VÍDEŇ - Irák se po válce bude snažit produkovat a vyvážet maximum ropy, aby získal prostředky na svou obnovu. Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) ho ale svazuje kvótami. Není proto vyloučeno, že Irák z OPEC vystoupí, a to by tento kartel mohlo zlikvidovat, říkají experti.
"Jestliže po válce Američané zprivatizují irácký ropný sektor, bude to konec OPEC," tvrdí Leo Drollas z londýnského Střediska studií globální energie. Připomíná, že před invazí do Kuvajtu v roce 1990 vyvážel Irák - v roce 1960 jeden ze zakládajících států OPEC - 3,4 miliónu barelů ropy denně, stejně jako Írán. Sankce a program OSN Ropa za potraviny mu pak vývoz podstatně omezily. "Ale po válce bude chtít Irák produkovat a prodávat všechno, co bude moci, aby získal prostředky na obnovu," dodává s tím, že ostatních deset zemí kartelu by pak muselo svou produkci snížit. "Pokud by nechtěly, může Irák z organizace vystoupit," pokračuje Drollas, který odchod předpokládá a považuje za smrtelnou ránu pro kartel.
Za nepravděpodobný v krátkodobé perspektivě považuje tento postup naopak Neil Partrik, expert britského týdeníku The Economist. Podle něj nebude Irák svými poškozenými zařízeními moci těžit větší množství ropy dříve než za dva roky. Pak ale i on připouští změny v proporcích produkce členů OPEC, kteří nyní zajišťují 35 procent světové nabídky. "Irák by se tak mohl stát trojským koněm USA," uvádí Partrik. Předpokládá, že Irák začne konkurovat především největšímu světovému vývozci Saúdské Arábii. Podle něj pak, bude-li OPEC Bagdád příliš omezovat, Irák z organizace vystoupí.
To by vyhovovalo té části americké administrativy, která je přesvědčena, že některé země sdružení ze svých ropných příjmů financují mezinárodní terorismus. Podle všech předpokladů irácká ropa dříve či později zaplaví světový trh a cena by mohla klesnout pod 18 dolarů za barel (před válkou se pohybovala kolem 30 dolarů). USA a Západu by tento pokles stimuloval hospodářský růst a v Íránu a v Libyi by naopak vytvořil podmínky pro změnu politických režimů, které Washingtonu nevyhovují.
Podíl uvedených zemí v procentech
| Saúdská Arábie | 35,4 | (člen OPEC) |
| Irák | 15,1 | (člen OPEC) |
| Kuvajt | 13,0 | (člen OPEC) |
| SAE | 12,9 | (člen OPEC) |
| Írán | 12,3 | (člen OPEC) |
| Venezuela | 10,9 | (člen OPEC) |
| Rusko | 6,6 | (nečlen OPEC) |
| Libye | 3,9 | (člen OPEC) |
| Mexiko | 3,7 | (nečlen OPEC) |
| Čína | 3,3 | (nečlen OPEC) |
| Nigérie | 3,3 | (člen OPEC) |
| USA | 3,3 | (nečlen OPEC) |
Právo, 10.04.2003 - str. 09