Velké dilema prožívají někteří komunističtí poslanci: kandidovat do Evropského parlamentu (EP), či nikoliv? Mají totiž obavu, že by přestali mít vliv na domácí politickou scénu a hlavně na dění v KSČM. A tak se do Štrasburku nehrnou, přestože počítají se ziskem pěti poslaneckých mandátů z 24 vyčleněných pro ČR. "Mojí prioritou je, kam bude od 6. sjezdu KSČM směřovat. A proto nejsem ještě rozhodnutý, zda budu kandidovat do EP," překvapivě přiznal Právu místopředseda KSČM Miloslav Ransdorf, místopředseda zahraničního výboru Sněmovny. Ransdorf přitom už dal najevo, že se příští rok na květnovém sjezdu pokusí získat funkci předsedy, což se moc nehodí konzervativnímu křídlu v KSČM. Kdyby Ransdorf šel do Štrasburku, zbavilo by se významného protihráče.
O tom, že by právě Ransdorf mohl být úspěšný v červnových volbách do EP, jsou jeho straničtí kolegové přesvědčeni. V zahraniční politice, kterou má z titulu své místopředsednické funkce na starosti, nemá totiž ve straně žádného většího konkurenta. V jeho schopnosti domluvit se deseti světovými jazyky se mu nevyrovná nikdo na domácí politické scéně. Kdyby byl zvolen evropským poslancem, musel by se podle zákona vzdát mandátu ve Sněmovně. "A s tím někteří kalkulují," prohlásil jeden komunistický poslanec. Jak poznamenal, Ransdorfův odchod do EP by mohl otevřít cestu k opětovnému zvolení Miroslavu Grebeníčkovi nebo místopředsedovi Sněmovny Vojtěchu Filipovi. Ten sice svou kandidaturu na nejvyšší stranický post oficiálně neoznámil, ale mezi straníky je to už veřejným tajemstvím. Ransdorf je ochoten kandidovat do Štrasburku - jeho nominaci avizovali královéhradečtí komunisté - jen za předpokladu, že případná vysoká stranická funkce nevyloučí evropský mandát. "Taková dohoda se ve straně musí udělat, ale zatím není," řekl Právu.
Naopak obavu z případné ztráty vlivu na směřování KSČM nesdílí místopředseda této strany Václav Exner. Je sice podle svých slov už nominován na kandidátku do EP, ale jak řekl Právu, zřejmě ji nepřijme. Má hlavně dost příznivců ve straně, kteří by ho rádi viděli na nejvyšším postu místo Grebeníčka. Naopak jiným by přišlo vhod, kdyby tento konzervativnější funkcionář a odpůrce vstupu ČR do EU skončil ve Štrasburku a neměl vliv na členskou základnu. "Moje stranická i poslanecká funkce je přiměřená. Měli bychom se orientovat na mladší lidi," zdůraznil. I když Exner nechtěl prozradit, jaké osobnosti má na mysli, nedomnívá se, že by se měli orientovat pouze na poslanecký klub. "Každý musí jednou začít. Nemáme nouzi o lidi. Ve 107tisícové členské základně se dá pořád vybrat 24 osobností a to třeba i mimo stranu. Máme šanci až na pět křesel v EP," prohlásil. Za rozhodující považuje, aby všichni kandidáti do puntíku respektovali volební program KSČM. Představa Exnera, že lze hledat kandidáty i mezi starosty obcí či bývalými diplomaty, se však mnohým komunistům nezamlouvá. To už kritizovala po posledních senátních volbách šéfka volebního štábu, místopředsedkyně Zuzka Rujbrová. Ani ta se nikdy nezmínila o své případné kandidatuře do EP.
Jediný, kdo z poslanců jasně říká, že chce do Štrasburku, je poslanec Jaromír Kohlíček. Ale i ten si klade podmínku: "Půjdu do toho za jediného předpokladu, že strana jasně řekne, že za mnou stojí a věří mi." Pevnost stranického zázemí odůvodňuje, jak řekl, "krytím zad", čemuž se u něj nelze divit. Byl jedním z mála komunistů, který se angažoval pro vstup Česka do EU. "Neaspiruji na květnovém sjezdu na žádnou vysokou funkci. Nejsem ideolog, ale věřím, že KSČM najde správnou cestu," řekl Kohlíček, který patří k progresívnímu stranickému křídlu. Za tragédii by považoval, kdyby se kandidátka obsazovala "vysloužilými" diplomaty v důchodu, kteří už postrádají nezbytný "rozhled". Shodně s některými poslanci soudí, že lákadlem do Štrasburku není ani uvažovaný jednotný osmitisícový měsíční plat v eurech pro všechny evropské poslance, tedy zhruba 240 tisíc Kč. Setrvat na domácí politické a především stranické půdě hodlá místopředseda KSČM Jiří Dolejš. "Já takové ambice (jít do EP) nemám a mám úplně jiné starosti," řekl Právu. Bude mít na sjezdu hodně práce, aby uhájil především svůj stranický post. Obdobně soudí i první místopředseda KSČM Vlastimil Balín, jehož funkce má být na sjezdu zrušena.
Právo, 8. 9. 2003