V sobotu 1. prosince 2001 se v budově ÚV KSČM konala mezinárodní konference nazvaná Podstata Evropské unie. Akci pořádal OV KSČM Prahy 1. Na konferenci byli přítomni také někteří další členové naší okresní organizace. Stejně jako každá z již tradičních konferencí Prahy 1, měla i ta prosincová velmi vysokou úroveň, a to jak co se týká úrovně organizačně-technického zabezpečení, tak co do kvality obsahu jednotlivých vystoupení i co do zúčastněných osob. Z vedoucích představitelů strany se konference zúčastnil s. V. Exner, místopředseda ÚV KSĆM a s. S. Fischer, dále byla přítomna řada zahraničních hostů, kteří rovněž vystoupili.
Po uvítání hostů a přednášejících a úvodních slovech organizátorů zahájil maratón vystoupení s. Exner. Z projevu s. Exnera vyplynulo, že podstatné pro rozhodnutí o podpoře či nepodpoře EU a jejím rozšíření pro KSČM musí být vyjasnění si charakteru Unie a toho, zda, a jaké přinese lidem výhody anebo nevýhody. S. Exner poukázal také na to, že EU je jen jedním z kapitalistických center, což mimo jiné dokazuje i používání privatizace jako jediného nástroje řešení problému, který Unie zná. Přitom právě privatizace má za následek nezaměstnanost a podobné sociální problémy. Podle s. Exnera Evropská unie nároky na sociální a bezpečnou Evropu rovnoprávných států nesplňuje, a proto je potřeba potvrdit stanovisko V. sjezdu. KSČM by měla být za socialistickou internacionalizaci proti vytváření nových bariér, EU přitom jednou z takovýchto překážek dle s. Exnera bezpochyby je.
S. H. Brar, významný indický komunistický myslitel žijící a pracující v Anglii, se zabýval ekonomickými, politickými a vojenskými aspekty EU. Ve svém vystoupení zdůraznil, že tendence integrace EU má stejnou povahu od počátku. Základními důvody této integrace, jak je vytyčil s. Brar, jsou: a) aby byl na evropském kontinentě jednou provždy potlačen socialismus, b) aby bylo ulehčeno potlačování národně osvobozeneckého boje a usnadněno vykořisťování rozvojových zemí a konečně c) aby byl vytvořen blok evropského imperialismu, který by mohl soupeřit s japonským i americkým imperialismem, přičemž k posledně jmenovanému by zůstala zachována nebo se i posílila tzv. spojenecká závislost. S. Brar se v hodnocení EU ztotožnil s V. I. Leninem, který řekl, že „spojené státy evropské v kapitalismu jsou buď nesmyslem nebo budou reakční“. Proletariát nemá důvod, aby stál na straně své integralistické buržoazie, naopak jeho úkolem je mobilizovat proti těmto snahám. Dlužno dodat, že vystoupení s. Brara bylo jedním z vrcholů celé konference a že sklidil ze všech řečníků největší potlesk.
Soudruh M. Opperskalski z Německa se ve svém vystoupení věnoval zařazení Evropy do tzv. Nového světového řádu (NSŘ). Zlom ve vytváření NSŘ podle něj představovala válka v Perském zálivu, kdy poprvé vystupoval SSSR jen jako velmoc a stal se spolu s evropskými státy pouhým účastníkem hry USA. Rozšiřování Evropské unie je stejně jako celá řada dalších událostí (např.válka v Afgánistánu, předtím Jugoslávie) výrazem přerozdělování moci po rozpadu socialistického bloku. Zajímavým a podnětným byl Opperskalského model soustředných kruhů, v němž ukázal, že Evropské unii bude vládnout zmilitarizované Německo, státy východní Evropy budou chudým zdrojem surovin a odkladištěm nekvalitních výrobků.
Následující vystupující - s. Věrtelář se obdobně jako s. Exner věnoval vyjasňování pozice k EU ze strany KSČM a sebekriticky konstatoval, že strana od V.sjezdu v tomto nejenže nepokročila, ale rozkolísanost postojů se ještě prohloubila. Zároveň s. Věrtelář nabídl řešení, alternativu ke vstupu do Unie. Podle s. Věrteláře je takovým řešením spolupráce rovnoprávných států, musíme odmítnout vstup do EU, zachovat nezbytné ekonomické vazby na EU, ale zároveň je nutné se navázat i na jiné státy a odstranit tak přehnanou závislost ČR na Západu.
Po přednáškách následovala diskuse v níž vystoupili s. Minář - ten zdůraznil potřebu systémové změny a uvedl celou řadu argumentů vyvracejících nepravdy o tom, jak nám vstup do EU pomůže, s. Z. Viktor ze Svazu polských komunistů – zevrubně rozebral situaci v Polsku, kde je obdobná situace jako v ČR, i když Poláci často kritizují EU z pozic katolického integralismu, důležitý byl jeho postřeh, že po vstupu do Unie bude možnost získání akumulačního a investičního kapitálu mimo unijní dotace značně omezena, což země vydá na pospas německým monopolům, které kontrolují hlavní ekonomické páky EU, s. Vl. Janků z pohledu znalce zahraniční politiky a mezinárodního práva veřejného zdůraznil, že integrace nemůže a nesmí být záležitostí anšlusů, přitom podmínky za nichž mají středo a východoevropské státy vstoupit do EU, jsou podle s.Janků právě takovýmto anšlusem.
