Kdy to začalo? Když Václav Klaus pozval před pár měsíci do Lán na jednání českých politických špiček o české úloze v EU i šéfa komunistů Miroslava Grebeníčka. Tato "poslední kapka" vyburcovala skupinu lidí k sepsání petice "S komunisty se nemluví". Obrací se v ní na "českou veřejnost a její politickou reprezentaci". Nyní je pod ní již několik tisíc podpisů a snažení iniciátorů petice mělo včera kulturní vrchol v někdejší Kolbence v pražském Karlíně. Hudbou proti bolševikům? Proč ne, ale... Jako občan se mohu celkem svobodně rozhodnout s komunisty nemluvit - výhoda života ve svobodné společnosti. Ale to je tak všechno. Ve sněmovně nyní sedí - podle stranické příslušnosti - 41 komunistů. S takovou silou se prostě mluví. I kdyby jen proto, aby nekomunisté z řad ostatních stran měli šanci zjistit, jak se to - k čertu mohlo stát, že bez nich dnes de facto nelze vládnout. A možná, jak je jejich vlivu v rámci politické soutěže zbavit. Grebeníčkem v Lánech to nezačalo...
PRAHA - Čtrnáct let po pádu komunistické totality KSČM rostou preference. Pokud by se volby konaly nyní stala by se, podle průzkumu TSN Factum, dokonce druhou nejsilnější parlamentní stranou. V parlamentu a na české politické scéně jsou už dávno - minimálně od parlamentních voleb v létě 2002 silou, se kterou je nutno počítat. Jejich vliv ještě vzrostl poté, co pomohli Václavu Klausovi na Pražský hrad. Počátkem května oficiálně skončila éra jejich izolace, prezident Klaus je totiž přizval na oficiální jednání, když se politické špičky snažily nalézt společný postoj k EU.
Právě v té době vznikla petice intelektuálů a hudebníků pod názvem S komunisty se nemluví. Snažení jejích signatářů vrátit KSČM zpět do politické izolace včera vyvrcholilo koncertem, který chtěl znovu upozornit na rostoucí vliv komunistů. Tato snaha ovšem nejspíš nebude mít větší dopad. "Myslím že akce, které vyjadřují politické postoje prostřednictvím něčeho jiného než politiky, mnoho nových zastánců nezískávají. Mají spíše ten efekt, že lidé, kteří už ten propagovaný názor zastávají, se v nich upevní," řekl šéf agentury TNS-Factum Jan Herzmann.
Společenským trendem se navíc stává přesný opak toho, co by si organizátoři koncertu přáli: zvyšuje se procento mladých lidí, kteří si na vládu komunistů pamatují z dětství jen velmi málo nebo vůbec. Mezi nimi je pak nezanedbatelná část lidí, kteří považují vládu komunistů v Československu za vzdálenou historii. KSČM se stále nestala stranou pro mladé - mezi voliči komunistů samozřejmě stále velmi výrazně převažují starší lidé, ale... "Komunisté se snaží získávat takzvané protestní hlasy. U mladých se například zaměřují na sociálně ohrožené skupiny - mladé chudé rodiny, učňovskou mládež...," vypočítává Herzmann. V současné době podle Herzmanna tvoří mladí lidé do 29 let přibližně pět procent z komunistických voličů. "Ještě před pár lety to byla dvě procenta. Je to sice nárůst na hranici statistické chyby, ale přesto se domnívám, že ten trend existuje a že z dlouhodobého hlediska je taktika komunistů úspěšná."
Se sbíráním protestních hlasů se ale komunisté nechtějí smířit. Poprvé od roku 1989 chtějí před červnovými volbami do Evropského parlamentu oslovit voliče tak, jak je u ostatních stran zvykem: billboardy. "Ano, chceme přilákat nové voliče, ale nebude to nic velkého. Do billboardů budeme investovat zhruba dva miliony. O to víc ale budeme dbát na to, aby byly dobře umístěné, například kolem dálničních tahů," řekl LN místopředseda KSČM Jiří Dolejš. Polistopadová komunistická strana se tak dostává do druhé fáze své existence. "Jsou si vědomi toho, že vyhráli první dějství a ocitli se v hlavním politickém proudu. Padla všechna tabu. Teď už nemusí spoléhat jen na to, co demokratické strany zkazí, aby nasbírali hlasy jejich nespokojených voličů. Teď budou sami zkoušet, co si mohou dovolit dál," řekl ředitel agentury STEM Jan Hartl.
Lidové noviny , 19. 11. 2003