S článkem "KSČM nelze dělit na staré a mladé", otištěným v Haló novinách 6. 2. t. r., plně souhlasím. A to nikoli, že sám patřím mezi starodůchodce (je mi 81 roků), ale že rozhovor s. Dolejše, publikovaný v Mladé frontě Dnes, stejně jako jeho článek v Haló novinách, ze 7. 2. t. r., mi připomíná dělení KSČ na tzv. konzervativce a progresivisty v r. 1968. Nevím, proč si s. Dolejš dělá takovou starost nad věkovým složením naší členské základny, vždyť jiné strany nemají ani zdaleka tolik členů (starých i mladých), kolik my máme v KSČM v produktivním věku. Věkovým složením je se třeba jistě zabývat, ale nemůže to být pro nás hlavní úkol. Hlavním naším úkolem musí být pro všechny členy strany po úspěšných volbách získávat nové voliče - mladé i staré. Staří členové, s. Dolejší, nejen nadávají na dnešní poměry (a i to je třeba, protože hodně lidí se bojí za té "svobody" na ulici nahlas mluvit), ale odvedli od roku 1989 obrovský kus politické práce. Jestliže mladí lidé dnes už nezvoní klíči a mají ke KSČM již rozumnější postoj, je to jejich zásluhou. Stejně i to, že nejdeme po cestě, na kterou nás chtěli svést pánové Svoboda, Mečl či Ortman. Poukazování médií na přestárlost KSČM nás nemusí bolet, horší by bylo, kdyby nám vyčítali korupci, tunelování, podvody, jichž se dopouštějí příslušníci jiných stran.
A pokud nám např. Právo v některých článcích doporučuje modernizaci a s. Dolejš ve svém článku v Haló novinách ze 7. 2. naznačuje také takové přání, tak si myslím, že jsme pro ni učinili jistě dost, nechceme-li se stát druhou rozhádanou ČSSD nebo slevit ze svého programu. Mějme na paměti, jak dopadl Gorbačov se svou "perestrojkou", na Slovensku Petr Weiss ve volbách, a také němečtí soudruzi v bývalé NDR.
B. BLÁHA, Prostějov
Ve čtvrtečních Haló novinách 6. 2. 2003 jste zveřejnili článek - KSČM nelze dělit na staré a mladé. S redaktorem Václavem Věrtelářem souhlasím. V naší straně podle mého názoru je část členské základny s progresivním a část s konzervativním myšlením. Není dáno, že jen mladý člověk musí být progresivní nebo produktivní. Mezi námi jsou členové, kteří mají důchodový věk, sledují změny ve vývoji společnosti, čtou tisk a politickou literaturu a mají pokrokovější názory než některý mladý. Na druhé straně je pravdou, že ten, kdo má pokročilejší věk, má sklon k rutinérství, těžce přijímá názory, se kterými žil dlouhá léta.
Dále si myslím, že i u střední generace může při jejich činnosti docházet k ztrátě produktivnosti. Stává se to hlavně u těch, kteří jsou na špičkových postech několik let nebo více období. Mohou to být pracovníci nebo funkcionáři, kteří mají při výkonu funkce zaběhnutý svůj stereotyp, přestávají vnímat dění a změny, které probíhají ve společnosti, a hlavně, nedovedou na ně pozitivně reagovat. Jsem toho názoru, že hlavně ve vysokých funkcích, to je i v naší straně, by mělo docházet k rotaci kádrů, odejít z postu určitého postavení není výsměch. Odcházejícího pracovníka, funkcionáře je si zapotřebí vážit za to, co pro stranu udělal.
Před převratem naše strana udělala chybu také v tom, že někteří čelní funkcionáři si ze svých funkcí udělali doživotní řemeslo. Nechtěl bych, aby se tato chyba znovu opakovala a mohla tak kazit radost, kterou máme ze současných výsledků v naší činnosti.
Jsem rád, že naši funkcionáři, poslanci a senátoři začali diskutovat a ventilovat své názory prostřednictvím našeho stranického tisku, a to o výhodách a nevýhodách vstupu ČR do EU. Tak by to mělo být i s vyjadřováním i k jiné problematice, třeba i v KSČM. Máme přece svůj tisk a nemusíme se o názorech na politiku naší strany, vyplývajících z některých neúspěchů a některých nevhodných vyjádření dozvídat z MFD, Práva atd.
V našich novinách bychom měli být k sobě kritičtí. Doba jednoho "správného názoru" již minula. Budeme-li využívat kritiku, naučíme-li se poslouchat jeden druhého, tak se nám bude v KSČM dobře pracovat a hlavně půjdeme stále kupředu. Nedopusťme ale, abychom jeden druhého shazovali v tisku, který má z toho radost.
Věřím, že v našem stranickém tisku má právo každý člen a příznivec naší strany svůj názor vyjádřit.
Josef PAVLAČÍK
Haló noviny, 20. února 2003