Zajímavý byl též diskusní příspěvek švédského hosta, komunistického a odborářského funkcionáře s. L. Roteliuse. Ten přiblížil situaci ve Švédsku, které při vstupu mělo kupříkladu nezaměstnanost 2% a nyní již 10%, zdůraznil, že v EU není povoleno, aby zákon reguloval hospodářství, naopak komunitární předpisy legalizují neoliberalistickou ideologii. Vstup pro Švédy znamenal obrovský růst nezaměstnanosti - ze dvou na deset procent, prohloubení sociální nerovnosti a zhoršení pracovních podmínek zaměstnanců. Soudruh H. Charffo zdůraznil, že již nyní doplácíme na přidružení k EU, po vstupu do tohoto společenství se však neoliberalistické deformace české ekonomiky budou dále zhoršovat. KSČM není proti integraci, staví se však proti kapitalistické globalizaci. Podstatná je rovněž skutečnost, že situace v EU její stav, se zhoršuje. Soudruh R. Gabrielle, italský komunistický funkcionář, na základě italských zkušeností poradil KSČM, aby ke vstupu země do EU zaujala jednoznačně negativní pozici, protože proces vstupu do Unie není objektivní integrací ani pokrokem.
Soudruh Z. Hoření v diskusi poukázal na to, že ruský prezident Putin se sice k Evropské unii staví kladně, ale pouze díky svým mocenským plánům, Putin přestává mít podporu občanů, stává se z něj nový Jelcin, s. Leforce z Komunistické iniciativy uvnitř FKS znovu zvýraznil špatný sociální dopad vstupu do EU a také vytváření Unie jako jednoho z imperialistických pólů, s. Suja řekl, že EU a USA jsou dvojčata, tzv. globalizace v podobě Evropské unie bude znamenat v reálu posílení severoatlantického jaderného deštníku a kapitalismu, připustil však, že ČR je již v síti kapitalistické globalizace hluboce zakotvena.
Soudruh K. Biggs potvrdil, že Evropská sociální charta a evropské sociální rady jsou pouhými sociálními úplatky vzhledem k celkové sociální politice EU, kde nezaměstnanost snížit pod 10% je téměř nemožné, zároveň vytyčil potřebu zaujmout zásadní stanovisko k EU na základě marxistické analýzy, protože pouze zvažovat, informovat o výhodách a nevýhodách již nestačí. Určité připomínky zazněly i v diskusním příspěvku V.Votruby, který se k problematice evropské integrace vyjádřil z pozice Socialistické alternativy Budoucnost, také jeho postoj ke vstupu do Evrop. unie byl kritický. Vysoce zajímavé bylo také vystoupení s. Georgiatise z KS Řecka. Podle řeckých komunistů nelze ztotožňovat EU a Evropu, i když právě to se nám snaží stoupenci vstupu vnutit, vedoucí silou při vzniku EHS byly USA a vznik této organizace měl za cíl především ekonomické a politické upevnění kapitálu a zastavení socialismu, vývoj Evropské unie jen pokračuje v tomto trendu. Připojení východoevropských zemí bude pro obyčejné lidi znamenat jen zvýšené vykořisťování. Podle řeckého soudruha komunisté musejí rozbíjet jednotu Evropské unie vlastní jednotou, je potřeba spojit antiimperialistické síly k boji proti EU, zároveň musejí komunisté ostře bojovat proti sociální demokracii, která se zliberalizovala a objektivně zastupuje zájmy nadnárodního kapitálu, stejně tak vyvstává nutnost odporu proti myšlenkám tzv. pomalých sociálních reforem, což jsou utopie. Vystoupení s.Georgiase bylo dalším vyvrcholením celé konference.
Z hospodářského hlediska rozebral vstup do EU s. Z. Šedivý, který pojednal o ekonomických rizicích vstupu a jejich vlivu na sociální dopady. Jedním z významných dopadů vstupu bude velký nárůst hladiny cen, který vzhledem ke stagnaci mezd povede k minimálně dočasnému skutečně ohromnému poklesu životní úrovně běžných českých domácností. Stanovisko Komunistického svazu mládeže ke vstupu republiky do EU a vznikající jednotnou koncepci politiky vzdělávání v unii rozebral předseda ÚR KSM s.Z. Štefek. Zvláště poukázal na to, že mladí komunisté mají stanovisko k Evropské unii na základě pečlivého a odborného rozboru vytvořeno již od r.1999. KSM si uvědomuje dopad vstupu na ekonomiku, politiku i vzdělání, kdy politika EU vyjádřená mimo jiné v tzv. Boloňské deklaraci staví třídní bariéry, výrazně omezuje právo na vzdělání, vysoké školy proměňuje na stroje na zaměstnance a zužuje přístup k postgraduálnímu studiu vytvořením téměř blokačního odstupňování. Komsomol proto zahájil zatím úspěšnou kampaň ZASE, jejímž cílem je nejen pravdivě informovat o důsledcích připojení ČR od Evropské unie, ale také dát lidem alternativu a radikální jednoznačnou odpověď pro hlasování v případném referendu.
Řada diskusních příspěvků nemohla z nedostatku času zaznít v plné délce anebo vůbec, všechny však vyjdou ve sborníku z konference, který vydá OV Prahy 1. Nakonec nezbývá než poděkovat všem organizátorům i vystupujícím za tuto vyvedenou, odborně připravenou a, v rámci úsilí KSČM o přínos potřebných informací o EU k občanům, důležitou akci, která přinesla také řadu nových poznatků a ukázala, jakým směrem by se mohla tvorba, i z hlediska blížících se voleb, tolik potřebného zásadního stanoviska strany k EU ubírat. Toto stanovisko je plně konzistentní s postojem přijatým V. sjezdem KSČM, z nějž je zapotřebí vycházet. Strana tento postoj aktualizuje a podkládá ho faktografickým argumentačním aparátem s vědomím, že negativní rysy EU se spíše prohlubují.
Mladá pravda 1/2002