PRAHA Po více než deseti letech ve funkci přežil předseda českých komunistů první významný pokus o vzpouru ve své straně. Před koncem loňského roku se Miroslava Grebeníčka pokusila odstranit skupina kolegů, soustředěná okolo místopředsedy Jiřího Dolejše, která se pokouší KSČM modernizovat. Několik měsíců před volebním sjezdem KSČM od ní dostal Grebeníček nabídku na důstojný odchod. Kolegové mu navrhli, že pokud se vzdá své kandidatury na předsedu, strana ho prosadí ve volbách do Evropského parlamentu.
Grebeníček návrh odmítl. Podle informací LN upřednostňuje před šancí zasednout v europarlamentu možnost zůstat v čele komunistické strany.
"Nebudu poskytovat takové informace. Mám jiné problémy, než je má případná kandidatura," odpověděl včera předseda KSČM na otázku, zda se už rozhodl kandidovat do čela komunistů. Okolnosti "puče" ve straně odmítl komentovat a zavěsil telefon.
Celou věc nechce komentovat ani ústřední postava skupiny komunistů, kteří se snaží vyměnit vedení strany, už zmíněný místopředseda Jiří Dolejš. Ten je pouze ochoten připustit, že Grebeníček má podíl na tom, že KSČM zůstává i nadále v izolaci.
Grebeníček dostal podle informací LN od svých kolegů čas na rozmyšlenou a svůj případný dobrovolný odchod si rozmýšlel už od podzimu. Uspořádal dokonce uvnitř strany malý průzkum, který měl ukázat, jaké jsou jeho šance před volebním sjezdem.
"Ověřovalo se, jak jsou rozloženy síly. Zdá se, že se skupina kolem Grebeníčka cítí natolik silná, že luxusní vejminek v podobě křesla v Evropském parlamentu nechce," řekl včera LN jeden z vysoce postavených členů KSČM, který si přál zůstat v anonymitě.
Navzdory neúspěchu "reformistů" ale nebude pro Grebeníčka obhajoba křesla jednoduchá. Jeho místo se totiž chystá navíc obsadit i konzervativní křídlo KSČM v čele s místopředsedou Václavem Exnerem, který ve straně prosazuje extrémně levicové postoje.
V Grebeníčkův prospěch ovšem hovoří voličské preference, které z komunistické strany dělají druhou až třetí nejoblíbenější stranu v zemi.
"Jakýkoli otřes by KSČM zřejmě připravil o významnou část preferencí. Vždy říkám, nechme kvést všechny květy, ale nepokoušejme se nyní vychýlit od linie strany. Přišli bychom tím o voliče," vysvětluje situaci předseda poslanců KSČM Pavel Kováčik.
Za necelých pět měsíců bude volební sjezd KSČM. Půjde o křeslo současného předsedy Miroslava Grebeníčka. A s ním i o to, jestli se skupince komunistů reformistů podaří zpřetrhat stále silná pouta s předlistopadovou KSČ.
Právě o to se v těchto měsících v KSČM bojuje. Výsledkem bude buď komunistická strana v současné podobě - u veřejnosti dosti oblíbená strana, která je ale vyloučena z podílu na moci. Nebo strana, která bude dál vycházet z původní komunistické ideologie, ale bude se distantancovat od zločinného režimu KSČ a bude se chovat jako levicovější sociální demokracie. U komunistů teď proti sobě stojí tři skupiny.
Reformisty vedou místopředsedové Jiří Dolejš a Miloslav Ransdorf. Ti se snaží předělat KSČM do podoby západoevropských komunistických stran. Nemají například větší námitky proti Evropské unii, plně uznávají soukromé vlastnictví a uvědomují si, že asi těžko dokáží vrátit časy totalitní KSČ. Je to ale zatím jen skupinka odvážlivců, které se tu a tam snaží někdo vyloučit ze strany.
Proti nim stojí konzervativci a neostalinisté, kteří s nostalgií vzpomínají na dobu před listopadem 1989. V tomto táboře dodnes vznikají veřejnosti tajené materiály, které například volají po tom, aby velké podniky převzaly od soukromých vlastníků "kolektivy zaměstnanců".
Ani neostalinistické křídlo není nijak početné. Má však velké zastání u zbytku strany, a co je podstatné, i u Grebeníčka. "On se do jisté míry snaží být neutrální, ale oceňuje spíš ten konzervativnější proud, který má teď větší váhu," říká jeden z vysoce postavených členů KSČM, který nechce být jmenován. Sjezdem souboj těchto tří skupin vyvrcholí. Podle výsledků schůzek regionálních buňek KSČM by měl Grebeníček svou funkci obhájit. To znamená, že pokusy o změnu selhávají. "Je tu dost silné uspokojení z preferencí. Podle nich patříme k nejsilnějším politickým stranám v zemi. Je to ale krátkozraké, protože i přesto jsme pořád izolovaní a těžko nám jen tohle pomůže k účasti na správě země," říká místopředseda komunistů Dolejš. Pokud se jeho příznivcům nepodaří získat na sjezdu vlivné posty, zůstane KSČM v současných pozicích.
Dál bude získávat popularitu u nespokojených, kterým se nepříčí komunistická ideologie, ale jinak zůstane v izolaci. Je to dost pravděpodobná varianta, protože Dolejš usiluje jen o křeslo místopředsedy a další reformista Randsdorf míří do Evropského
Překvapit pak ale mohou neostalinisté. Jejich hlavní reprezentant, poslanec Václav Exner, už naznačuje, co by se stalo, kdyby ovládali KSČM. "Promysleli bychom, co máme, a pak oddělili, co se osvědčilo a za co z minulosti se můžeme chválit." Co přesně měl na mysli, Exner neupřesnil. parlamentu.
Lidové noviny, 7. 1. 2004, Jan Kubita, Petr Kolář