Poslanci ČSSD ujišťují že kritizující dopis skupiny 23 poslanců, v němž vedení strany vyčítají neplnění předvolebních slibů i nedostatky v řízení, je jen upozorněním a výzvou k větší komunikaci mezi členy strany a hlavně jejím předsedou. Rebelové prý rozhodně nechtějí potopit vládní reformu. Pod dopis se podepsali například Jan Kavan, Josef Hojdar nebo Vladimír Laštůvka. Dopisem by se mělo v pátek zabývat předsednictvo strany a v sobotu její ústřední výbor.
Rozpadu strany se neobává ani předseda vlády a ČSSD Vladimír Špidla. "Není žádný rozkol, je pouze závěrečná, velmi složitá etapa politiky a ta s sebou nese někdy neobvyklé postupy," komentoval dopis Špidla. Také politologové soudí, že šéf nejsilnější vládní strany překoná tuto obtížnou situaci, stejně jako předchozí.
O krizi by bylo možné podle člena předsednictva a ministra financí Bohuslava Sobotky hovořit tehdy, když by se oddělila část poslaneckého klubu. To se ale podle Sobotky nechystá. "Pouze probíhá ostřejší diskuse uvnitř poslaneckého klubu a mezi klubem a vládou. V situaci, kdy se prosazují razantní reformy, to není nic neobvyklého," dodal.
Také rebelové ujišťovali, že jim o rozdělení klubu nejde. "Nevytváříme frakci a ani by to nešlo. Požadavek svolat mimořádný klub podepsali lidé názorově různí," řekl poslanec Karel Šplíchal, který je jedním ze signatářů. Podle poslance Jana Kavana jde o zlepšení vzájemné komunikace.
Šplíchal by chtěl, aby o návrzích poslanců v sobotu diskutoval ústřední výkonný výbor a přijal rozhodnutí, které by vedlo ke konstruktivnímu politickému řízení strany i poslaneckého klubu. Potřebu změn v komunikaci ve středu připustil i Vladimír Špidla. "Je nutné se zabývat dolaďováním komunikačních a rozhodovacích procesů. Tady zřejmě nejsou všechny věci úplně ideální. To se měnit bude," řekl.
Poslanec Miloš Kužvart, který má Česko zastupovat v Evropské komisi s výzvou souhlasí. Nepodepsal prý ji jen proto, že k tomu neměl příležitost. Souhlasí s rebely, že se ČSSD v mnoha věcech odklání od svého programu a vedení dostatečně a včas neinformuje zbytek strany o svých záměrech.
"Bylo by mnohem jednodušší vládnout jako menšinová vláda, už jsme si to ostatně vyzkoušeli. Ale je jasné, že není možné vstoupit do stejné řeky dvakrát, to znamená, že opoziční smlouva nepřipadá v úvahu," dodal. O menšinové vládě jako lepší formě vládnutí hovořil od počátku expremiér Miloš Zeman a také někteří levicově vyhraněnější sociální demokraté.
ČSSD je podle místopředsedy Zdeňka Škromacha stabilizovaná. Poslanci pouze sdělili své představy a názory. Poslanci i senátoři jsou podle něj zváni na zasedání ústředního výkonného výboru jako hosté. I tam mohou vyjádřit své stanovisko.
Někteří členové vedení, kteří nechtěli být jmenováni, ale nevyloučili, že v sobotu hrozí rebelům od výboru napomenutí. Poukazovali na to, že nespokojenost poslanců může souviset i s tím, že nebyli uspokojeni ministerskými funkcemi nebo volitelnými místy na kandidátce do Evropského parlamentu.
Podle některých pozorovatelů by mohli nespokojenci vydávat za svůj úspěch snížení sazeb DPH u vodného a stočného a vstupenek na kulturní akce. Neklid klubu nejsilnější vládní strany ale zřejmě způsobil, že sněmovna těsným poměrem hlasů neschválila vládě návrh na vydání dluhopisů, které mají krýt schodek letošního rozpočtu. Sobotka ho chce opět předložit na březnové schůzi.
Lidové noviny, čtk, 12. února 2004