Dva nejvyšší ústavní činitelé, prezident Václav Klaus a premiér Vladimír Špidla, se shodli, že je nutné zabránit případnému prolamování Benešových dekretů v souvislosti s restitučními spory.
Špidla proto na dnešek svolal schůzku šéfů parlamentních stran a poslaneckých klubů. Klaus včera rovněž oznámil svolání obdobného setkání, na něž chce pozvat premiéra a předsedy Senátu a Sněmovny. "Prezident je zneklidněn současnými pokusy znovuotevírat otázky minulosti jak ve vnitropolitické, tak i v zahraničněpolitické dimenzi. Česká společnost na počátku 90. let velmi obtížně nalezla konsensus ohledně pohledu na minulost a na způsoby zmírňování historických křivd. Tento konsensus nelze zpochybňovat," informoval včera mluvčí Hradu Tomáš Klvaňa. Klaus zatím termín schůzky neoznámil. Špidla nejdříve po dohodě se zástupci politických stran, kteří ho ke svolání jednání vyzvali, řekl, že se uskuteční v horizontu týdnů. Ve čtvrtek stanovil setkání na dnešní dopoledne, což zdůvodnil tím, že odpadlo jednání Sněmovny. "Rozhodl jsem se, že svolám ty lidi na zítřek, protože je to nečekaně mnoho času," řekl Špidla novinářům.
Špidla rovněž uvedl, že pověřil experty hledáním možných legislativních změn, které by zabránily chybným interpretacím zákonů souvisejících s restitucemi a poválečnými dekrety. "Považuji za správné, abychom zahájili úvahy o nějaké případné změně Ústavy. Je otázka, jestli to je vůbec potřeba, protože je to spíš problém aplikace než právní struktury jako takové." Premiér také pověřil ministra spravedlnosti Pavla Rychetského, aby dal podnět Nejvyššímu soudu ke sjednocení rozdílných názorů nižších soudů. Ministru financí Bohuslavu Sobotkovi pak dal za úkol, aby zpracoval návrh novely zákona o úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, jehož možnosti by měly být rozšířeny. Rychetský potvrdil: "Co je potřeba a co je mojí kompetencí, je vyzvat Nejvyšší soud, aby vydal sjednocující stanovisko. Zda na půdě parlamentu vznikne vůle k nějakým legislativním krokům, to já neumím posoudit a v tuto chvíli to nepovažuji za nezbytné."
Klaus a Špidla si však také vysloužili kritiku politiků, že nedokáží koordinovat své kroky. Rychetský k tomu prohlásil: "Osobně si myslím, že by bylo vhodné koordinovat aktivity obou těchto ústavních činitelů, jsou zbytečné dvě paralelně probíhající schůzky vlastně stejných lidí." Obdobně se vyjádřil místopředseda Sněmovny Ivan Langer (ODS), který však obecně Klausovu iniciativu uvítal. "Je škoda, že nejvyšší ústavní činitelé nekoordinují takováto jednání. Je nejvyšší čas, aby se politická reprezentace na toto téma sešla a pokusila se naleznout řešení, které žádným způsobem nebude zpochybňovat naší moci soudní," řekl Právu. Langer také kritizoval, že Klaus nepozval představitele všech stran. "Je to škoda. Důležitý je však výsledek," dodal Langer. Šéfovi KSČM Miroslavu Grebeníčkovi však nevadí, že Klaus nepozval zástupce stran. "Já v tom nevidím žádný postranní úmysl, protože předseda Sněmovny nebo Senátu je přece i mým předsedou," reagoval na dotaz Práva. Naopak předseda US-DEU Petr Mareš podle svých slov Právu neví, o čem s Klausem jednat. V pokusech o navrácení majetku šlechtě či nacistům nejde nyní jen o prolomení restituční hranice z roku 1948 a dekretů prezidenta Beneše, ale io zrušení zákona z roku 1919 o rozdělení velkého pozemkového majetku. Upozornil na to včera na tiskové konferenci místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip (KSČM) s tím, že právě na základě pozemkového zákona byl majetek vyvlastněn. "Erudovaní advokáti by měli vědět, že nezáleželo na žádném kulatém razítku, na žádném postupu toho či onoho orgánu. Tento majetek přecházel na čs. stát ze zákona," prohlásil. Podle něj byly stejným způsobem koncipovány některé Benešovy dekrety.
Právo, 4. 7. 2003, Lukáš Bek, Jitka Götzová