Delegace KSČM, zřejmě dvanáctičlenná, pojede na ustavující sjezd Evropské levicové strany ve dnech 8. - 9. května do Říma s mandátem, který umožňuje, aby se čeští komunisté stali zakládajícími členy ELS.
Ústřední výbor KSČM na svém sobotním zasedání na návrh místopředsedy ÚV KSČM Miloslava Ransdorfa rozhodl, že půjde o tzv. podmíněný mandát. KSČM se stane řádným členem ELS jedině za předpokladu, že organizační výbor ELS přijme její podmínky a náměty k návrhu stanov. Rozhodnutí, které delegace v Římě učiní, podléhá následnému potvrzení Ústředním výborem KSČM. Tento postup doporučoval i místopředseda ÚV KSČM Jiří Dolejš, který rovněž řekl: „Evropská levice nechce a myslím, že ani nemůže jít cestou nějakého politického kartelu. Nevzniká žádné nové 'informbyro' pod taktovkou Bruselu a za bruselské peníze.“
Členové ústředního výboru zvažovali i možnost zúčastnit se ustavujícího sjezdu ELS pouze jako pozorovatelé. V diskusi zazněly také obavy, které mají někteří komunisté, aby ELS či řídící struktury EU, která na chod takových stran přispívá, neomezovaly suverenitu KSČM. Pro návrh usnesení předložený Ransdorfem nakonec hlasovalo 52 členů, proti bylo 16 a zdrželo se 11.
Za několik dní se Česká republika stane členem Evropské unie, a tak se ÚV KSČM znovu zabýval obsahem politiky KSČM po vstupu do EU a prioritami evropské levice. „S postupem evropské integrace nabývá na významu evropský rozměr politiky. Ambicí KSČM by mělo být opírat reálné řešení problémů ČR stále více o evropské souvislosti;“ řekl v úvodním slovu k předloženému materiálu Dolejš. Součástí nové reality bude totiž i to, že výkon moci na státní úrovni je limitován nadstátními strukturami a vztahy. Zároveň Dolejš zdůraznil, že v době, kdy Evropa a EU stojí před významnou strukturální krizí, stávají se problémy EU i našimi problémy, ale v rámci evropské levicové spolupráce nejsme na jejich řešení sami.
K datu 1. května hledí řada občanů s obavami, a proto se Dolejš zabýval i aktuálními problémy, například zdražováním. Podle něho nepůjde o cenový šok; jaký jsme poznali v roce 1991, ale bude stoupat dlouhodobý inflační tlak, u nás posílený reformou veřejných financí. Problémy po vstupu do EU nejsou jen nákupní horečky (rýže, sůl, cukr, ale i automobily apod.), podle mínění Dolejše často vyvolané reklamním a marketinkovým trikem různých společností. „Daleko závažnějším problémem je, že konkurenční tlak z EU posílí tendenci k růstu nezaměstnanosti,“ upozornil. Odkryjí se slabiny a formálnost napřík1aq vládního národního programu zaměstnanosti. Za tikající bombu označil věcnou, finanční i metodickou nepřipravenost na čerpání z fondů EU. „Chybí projekty a zdroje na kofinancování, chybí jednoduše a jednoznačně definovaná procedura předkládání žádostí a jejich projednání,“ uvedl. Spory kolem ustanovení devizového zákona o trvalém pobytu cizinců pro případ nabývání zemědělské a lesní půdy znovu potvrzují problémy s účinností ochranného přechodného období na nákup nemovitostí cizími fyzickými osobami, které je již před vstupem ČR do EU různě obcházeno.
Komunisté trvají na tom, aby se v České republice uskutečnilo referendum o návrhu Smlouvy zakládající Ústavu EU. Řekl to na zasedání ÚV KSČM místopředseda sněmovny Vojtěch Filip, když informoval o postupu KSČM k tomuto dokumentu. Současnou etapu přípravy Ústavy lze charakterizovat jako vyčkávání. „Mnoho budou znamenat i výsledky voleb do Evropského parlamentu v červnu letošního roku. V podstatě na jejich výsledku bude záležet, jak dopadne jednání o fiskálním výhledu do roku 2010, resp. 2015,“ píše se v podkladovém materiálu k tomuto bodu jednání ÚV KSČM.
„Zatím je navržena smlouva zakládající Ústavu tak, že Evropský parlament nemá prakticky žádnou rozhodovací pravomoc nebo podíl na ní. V oblasti zahraniční a obranné politiky EP má právo klást otázky a dvakrát za rok vyslechnout informaci Evropské komise. To je tak minimální možnost, že v rámci dělby moci, která by měla existovat, EP v těchto otázkách prakticky ztrácí význam. Může hrát nejvýše kontrolní roli. To neodpovídá tomu, co je v národních ústavách. Například v naší Ústavě všechny tyto otázky jsou z hlediska projednávání v kompetenci parlamentu a také pokud jde o vyslání jednotek mimo území republiky, byť by to bylo jenom na vojenská cvičení, tak je to u nás předmět schvalování v parlamentu. Takový požadavek máme i na Evropský parlament,“ hovořil o jedné z výhrad na tiskové konferenci místopředseda ÚV KSČM Václav Exner. KSČM patří k těm, kteří prosazují odstranění tzv. demokratického deficitu v orgánech EU.
„Nerozhodne žádná organizační struktura, ale kvalita lidí,“ reagoval na poměrně vzrušenou debatu o návrhu struktury centrálních orgánů KSČM po VI. sjezdu první místopředseda ústředního výboru Vlastimil Balín. Na uzavřeném jednání totiž padala řada návrhů na změnu počtu či zodpovědností za určitý úsek, které by podle vystupujících odrážely současné potřeby řízení strany. Nakonec o jeden z námětů doplnil svůj komplexní protinávrh Alexander Černý z Olomouce. Doporučil, aby místopředsedovi pro vnitrostranickou práci byli podřízeni tři tajemníci se zodpovědností za přípravu voleb, za komunální politiku a za ekonomiku. Čtveřici místopředsedů by pak doplnili volení funkcionáři odpovídající za odborné zázemí, zahraniční styky a mediální politiku. Pro tento návrh hlasovalo 35 členů ÚV KSČM. Proti bylo 28 a 19 se zdrželo.
V závěrečném hlasování tak prošel návrh výkonného výboru zachovat počet pěti místopředsedů (pro 45, proti 16, zdrželo se 12). Konečné slovo ale bude mít nový ÚV KSČM, který se poprvé sejde v průběhu sjezdu. Tomu přís1uší před volbou místopředsedů definitivně schválit jejich počet. Pokud ovšem delegáti sjezdu přece jenom nerozhodnou jinak a nezmění Stanovy tak, jak doporučovaly některé okresní konference strany, tedy na přímou volbu i místopředsedů sjezdem. V úvodním vystoupení k písemné informaci o připomínkách OK KSČM ke stanovám na tuto možnost upozornil Balín.
Poměrně hladce naopak prošel návrh na to, aby výkonný výbor ÚV KSČM měl složení odpovídající jeho současné struktuře (14 zástupců krajů, předseda a místopředsedové ÚV KSČM, předsedové poslaneckého a senátorského klubu, člen vedení sněmovny. ÚV KSČM akceptoval doporučení návrhové komise, o němž informoval její předseda Antonín Zralý, aby se členem VV ÚV KSČM stal i zástupce poslanců KSČM v Evropském parlamentu. Pro to, aby se výkonný výbor po sjezdu takto sestavil, hlasovalo 66 členů, proti byli čtyři a 12 se zdrželo.
Připravila: Miroslava Moučková
Haló noviny, 19. 4. 2004