se shodli, že v době, kdy sociálně demokratické či socialistické strany ustupují z orientace na udržení a prohlubování kvalit sociálního státu, je nutno tuto problematiku řešit. Netajím se tím, že jsme otevřeli i problematiku zahraničního politiky USA, a shodli jsme se na tom, že kdyby měla Evropa kopírovat tuto politiku, nebylo by to prospěšné ani Evropě ani jejímu lidu. Jinak jsem neprávem podezíral F. Bertinottiho, že za mými zády jednal s místopředsedou ÚV KSČM K. Klimšou při přípravě včerejšího zasedání ÚV KSČM, protože jsem místopředsedu pověřil, aby vystoupil k aktuálním problémům, a zjistil jsem, že to, co prezentoval, je takřka totožné s představami vedení SEL. Ukazuje se, že proces, který jsme společně nastoupili, nás obohacuje a může být nadějí pro občany našich zemí, celé Evropy – nadějí pro ty občany, kteří se orientují na sociální spravedlnost.
Něco vám ještě prozradím na Fausta Bertinottiho. To, co vzešlo z kuchyně zdejšího zařízení, mu chutnalo, ale hlavně obdivuje Prahu a my mu umožníme si naši krásnou Prahu ještě dnes prohlédnout. Prostě, je to Evropan.

Otázka novináře:
Které otázky zůstaly po vašem jednání ještě nevyjasněny? Nastala už shoda stanovisek KSČM a SEL na hodnocení stalinismu?

M. Grebeníček:
Nechci suplovat odborníky z oboru sociálních věd a historie, ale věnoval jsem se také historii. Jasně jsem se vyjádřil k těmto problémům na našem V. sjezdu. Bylo to 10 let intenzivního bádání a přemýšlení. Znám studii prof. Šamalíka o stalinismu – stalinismus, jak ho prezentuje on a kritizuje ho on – s tím se ztotožňuji. Někteří účastníci na zakládajícím sjezdu SEL zužovali stalinismus jen na porážku fašismu a úlohu Stalina v ní. Justiční zločiny jsou prostě justiční zločiny, ať vyjdou z dílny a v zájmu kapitalismu, církve, či komunismu. Naši předchůdci v 60. letech rehabilitovali oběti těchto justičních zločinů. Od všech negativních jevů minulosti jsme se rozhodně distancovali. Avšak tzv. zločiny komunismu jsou v hierarchii témat, která zajímají naše občany, až na předposledním místě. Je malý zájem o tuto problematiku. Možná právě proto, že dochází ke zkreslování historické pravdy, přepisování dějin, se to už v naší republice zajídá leckomu.

Doplňující otázka novináře:
Jaké konkrétní skutečnosti z dob stalinismu považujete za přepisování historie?

M. Grebeníček:
Pardon, nechci našeho hosta zatěžovat detailním zkoumáním našich dějin. To, co jsem řekl, je přijatelná verze pro naše hosty a partnery. 22. října bude zasedat náš výkonný výbor, budu jeho členy podrobně informovat o setkání s panem Bertinottim.
Ještě poznámku poslední – neměl jsem pocit, že by stalinismus byl překážkou našich vazeb. Opravdu důkladně jsme analyzovali současnost a uvažujeme o dalších krocích. Znovu zdůrazňuji, hodnocení minulosti není překážkou další spolupráce mezi KSČM a Stranou evropské levice..

F. Bertinotti:
Hodnocení minulosti není problémem. V jednotlivých zemích budou nadále existovat odlišnosti. Tyto prvky jsou pozitivní. Evropská levice musí zhodnocovat pluralismus pozitivně. Chceme transformovat kapitalistickou společnost, musíme tedy přirozeně podrobit kritice určitý konflikt moci, který s určitým zjednodušením nazýváme stalinismem.
Vyjadřujeme přání, že KSČM se z pozice aktivního pozorovatele stane členem SEL.

Doplňující otázka novináře:
Které otázky tedy zůstaly nevyřešeny?

F. Bertinotti:
Žádné. Pro nás žádná otázka není nevyřešená.

M. Grebeníček:
Potvrzuji - žádné otázky nezůstaly nevyřešeny. Ale abyste měli o čem psát: Centrála SEL není dosud vybavena po administrativní a technické stránce. To jsou ty věci, které nejsou dořešeny, ale my dva je řešit nebudeme, to necháme na jiných.

Doplňující otázka novináře:
Takže se už vyřešila i otázka členských příspěvků?

M. Grebeníček:
Náš ekonom dostal pozvání na poradu hospodářů stran v SEL, oni budou řešit tyto otázky.

Otázka novináře:
Na pana Grebeníčka: Pan Bertinotti pozval delegaci KSČM na římskou konferenci na nejvyšší úrovni, přijede osobně pan předseda Grebeníček?
Je možno nastínit, v jakém časovém horizontu se změní statut KSČM jako pozorovatele na statut člena? Jsou to řády měsíců nebo let?

M. Grebeníček:
V době konání římské konference budu sice v Moravskoslezském kraji pomáhat v předvolebních akcích, ale rozhodně se zúčastním této konference v Římě osobně. Co se týče času - změna našeho pozorovatelského statutu na členský je v řádu měsíců.
Politika je také o kompromisech. A já jsem měl pocit, že pochopení ze strany našich partnerů ve SEL je značné. Tříbení názorů je ku prospěchu věci. Pan Bertinotti vysoce ocenil náš úspěch ve volbách do Evropského parlamentu. Je to satisfakce pro naše členy, KSČM má pevné základy na české politické scéně.

Otázka novináře:
V současné době je v Praze jeden z významných členů ÚV Francouzské socialistické strany (FSS) a včera se vyjádřil obdobně jako Vy k odmítnutí Evropské ústavy. Bude SEL iniciovat také jednání s levicovou frakcí FSS, či zda se připravují vstřícné kroky vůči FSS?

F. Bertinotti:
Loraine Fabius, předseda Francouzské socialistické strany, se vyjádřil proti Evropské ústavní smlouvě.

Doplňující komentář novináře:
Poměr hlasů mezi neoliberálním a socialistickým ve FSS je asi 50 na 50.

F. Bertinotti:
To je možné.

Končím tiskovou konferenci s pány Bertinottim a Grebeníčkem a děkuji za účast.

zdroj: http://www.kscm.cz/news_detail.asp?menu=1&necId2=653&necId=175&newId=1684
www.kscm.cz, 4. 10. 2004