PRAHA - KSČM chce po svém VI. sjezdu klást na oblast životního prostředí nový a větší důraz. Hovoří dokonce o rudozeleném programu. Je přesvědčena, že ekologie je skutečným pilířem moderní levicové politiky.
Na včerejší tiskové konferenci to zdůraznil místopředseda ÚV KSČM a člen rozpočtového výboru sněmovny Jiří Dolejš. Není to jenom jakýsi konjukturalismus ve vztahu k voliči, i když víme, že jde o naléhavé téma, uvedl. Podle průzkumů veřejného mínění je totiž za naléhavé téma označuje 71 procent dotazovaných. My ale víme, že ten, kdo uvažuje, a uvažuje ekologicky, není volič, který se dá obalamutit ekologickými frázemi, dodal. Ekologie by podle Dolejše do budoucna neměla být jen jakousi trpěnou příkrasou ve volebních programech stran, v politické praxi v parlamentu i mimo něj. Proto chceme daleko důrazněji prosazovat některá témata. Chceme, aby se naše ekologické uvažování více promítlo do hlasování v parlamentu, a dokázat tím, že razanci hájení hodnot rovnováhy člověka a přírody myslíme vážně, a že skutečně jsme schopni se na počátku 21. století vymaňovat z industriálních stereotypů uvažování, vysvětlil.
Profilující rys levicové ekologické politiky spojil s heslem KSČM - S lidmi pro lidi. Domníváme se, že ekologická politika navzdory tomu, že navozuje něco jako mimořádný stav - a v mimořádném stavu se rozhoduje rázně, mnohdy až velitelsky, by měla mít demokratický charakter. Nechceme, aby zelené cíle, zelené programy byly nástrojem fundamentalistů nebo neprůhledných lobbistických struktur. Vnímáme tedy potřebu ekologické osvěty, komunikace s občanským prostředím, s občanskými organizacemi. A také vnímáme, že ekologické cíle jsou v komplexu s cíly ekonomickými a sociálními, dodal. Proto je není třeba stavět proti sobě.
Jiří Dolejš tvrdí, že rozhodování ekonomů by mělo vždy provázet názor ekologů a naopak. Někteří hovoří o zeleném socialismu. Připomněl bych jednu praktickou zkušenost, kterou z 20. století máme. To, co se tady budovalo před rokem 1989, neprokázalo, že společenský systém, který má ve svém názvu socialismus, je automaticky ze své přirozenosti také ekologický, uvedl. Poukázal na to, že zájmy lidí včetně ekologických zájmů se musejí do toho systému vnášet a samozřejmě také respektovat.
Ekologické teze a cíle měla KSČM již ve volebním programu v roce 2002 do Poslanecké sněmovny a stejně tak i ve volebním programu pro volby do Evropského parlamentu letos v červnu. Ekologii vnímáme jako oblast, kde bychom neměli dokazovat svou výjimečnost a nějaký svůj patent na rozum, ale jako zónu reálné politiky, kde se hledá spojenectví napříč politickým spektrem. A kde hlasování nepodléhá něčemu podobnému jako je nulová tolerance, řekl. Jako příklad uvedl, že komunisté aktivně v první polovině volebního období přispěli k ratifikaci arhuské úmluvy, která občanům a občanským organizacím umožňuje spolurozhodovat o ekologických otázkách. S tím souvisí také efektivní naplnění těchto práv v rámci správního řízení. Souvisí s tím zajištění otevřenosti přístupu do registru znečištění atd., doplnil místopředseda strany.
Druhým výrazným příkladem hlasování zákonodárců KSČM v parlamentu se týká zákona o soustavě chráněných přírodních oblastí Natura 2000. Dolejš vyzvedl, že do budoucna by se moderní ekologické přístupy měly promítnout do zpracování koncepce odpadového hospodářství, kde by se šlo na prioritu využívání odpadu proti skládkám a spalovnám. Druhou prioritu vidím v oblasti energetické politiky, kde bychom měli ekologické souvislosti daleko důrazněji zohlednit. Měli bychom zmapovat a maximálně využít kapacitu České republiky pro obnovitelné, tzv. čisté zdroje energie. Uvědomme si, že v ČR v současné době čisté, obnovitelné zdroje čítají asi 2,5 procenta z celkového výkonu produkce. Evropská unie se zavázala k 12 procentům do roku 2010. A ekologické iniciativy vidí kapacitu řádově ještě vyšší. Prostor tu tedy nepochybně je, připomněl. Za třetí prioritu v této oblasti považuje ujasnit si lepší využití tržních nástrojů pro ekologii. Mám na mysli především ekologizaci daňových systémů, využívání uživatelských poplatků - jde o to bránit a zracionálnit jejich strukturu a úroveň. S tím souvisí i problém obchodování s povolováním činností, které přinášejí ekologické zátěže, dodal.
Priorita ekologické politiky v práci KSČM by se měla potvrdit i v systému jasné programové přípravy se zázemím odborníků. Komunisté už nechtějí jako dosud ve struktuře svého odborného zázemí KSČM kopírovat strukturu parlamentní. Tam je ekologie zakomponována do velkého výboru, kde se řeší územní a regionální záležitosti. Tím se životní prostředí a vše, co s ním souvisí, často stává zbytkovou oblastí. Nově budeme zřizovat samostatnou odbornou komisi ÚV KSČM pro ekologii, v jejímž čele chceme mít nejen stranické, ale i nezávislé experty. Chceme práci komise otevřít i námětům z řad občanských organizací. Ony nevládní organizace NGO (Non-Governmental Organizations) mohou daleko lépe než profesionální politici a řadoví občané identifikovat ekologická témata. A my si myslíme, že tolerance vůči těmto organizacím a kritická práce s jejich náměty je více než na místě. Samozřejmě, že chápeme, že NGO jsou od toho, aby dělaly občanské iniciativy. Nechceme je poškodit politikařením, jak se to někdy stává, když si naběhnou na práci lobbistických struktur a pak jsou uvnitř stranických týmů a politických klubů dehonestováni a zesměšňováni, informoval Jiří Dolejš. To podle něho není dobré. Na to trochu doplatila i Strana zelených, která je v současné době zmítána řadou problémů, jejichž kořeny jsou právě zde.
Haló noviny, 13. srpna 2004