Založení Strany evropské levice bylo uspěchané

Od naší zvláštní zpravodajky v Římě Miroslavy Moučkové

ŘÍM - Průběh zakládajícího sjezdu Strany evropské levice (EL), který se uskutečnil o tomto víkendu v Římě, potvrdil obavy vyřčené některými členy ÚV na dubnovém zasedání ÚV KSČM, že proces přípravy se příliš uspěchal.

Celé jednání sice provází velké zaujetí pro věc, ale zároveň velmi nedokonalá organizační příprava, řekl pro Haló noviny vedoucí delegace KSČM Miloslav Ransdorf. Devatenáctičlenná delegace českých komunistů odjela na sjezd s mandátem, který jí umožňoval, aby se KSČM stala zakládajícím členem, pokud organizační výbor bude akceptovat připomínky k rozhodujícím dokumentům sjezdu. Jakékoli rozhodnutí delegace ovšem podléhá schválení Ústředním výborem KSČM, což Ransdorf několikrát při svých vystoupeních zdůraznil.

Z hlediska KSČM jsme udělali všechno, co bylo zapotřebí, na příslušná jednání jsme vyslali kompetentní lidi, dali jsme řadu námětů a připomínek, charakterizoval postup českých komunistů před sjezdem Ransdorf. Na návrh KSČM se do Statutu zapracovaly například principy rotačního předsednictví a konsenzu. Také čeští komunisté prosadili, aby se všechna rozhodnutí děla v souladu se stanovisky Rady předsedů. Jejich zásadním záměrem, který se podařilo do Statutu EL čili do stanov zapracovat, je otevřenost pro všechny strany Evropy, nikoli jen z členských zemí EU. V sobotu dopoledne sjezdu spolupředsedali Ransdorf a poslankyně Soňa Marková. Čeští komunisté se aktivně podíleli i na práci odborných skupin, například pro přípravu Hospodářského řádu, jehož návrh překvapivě nebyl pro sjezd zpracován, i na diskusi sekce žen, jejichž úloha v politice byla v rozpravě často zmiňována.

Jedinou důležitou připomínkou, která nebyla akceptována, byla výhrada k pasáži v preambuli Statutu EL charakterizující poměr k minulosti. Ransdorf za delegaci KSČM předložil pozměňovací návrh. Podle návrhu předsednictva sjezdu se o stanovách mělo hlasovat až v neděli, aby se získal čas pro další posouzení návrhů Ransdorfa a delegací některých dalších stran mezi delegacemi. V důsledku manipulace ze strany představitelů PDS (Helmut Schulz) a Rifondazione (Gennaro Migliore) v předsednictvu sjezdu se však o stanovách hlasovalo okamžitě.

Delegaci KSČM tento nedemokratický postup vyrazil dech. O protinávrhu odmítl předsedající sjezdu dát přes protesty Ransdorfa hlasovat. Přitom čeští komunisté byli připraveni respektovat jakékoli většinové rozhodnutí delegátů a podpořit vznik strany. Nedodržení demokratické procedury zaskočilo celou delegaci, poznamenal jeden z jejích členů Václav Snopek. Poté, co si zbytek delegátů odhlasoval Statut, vystoupil emotivně Václav Jumr, který se snažil delegáty z jiných zemí upozornit na to, aby chápali i naši historii. Za situace, kdy předsednictvo sjezdu začalo postupovat nedemokraticky, zúčastnili se čeští komunisté jeho dalšího průběhu bez hlasování. Delegace věří, že problémy se do 1. sjezdu EL vyřeší a KSČM bude moci uvažovat i o členství v této straně. Prospěšnost společného postupu radikální levice je patrná.

Stranu evropské levice založilo patnáct stran, z nichž ovšem některé nemají ve svých zemích výraznější či vůbec žádný vliv, což je případ i Strany demokratického socialismu z České republiky, která měla ve volbách podporu asi 400 občanů. Přitom pro akceptování ze strany EU potřebuje nová strana zastoupení nejméně sedmi parlamentních stran na národní úrovni. To by EL v současné podobě bez KSČM nesplňovala (navíc, i delegace KSS se zdržela hlasování). Národní tajemník pořádající Rifondazione Fausto Bertinotti, který úspěšně kandidoval i na prvního předsedu EL, byl ovšem spokojený zájmem sdělovacích prostředků, které ho jindy přehlížejí. V Římě visí spousty plakátů k volbám do Evropského parlamentu, a tak je možné, že spěch i podivné metody v řízení sjezdu při schvalování dokumentu měly příčinu v předvolební kampani Rifondazione. Včera dopoledne se delegace KSČM s ostatními delegáty zúčastnila i vzpomínkové akce na oběti umučené fašistickými vojsky v Itálii v památníku Jeskyně Adreatino. Na návrh delegace KSČM také uctili účastníci sjezdu památku velkého politika a myslitele Antonia Gramsciho (1891-1937) u jeho hrobu.

Haló noviny, 10. května 2004, (mč)