O odvolání Dolejše se nehlasovalo

PRAHA - Na svém sobotním zasedání odmítla většina Ústředního výboru KSČM zařadit do programu jednání návrh na odvolání Jiřího Dolejše z funkce místopředsedy ÚV KSČM. Pro zařazení hlasovalo 14 členů, proti 51, zdrželo se 17.

Návrh podal Václav Svatek z České Lípy, který ve svém vystoupení zdůraznil: "Důvodem k podání tohoto návrhu není soukromý souhlas Jiřího Dolejše se vstupem do EU." Reagoval tak na mediální kampaň, která chtěla výhrady některých členů strany a funkcionářů k vystupování Jiřího Dolejše představovat jako snahu potrestat ho za jeho souhlasné stanovisko ke vstupu ČR do EU. "Nenechali jsme se zavléct do pasti zatím nejchytřeji vedené kampaně proti KSČM," řekl v pozdější diskusi na zasedání předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik. Vyzněním této kampaně podle něho mělo být: "Ejhle, zase kádrují, zase kráglují za jiné názory. Dokázali, že nepatří na českou politickou scénu." Jak potvrdil Jiří Dolejš i před televizními kamerami, o žádné "kráglování" na zasedání nešlo.

Po Václavu Svatkovi v úvodu jednání při diskusi o programu 17. zasedání ÚV KSČM vystoupila Dana Lysáková z Liberce, která navrhla vůbec o zařazení tohoto bodu nehlasovat a nenechat se vtáhnout do problémů kvůli menšinovému názoru na odvolání Dolejše. Marta Semelová z Prahy 4 naopak návrh podpořila, protože podle jejího vyjádření to v členské základně vře. Rovněž Ludvík Růžička z Prahy 9, který nechtěl nikoho odvolávat, upozornil na to, že členové očekávají vysvětlení mediální kampaně, která mezi ně vnáší zmatek. Požadoval, aby výkonný výbor projednal vzniklou situaci a přijal opatření na její řešení. Je skutečností, že VV ÚV KSČM už v pátek na mimořádném zasedání, když připravoval aktuální otázky pro zasedání ústředního výboru, několik hodin diskutoval i o vztazích ve vedení strany. První místopředseda ÚV KSČM Vlastimil Balín vyzval členy, aby o Svatkově návrhu rozhodli hlasováním a věnovali se dalším důležitějším bodům jednání. Návrh na zařazení tohoto bodu nakonec získal podporu jen 14 členů ÚV KSČM, přičemž pro hlasoval i Jiří Dolejš. Tento jeho postoj, kdy místopředseda se nechtěl vyhnout kritice, ocenil na tiskové konferenci i předseda ÚV KSČM Miroslav Grebeníček. Druhý návrh na odvolání Jiřího Dolejše předala Marta Semelová návrhové komisi, ovšem vzhledem k rozhodnutí ÚV KSČM o nezařazení tohoto bodu do programu byl nehlasovatelný.

To, že ústřední výbor dal jasně najevo, že nechce nikoho z vedení strany odvolat, ovšem neznamenalo, že by jeho členové na uzavřeném zasedání vše "zametli pod koberec" a nesnažili se "provětrat" ovzduší, které některými vystoupeními Dolejše ve sdělovacích prostředcích před referendem zhoustlo. Kritika se ovšem zaměřila nikoli na jeho osobní názor na vstup do EU, ale na to, že neuváděl či jinak interpretoval většinové rozhodnutí ÚV KSČM, jak se vyjadřoval o starších členech strany i na některé věcné problémy, například v otázce školného. Jiří Dolejš připustil některé své taktické chyby či špatně formulované odpovědi v rozhovorech v tisku.

Na zasedání ale nešlo jen o jeho osobu, ale již kritické vystoupení předsedy Miroslava Grebeníčka v úvodu zasedání otevřelo otázku celkové potřeby, aby vedení KSČM pracovalo jako dělný kolektiv. "Soudím, že od veřejných vystupování, přes stranická jednání, až po bezprostřední kontakty s jinými politickými a občanskými subjekty je nezbytné při respektování zdravé názorové plurality držet v souladu se Stanovami KSČM programovou a akční jednotu," řekl (vystoupení M. Grebeníčka zveřejňujeme v příloze). V diskusi zaznívaly výzvy, aby vedení strany urychleně sjednotilo vystupování vrcholných představitelů, všichni respektovali většinové rozhodnutí ÚV KSČM, aby se soustředili na hlavní otázky, které je třeba řešit, ne na vnitřní dohadování. Václav Jumr z Prahy 6 například podotkl, že žádná vnitrostranická demokracie nemůže být bezbřehá a musí mít vyústění v usnesení, které se bude respektovat. Pokud chceme podle slov Dolejše představit KSČM jako myšlenkovou laboratoř, pak Jumr poznamenal, že bychom ji ale neměli představovat jako laboratoř s jediným laborantem. "Prosté lidi trápí jiné otázky než některé funkcionáře," podotkl Milan Honusek z Prahy-východ. Celkově byla patrná snaha vše si objasnit, přestat se zabývat vnitřními otázkami, jak KSČM vnucují některá média, a veškerou sílu a myšlenkový potenciál strany soustředit na problémy života občanů České republiky.

Haló noviny, 30. června 2003