PRAHA 10. května (ČTK) - Čeští komunisté podle některých účastníků bránili před evropskými kolegy na ustavujícím sjezdu Strany evropské levice stalinismus. Podle Strany demokratického socialismu to byl hlavní důvod roztržky, kvůli níž se KSČM nestala zakládajícím členem. Komunisté to ale odmítají.
"Došlo k tomu poté, co KSČM neprosadila změnu, jejímž jádrem bylo vypuštění odkazu na stalinismus při odsouzení nedemokratických a zločinných praktik minulosti," sdělil dnes ČTK Milan Neubert z SDS, která se o víkendu v Římě naopak zakládající členkou stala.
Člen komunistické delegace Jaromír Kohlíček ale tvrdí, že naopak někteří italští komunisté si na sjezdu stalinismus vyzkoušeli v praxi, když nedovolili demokraticky hlasovat o předložených návrzích. Kohlíček i místopředseda Václav Exner se shodli v tom, že se KSČM nestala zakládajícím členem především z těchto důvodů.
Delegace českých komunistů podle Exnera poukazovala na to, že je třeba se v zakládací listině distancovat od všech nespravedlivých postupů. "V tom byl problém," zdůraznil. Na výslovném uvedení "stalinismu" podle něj trvali zástupci některých západoevropských komunistických stran proto, že jsou "v zajetí určitých klišé".
Nově zvolený předseda Strany evropské levice a generální tajemník italské Strany za komunistickou přeměnu Fausto Bertinotti zdůraznil, že se nová strana musí rozejít se stalinismem a znovu nalézt a rozvíjet staré komunistické ideály. Podle pozorovatelů tím mínil také české komunisty.
KSČM se ale už na druhém sjezdu v roce 1992 v Kladně distancovala od socialismu stalinsko-brežněvovského typu, který podle ní opustil socialistické a komunistické myšlenky. Programem se znovu zabýval následující sjezd v Prostějově, protože právě tato pasáž vyvolávala spory. V Prostějově se od KSČM oddělila Strana demokratické levice a o něco později početná skupina komunistických poslanců založila Levý blok. Obě strany zanikly.
Spory o část historie komunistického hnutí poznamenanou stalinismem v KSČM přetrvávají a opět ožívají před sjezdem, který se sejde o příštím víkendu v Českých Budějovicích. Značná část komunistů nostalgicky vzpomíná nejen na únor 1948, kdy se jejich strana na 40 let chopila moci, ale i na takzvanou bolševizaci v únoru 1929. V obou případech KSČM vedl Klement Gottwald.
Předsedkyně pražské KSČM Marta Semelová, která se bude na sjezdu ucházet o funkci místopředsedkyně, považuje Gottwalda i nyní, kdy prý je třeba KSČM konsolidovat, za inspirativní vzor. Gottwald při bolševizaci "veřejně odhalil oportunisty", kteří stranu ohrožovali, a dal jí nové "jednotné, akceschopné a skutečně komunistické vedení", uvedla letos v únoru u jeho hrobu.
Podle kuloárů KSČM může vést spor o stalinismus v Římě k izolaci českých komunistů na evropské úrovni a neprospěje jim to ani na domácí scéně. Členství v SEL chce na nadcházejícím sjezdu prosadit místopředseda KSČM Miloslav Ransdorf. Ke vzniku SEL je totiž zapotřebí sedmi stran zastoupených v parlamentu, což by bez KSČM nebylo možné a sjednocení by bylo ohroženo, řekl dnes ČTK.
Na stranické půdě očekává ostrou debatu. "Musí skončit doba podceňování mezinárodní politiky a vztahů," vzkázal Ransdorf svým stranickým oponentům.
Cesko.iHNed.cz, 10. 5. 2004 16:41