Komunisté se důkladně připravují na své působení v Evropském parlamentu po červnových volbách, které se v České republice uskuteční poprvé v historii. Eurokandidáti KSČM proto v sobotu absolvovali informační seminář o Evropské unii (EU) a Evropském parlamentu (EP), na kterém je pozvaní odborníci seznámili s problémy ekonomiky EU, geopolitickými aspekty rozšíření tohoto multinárodního uskupení a praktickými otázkami fungování EP.
Informační seminář uspořádala v sobotu v pražském Kaiserštejnském paláci česká delegace v parlamentním klubu Evropské sjednocené levice/Severské zelené levice v EP a pozorovatelé v EP, kandidáti do červnových eurovoleb Kateřina Konečná a Jiří Maštálka. Pozvání přijalo dalších deset eurokandidátů KSČM - Vladimír Remek, Jaromír Kohlíček, Stanislav Fischer, Hassan Charfo, Stanislav Suja, Vladimír Klofáč, Jana Nováková, Marie Donetti, Radim Hyvnar a Luboš Dvořák. Semináře se ale nezúčastnili pouze eurokandidáti, přišli i ti, kteří se o možnosti působení KSČM v rozšířené EU zajímají.
S ekonomickými problémy EU seznámila účastníky semináře odbornice na slovo vzatá - Ing. Eva Klvačová, CSc. Je vedoucím Institutu integrace ČR do evropské a světové ekonomiky při Fakultě mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze. Ve své přednášce se především věnovala problému konkurenceschopnosti EU vůči USA. Nevyhnula se ani tématu nadmíru zajímavému. Otázce výhodnosti vstupu ČR do EU z hlediska financí a strukturálních fondů Unie. EU budeme odvádět 1,27% HDP. Zpátky můžeme dostat maximálně 4 procenta našeho HDP. To se ale ještě žádné členské zemi nikdy nepodařilo. Finance z EU zatím dosáhly maximálně 2 až 3 procenta HDP, informovala. Klvačová míní, že i kdyby ČR nedostala z EU ani jediné euro, tak se vstup vyplatí. Strukturální fondy Unie, o jejichž využití se v poslední době velmi hovoří, pak podle ní nejsou důležité svou velikostí. Navíc si s penězi z EU nemůžeme dělat, co chceme, upozornila. Strukturální fondy, jak uvedla, mají spíše symbolický význam a podporují sociální soudržnost EU.
Klvačová odmítla tvrzení, že EU není konkurenceschopná a je slabší než USA. Argumenty k tomuto názoru operují především s čísly ukazujícími hospodářský růst. Ten loni ve Spojených státech dosahoval 3,1 procenta, v eurozóně 0,5 procenta. Z laického pohledu je to neštěstí a mělo by nás to trápit, prohlásila. Multikriteriární hodnocení národních ekonomik však podle Klvačové ukazuje, že EU ve srovnání se zámořskou velmocí dopadá dobře. Unie je navíc schopna USA předstihnout. Například míra úspor je zde vyšší než v USA. Evropa má potenciál stát se rivalem USA, je ale otázka, zda se jím stane, uvedla Klvačová. Upozornila přitom na výčet základních problémů USA, jak je nastolil politolog Zbigniew Brzezinski. Patří mezi ně vysoký obchodní deficit, zadluženost, nedostatečná zdravotní péče, nízká úroveň základního vzdělání, 23 milionů funkčně negramotných, úpadek měst, hrabivá bohatá vrstva, parazitní posedlost právními spory, které USA stojí 3 procenta HDP, či například 33 procent Afroameričanů pod hranicí bídy.
Přístup Evropy a Spojených států je podle Klvačové zosobněn ve dvou paradigmatech. Americké, globálně tržní, klade důraz na neregulovanou ekonomiku, tedy svobodu podnikání a individuální svobody občana. Evropa naopak dává přednost ekonomice sociálně tržní, která vychází z její historické zkušenosti, která USA chybí. Obsahuje sice také svobodu podnikání, ale nastoluje i odpovědnost, zahrnující solidaritu.
Věnovala se i otázce přílivu zahraničních investic do ČR po vstupu do EU. Odmítla, že nastane jejich velký odliv. Investoři si vstupu do evropského prostředí cení, podotkla.
Eurokandidáti KSČM měli po každém bloku možnost diskutovat a pokládat přednášejícímu otázky. Na Klvačovou například mířili s dotazy týkajícími se ekonomického vývoje ČR v devadesátých letech, příčin současných ekonomických problémů, především deficitu veřejných financí. Podle Klvačové je deficit tíživým problémem. Připomněla, že za dob ČSSR neexistoval. Jeho nárůst, jak řekla, není výsledkem vydávání peněz v sociální sféře, ale neuváženého poskytování státních garancí a nešťastných pobídek podnikům. Uvedla příklad z éry, kdy byl ministrem financí Ivan Pilip (US-DEU). Ten po sérii upozornění odborníků poskytování státních garancí kritizoval. Aby pak následně podepsal garanci na 40 miliard korun, podotkla Klvačová.
S evropským právem a jeho uplatněním v praxi eurokandidáty KSČM seznámil Michal Bobek, student pátého ročníků Právnické fakulty Univerzity Karlovy (UK) a mezinárodních vztahů na Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd UK v Praze.
