Levicový Řím řekl NE euroústavě

PRAHA - Delegace vedení KSČM se vrátila v pondělí z Říma, kde se zúčastnila konference Strany evropské levice (EL) k návrhu smlouvy zakládající ústavu pro Evropu Jiná ústava je možná, resp. jednání VV EL a porady předsedů EL. Na včerejší tiskové konferenci k cestě do Říma vystoupili místopředseda ÚV KSČM Václav Exner (na snímku uprostřed) či poslanec Stanislav Grospič.

Účastníci římské konference se shodli na odmítavém stanovisku k současnému návrhu ústavy, jež má být slavnostně podepsána v pátek. Mezi hlavní důvody, které v dokumentu Je možná i jiná Evropa: NE ústavní smlouvě vyjádřil předseda EL Fausto Bertinotti, patří fakt, že tento návrh ústavní smlouvy byl schválen bez účasti lidu a široké konzultace s občany EU, přestože se předpokládá, že by příštích 30 let neměla být pozměňována. Jde přitom o »institucionální, organickou součást neoliberálních opatření zajišťujících současné uspořádání Evropy. Smlouva je logickým prodloužením procesu maastrichtských a amsterodamských dohod a smlouvy z Nice. Místo podpory práv a nových představ o uznání práva na plnou zaměstnanost v období, kdy jsou omezovány výdaje na fungování penzijního systému, sociální vymoženosti a základní sociální služby, vedeny útoky proti všeobecné životní úrovni a národním zájmům, stávají se hlavními pilíři EU tržní ekonomika a volná soutěž«. To vše při zvyšování vojenských výdajů!

Ústavní smlouva navíc neobsahuje jasné odmítnutí války jako prostředku řešení mezinárodních vztahů. Odmítá rovnost práv pro národy, které žijí v Evropě, ale nejsou členy EU a v důsledku toho vystavuje »naše migrující bratry a sestry nesmírnému administrativnímu útisku«.

Na konferenci vystoupili zástupci KSČM se dvěma příspěvky - vedoucí oddělení mezinárodních vztahů ÚV KSČM Hassan Charfo pojednal dopady rozšíření EU na nové členské státy a specificky pak na ČR, V. Exner přednesl projednaný postoj KSČM k návrhu smlouvy zakládající evropskou ústavu. Zdůraznil, že nám vadí také velmocenská pozice v ústavě obsažená, kdy EU mluví za celou Evropu, ač značná část Evropy do EU nepatří a ani v nadcházejícím období tomu nebude jinak. Kritizovalo se, že charta základních práv v návrhu smlouvy je zúžena oproti dokumentu přijatému OSN, ale také oproti občanským, politickým a lidským právům, jak jsou zakotveny v řadě ústavních dokumentů současných členských zemí EU. »Zopakovali jsme také naše základní výhrady týkající se toho, co nazýváme militarizací EU, dokonce bez rozhodování EP i v otázkách, které na úrovni členských zemí jsou otázkami ústavními, kde se vyžaduje souhlas národních parlamentů. Tady dochází nejen k přebírání americké koncepce vysílání tzv. mírových vojenských misí a rozdmýchávání válek na základě různých pouhopouhých podezření, ale také postupně dochází k přenosu kompetencí, a to i změnou ústavního pořádku, z jednotlivých parlamentů na vlády, což se mimochodem děje také u nás.«

EU podle Exnera také udělala stejnou chybu, jakou jsme udělali v Československu v roce 1960, »když jsme se pokusili panující politický systém zahrnout do ústavy a mysleli jsme si, že tím bude pojištěn budoucí vývoj«. Vlastní jednání VV EL a porady předsedů stran sdružených v EL a kooperujících s tímto subjektem, potom shrnulo aktuální otázky EL. Rozhodující je, že I. řádný sjezd EL se chystá na 1. dubna 2005, k čemuž směřují všechny další kroky jak členských stran, tak subjektů se statutem pozorovatele EL. Francouzská KS (PCF) uspořádala ohledně členství své strany v EL vnitrostranické referendum, které rozhodlo o řádném členství PCF v EL. K obdobnému kroku se přiklonila i Švýcarská strana práce. EL tak v současné době spolutvoří 14 stran z 12 evropských zemí. EL také oznámila, že počítá se svou účastí na Světovém sociálním fóru v lednu v brazilském Porto Alegre.

KSČM ohlásila záměr konat v příštím roce mezinárodní konferenci k 60. výročí ukončení 2. světové války s pracovním názvem Levicové pohledy na bezpečnostní a obrannou politiku v Evropě. Akce se stane součástí kalendáře aktivit EL. Pro jednání KSČM předložila dva iniciativní dopisy - jeden z nich se týkal úpravy statutu EL v tom směru, aby hodnocení minulosti vyznělo takovým způsobem, že se distancujeme od všech nedemokratických postupů, které ve jménu komunistického a dělnického hnutí v minulosti byly uplatněny. Druhý dopis vyzývá EL, aby udělala základní kroky, které by vedly k jejímu rozšíření tak, aby se stala co nejuniverzálnější stranou radikální levice v celé Evropě. KSČM navrhla pro oslovení 27 dělnických, komunistických a dalších stran, s kterými KSČM udržuje úzké kontakty a ty dosud nebyly kontaktovány. Na dotaz Haló novin Exner konkretizoval, že jde vlastně o prakticky všechny strany ze zemí bývalého SSSR, ale i strany Balkánu a Turecka. Z východní Evropy jsou v EL zastoupeny jen Rumunsko a Estonsko, prakticky chybí i zastoupení stran Velké Británie a Skandinávie! Všechny zmiňované dopisy KSČM se stanou předmětem jednání příštího VV EL, které se bude konat v listopadu v Paříži.

Poslanec Grospič zdůraznil, že pozice KSČM po volbách do EP je pro sjednávání podmínek a další vyjednávání s předsedou EL velice dobrá. O případném vnitrostranickém referendu ohledně vstupu do EL po francouzském vzoru by musel rozhodnout ÚV KSČM.

Haló noviny, 27. 10. 2004, Roman Janouch