Založení Strany evropské levice bylo hlavním bodem zájmu při víkendovém setkání v Praze. Pořádajícími byla konfederální frakce spojené evropské levice/severská levice v Evropském parlamentu a Komunistická strana Čech a Moravy. Přijeli zástupci 26 stran, tedy o hodně více než jedenáct, jež se zúčastnilo berlínské výzvy ke straně evropské levice. Také to je potvrzením pro analýzu Hanse Modrowa, jež sedí od roku 1999 v Evropském parlamentu za PDS: Projekt vzbuzuje velkou pozornost, tak silně, jako při dosud žádném setkání byli při Vltavě přítomni zástupci z východní Evropy, také z Ruska, Ukrajiny a Moldavska.
Vyskytla se rozporná mínění a debaty. Bezpodmínečně důležitý podle Modrowa je prý schválený plán, „politický vývoj v rozšířené evropské unii a jejích členských státech nedovoluje žádný čas pro odklad.“ Také ve smyslu pohledu na evropské volby v tomto roce a na budoucí práci v evropském parlamentu. Před dvěma týdny založili svou stranu v italském hlavním městě již zelení.
Návrh programu stejně jako přepracovaný návrh stanov subjektu je dosud diskutován. Vedle informativních setkání v Berlíně a v Athénách docházelo v minulých několika týdnech k početným kontaktům. Zástupci PDS se například setkali se svými partnery v Paříži, Madridu a Říma. Wolfgang Gehrcke, zahraničně politický mluvčí předsednictva PDS, vidí řadu podobností. „především jsme všichni členy hnutí proti odbourávání sociálních jistot a proti válce.“ Další shoda panovala v kritice návrhu evropské ústavy.
Bolesti žaludku měly některé ze stran jak před jednáním tak je mají i po něm, neboť se obávají omezení své suverenity, což se týká především severoevropských stran. V Praze varovala socialistická strana Nizozemí, jež se chce podílet na projektu SEL jako pozorovatel, před tím, aby zde neudávala tón především tzv. velká čtyřka tj. Německo, Itálie, Francie a Španělsko a malé strany by tu byly jen do počtu. A přitom právě ony mohou prosadit nové myšlenky. Pro PDS je bez diskusí, že evropská strana levice, může pracovat je na základě koncensu a že autonomie národních stran zůstává nedotčena. Tomuto bodu musí být ve stanovách strany věnována velká pozornost, aby byly vyvráceny obavy, jež plynou z charakteru politických struktur EU a z dějin komunistického hnutí. „Více jednoty neznamená více centralizmu, ale znamená podle mě také více aktivity a více hnutí.“ Strany z Dánska, Norska, Švédska, Finska a Islandu mezitím založily již dlouho plánovanou severskou alianci. Podle berlínského pojetí, že mohou ovšem jako pozorovatelé angažovat i v SEL. Naproti tomu komunistická strana Portugalska, jež nepodepsala berlínskou iniciativu, se chopila iniciativy na vytvoření volební platformy levicových stran, na což jsou pozitivní odpovědi. Přesto varoval Modrow před „zdvojenými iniciativami“.
V Praze různí představitelé stran stále znovu upozorňovali na fakt, že jsme teprve na počátku této diskuse. Zakládající kongres se má přesto konat již 8. – 9. května v Římě. Nejen Italská strana komunistické obnovy sdílí názor PDS, že s naší iniciativou nic neuspěcháváme, nýbrž máme naopak co dohánět.
Kruh zakládajících členů SEL se navíc může do počátku května ještě rozšířit, maďarská dělnická strana a socialistická strana Rumunska daly již najevo velký zájem, existují také kontakty s více stranami z bývalé Jugoslávie, především ale z Chorvatska.
Další strany se chtějí nejprve stát pozorovateli, nebo spolupracovat v jiné formě. Je třeba vzít v úvahu také demokratické mechanizmy v jednotlivých stranách, neboť řada z nich má své sjezdy až po zakládajícím sjezdu SEL. Kromě toho je postoj ke straně evropské levice obvykle spojen i s postojem k Evropské unii. U českých hostitelů setkání, vedly různé názory ve vedení strany k těžkým bojům jednotlivých křídel.
Iniciátoři levicové strany chtějí v každém případě organizovat její sjezd velmi otevřeně, každá strana jež chce, může poslat až 12 delegátů, zvaní jsou ale také všichni jež se o myšlenku zajímají nebo s ní sympatizují. Stanovy a program SEL by měly být v dalších dnech po sjezdu uveřejněny ve všech zemích EU. Společně se sjezdem se bude konat řada veřejných fór, na nichž bude nestranické osobnosti debatovat o mnohých otázkách evropské politiky. „Risika jsou sice velká, ale ještě větší jsou šance, jež se nabízejí levicových stranám z EU i celé Evropy v tomto projektu.“, zdůraznil Hans Modrow v Praze.
Olaf Standke
Neues Deutschland, 7. 3. 2004
přeložil Stanislav Holubec