Ve své prezentaci uvedl hlavní principy komunitárního práva (aquis communitaire). Mezi ně patří ochrana základních práv a svobod či nediskriminace. Pramenem komunitárního práva jsou zakládající smlouvy, a to římská z roku 1957 o Evropském společenství, a maastrichtská z roku 1992 o Evropské unii. Mezi prameny patří také mezinárodní smlouvy, podepsané EU, a judikatura Evropského soudního dvora (ESD) v Lucemburku. Sekundárními prameny komunitárního práva jsou pak nařízení, směrnice, rozhodnutí a doporučení a stanoviska EU. Pro praxi českých soudů po našem vstupu do EU je důležitá zásada, že spory podle komunitárního práva se přednostně řeší na národní úrovni. Před ESD v Lucemburku se podle Bobka dostanou pouhá čtyři, nanejvýš pět procent sporů. To klade velké nároky na naše soudnictví, které si musí komunitární právo osvojit. Což ale platí například i pro finanční úřady v ČR. EU však naštěstí pamatuje na to, že národní soudy nemohou zvládnout obsáhnout všech 80 tisíc stránek komunitárního práva. Existuje tedy možnost přímé komunikace s ESD, který je na základě dotazu schopen národnímu soudu poskytnout stanovisko ke konkrétní kauze.
Bobek také informoval o postupu EU v případě, že některý členský stát neuplatní některou ze směrnic Bruselu. První krokem je vytýkací dopis, následuje odůvodnění stanoviska EU, tedy v čem členský stát konkrétně směrnici nesplnil. Pokud nedojde k nápravě, je podána žaloba před ESD. Jestliže členský stát neakceptuje rozsudek, nastupují výrazné pokuty. Prvním odsouzeným v takovémto sporu bylo Řecko, které kvůli neuplatnění směrnice o odpadovém hospodářství dostalo pokutu 20 tisíc euro (asi 640 tisíc Kč) denně do doby, než směrnici uvede v platnost.
Velmi zajímavou a přínosnou přednášku pronesl prof. PhDr. Oskar Krejčí, CSc., autor třinácti knih z oblasti politologie. Najdeme mezi nimi například díla Povaha dnešní krize, Mezinárodní politika a Geopolitika středoevropského prostoru.
Seznámil eurokandidáty KSČM s aktuálními předvolebními preferencemi k červnovým volbám do EP, a především přepočtem procent na mandáty. Na základě březnového průzkumu agentur STEM a CVVM uvedl, že pokud by se nyní konaly evropské volby, ODS by získala 11,2 mandátu, KSČM 6 mandátů, ČSSD 5,2 mandátu a KDU-ČSL 2,5 mandátu. Jiné strany by se do EP nedostaly. Volební účast by dosáhla 60 procent, tedy hodnot běžných u voleb do Poslanecké sněmovny.
Podle Krejčího je zvlášť za současné mezinárodní situace důležité, aby byla posilována základní myšlenka, na které byla EU původně založena. Tedy integrace na základě mírového uspořádání. Úkolem levice, jak řekl, je posilovat novou kulturu míru v Evropě. Američané žijí ve starých komplexech pod heslem, které se historií line již od antiky - chceš-li mír, připravuj válku. Evropský přístup musí být zcela odlišný - chceš-li mír, připravuj mír, uvedl. Odmítl rumsfeldovské rozdělení na starou a novou Evropu, vyslovené v době iráckého konfliktu. Ve skutečnosti podle něho tvoří novou Evropu státy současné EU a staré přístupy jsou uplatňovány v nově přistupujících zemích. Jako příklad uvedl Polsko, které vzhledem k tomu, že je z jedné strany obklopeno německou protestantskou kulturou a z druhé pravoslavím, pociťuje potřebu silného přítele. Tím se pro ně staly USA. To je velký omyl Poláků. Zatím sice nejsou schopni osvojit si nové evropské myšlení zahrnující kulturu míru, paradoxně Američané sami svými starými přístupy je to ale naučí, podotkl.
Dotkl se také problému obhajoby národních zájmů ČR v Bruselu. Národní zájem musí být konkretizován na potřeby všedního dne české ekonomické a sociální politiky, zdůraznil. Základ politiky levice v EU musí podle Krejčího spočívat na tom, co je jí přes dvě století vlastní - na práci a míru.
Praktickými otázkami fungování Evropského parlamentu se věnoval Mgr. Marek Stavinoha, asistent KSČM při klubu Evropské sjednocené levice/Severské zelené levice (ESL/SZL) v EP. Seznámil eurokandidáty KSČM se složením této frakce a jejími aktivitami. Frakce má 49 poslanců, je čtvrtou největší v EP. Spolupracuje nejen s ostatními evropskými kluby, ale také s odbory a neziskovými organizacemi, uvedl. ESL/SZL například uspořádala pozorovatelskou misi do Lotyšska, kde se seznamovala se stavem práv ruské menšiny. I díky této snaze se řešení problému diskriminace Rusů v pobaltské republice přeneslo na půdu EP. Podle Stavinohy je nutné po červnových evropských volbách znovu frakci ESL/SZL ustavit. Na její práci se budou podílet i poslanci EP z řad KSČM, kteří ve volebním klání uspějí. Konzultace evropské levice o vytvoření frakce začnou v červenci. První plenární zasedání EP, kterého se již zúčastní nově zvolení poslanci KSČM, pak začne 20. července.
Eurokandidáti se v rozsáhlé diskusi zajímali o konkrétní možnosti práce v EP. Například v jeho výborech. Debatovalo se také o iniciativě vytvořit stranu evropské levice a vyjasňovaly se některé sporné otázky kolem jejího vzniku.
Haló noviny, 5. dubna 2004, Jiří OVČÁČEK