Komunisté chtějí zamezit militarizaci Evropy

PRAHA - Jednání o euroústavě zkrachovala. Důvodem se stal především rozdílný pohled současných i budoucích členských zemí EU na její ustanovení. Snahy vypracovat euroústavu však nekončí. Komunisté se již nyní připravují na další jednání, na kterých chtějí předložit návrhy k jejímu textu. Cílem je mírová, sociálně spravedlivá Evropa.

Neúspěšnou verzi euroústavy vypracoval Konvent EU. Text, který jím byl předložen, nesplňoval nároky na ústavní text, řekl na včerejší tiskové konferenci místopředseda sněmovny Vojtěch Filip (KSČM). Upozorňovali jsme, že pokud bude protlačován systém, který byl na mezivládní konferenci, že se může stát, že dojde k nezdaru jednání, prohlásil. Komunisté podle něho považují neúspěch konference o euroústavě za jakousi prohranou bitvu. To ovšem neznamená, že se Česká republika nezúčastní jednání o jiném smluvním textu, a to včetně KSČM, která pracuje jako součást politické frakce Sjednocené evropské levice/Severské zelené levice (SEL/SZL) jak v Evropském parlamentu, tak v Radě Evropy, poznamenal. Nakonec je svým způsobem dobře, že můžeme začít jednání znovu, podotkl Filip a uvedl principy, s jakými komunisté jako součást SEL/SZL půjdou do nového kola debaty nad euroústavou. Text je nutné zúžit, to znamená vypustit současnou část druhou a třetí. Tu třetí tvoří opsaná amsterdamská smlouva. Nemyslíme si, že tyto jednotlivé politiky, by měly mít sílu ústavní smlouvy. Je totiž potřeba, pravděpodobně nejméně jednou za rok, provádět jejich změnu tak, aby vývoj v Evropě byl jednorychlostní. Tedy aby vedl ke skutečnému sjednocení kontinentu a ke sloučení životních úrovní jednotlivých evropských zemí, a nikoliv k prohlubování rozdílů, řekl. Podle Filipa komunisté často dostávají otázku, proč chtějí vyloučit část druhou, Evropskou listinu práv a svobod.

Odůvodnění je zřejmé. Tato listina, která byla součástí původního textu Konventu EU, je užší, než je Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Mezinárodní pakt o hospodářských, kulturních a sociálních právech. Vzhledem k tomu, že jak současná patnáctka, tak příští pětadvacítka zemí tvořících EU je signatářem těchto paktů, neměla by se Evropa odlišovat tím, že bude poskytovat uvnitř svých zemí nižší objem občanských práv jak v oblasti politické nebo hospodářské, než je tomu ve světě, vysvětlil Filip postoj KSČM a dodal: Nakonec by to snižovalo i význam EU v rámci OSN a zkomplikovalo reformu orgánů světové organizace, zejména Rady bezpečnosti, o kterou usilujeme. Tím ale návrhy komunistů nekončí. Podle místopředsedy sněmovny je zásadní prosazení zamezení další militarizace Evropy. To není nic proti bezpečnostní strategii a samostatné bezpečnostní politice EU. To je namířeno proti tomu, abychom byli zatahováni do vojenských dobrodružství, která organizují jenom některé státy na světě, upřesnil. Jsme přesvědčeni, že většinovou vůlí občanů ČR i ostatních zemí EU je, abychom měli kontinent, který je mírový. Vracíme se tedy k myšlence bezjaderné Evropy. Je to cíl SEL/SZL, víme, že ho nelze dosáhnout hned, doplnil.

Haló noviny, 19. prosince 2003, (jov)