Ke dvěma stranám krajní levice, Komunistické straně Čech a Moravy a Straně demokratické levice, přibyla třetí. Přípravný výbor strany Levý blok, složený ze současných komunistických poslanců, požádal 11.srpna ministerstvo vnitra o registraci.
Podle iniciátora tohoto kroku, předsedy dosavadního poslaneckého klubu Levého bloku Jaroslava Ortmana, nová strana "nabízí jednotu levicových sil". Cíle strany formuluje Ortman ve velmi obecné rovině: "Jde nám o sociálně spravedlivou a demokratickou společnost, založenou na myšlence právního státu." Tím - ani ničím jiným - se ale Ortmanův projekt nevymezuje vůči ostatním dvěma subjektům, KSČM a SDL. Záměrně: LB chce udržet pohromadě jak tradiční konzervativní komunisty, kteří na posledním sjezdu koncem června v Prostějově odmítli změnu názvu strany a reformní kurs, tak členy KSČM nespokojené s průběhem a výsledky sjezdu, kteří se rozhodli pro Stranu demokratické levice.
Bývalý předseda KSČM Jiří Svoboda se domnívá, že komunističtí poslanci jsou kvůli jménu své strany v Parlamentu pod tlakem a nemohou dělat opravdovou opoziční politiku; každé jejich vystoupení se dá diskvalifikovat poukazem na jejich sepětí s minulostí. Proto by prý založením strany LB chtěli provést to, co se nepodařilo na prostějovském sjezdu - změnit název. Přitom se však snaží udržet voliče, kteří pro ně ve volbách hlasovali. "Obávají se rizika, že kdyby se odpoutali od lidí zahleděných do krásné autoritářské minulosti, ztratili by část voličů a jiné by nezískali," soudí Svoboda .Předseda klubu Ortman to potvrzuje: založení strany LB je podle něj jediná možnost, jak uchovat čtrnáctiprocentní volební potenciál komunistů. Navíc prý tento krok také bere v úvahu případnou změnu volebního zákona, tj. možnost, že bude přísněji než dosud vymezena hranice volitelnosti koalicí.
Ze 35 poslanců koalice Levý blok jich do stejnojmenné strany vstoupilo třiadvacet. Nikdo z nich není ve vedoucích orgánech KSČM. Založením strany, jejíž součástí má být nebo v níž se má KSČM rozplynout, se snaží posílit svůj vliv na stranické rozhodování a docílit, aby je nové Grebeníčkovo vedení neignorovalo.Vedení KSČM však novou stranu nebere vážně. "Podle analýzy situace v okresních organizacích tato skupina nemá podporu. Její původci jsou dosud členy KSČM, nejde o odštěpení.
Existuje jen jedna komunistická strana, která pokračuje ve své činnosti," říká místopředseda komunistické strany Miloslav Ransdorf. V ustavení LB vidí "taktický manévr, který má jeho architekty vynést do funkcí v jakékoli straně".SDL se vyjadřuje obezřetněji. Podle jejího představitele Josefa Mečla bude prý zásadní stanovisko k případné spolupráci s LB nebo uvnitř něj zformulováno na podzim, až se SDL definitivně ustaví. "LB zatím není ze společenského hlediska politický subjekt, je to jen netradiční pokus o založení strany shora," míní Mečl.Členové LB mohou být zároveň členy jiné strany; všichni její zakladatelé také zůstali v KSČM. Stanovy komunistické strany lze totiž vyložit tak, že exkluzívní členství je podmínkou pouze pro nově přijímané lidi, nikoliv pro ty, kdo už jednou ve straně jsou. "A právě na tom je celý manévr pana Ortmana a jeho kolegů založen," říká Ransdorf.
Tomáš Smetánka
Respekt 23. 8. 1993