SDS vypracovala a předá parlamentní stranám paragrafovaný návrh zákona o změně zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů. SDS očekává, že si poslanci parlamentních stran návrh osvojí.
2. 6. 2004
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
Poslanecká sněmovna
2004
V. volební období
___________________________________________________________
XXX
Poslanecký návrh
zákon
ze dne ..........2004,
kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 468/1991 Sb., zákona č. 68/1993 Sb., zákona č. 189/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 296/1995 Sb., zákona č. 322/1996 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 104/2001 Sb. a zákona č. 170/2001 Sb. se mění takto:
1. V § 20 odstavec 2 zní:
„(2) Příspěvek na činnost zahrnuje stálý příspěvek, příspěvek na mandát a příspěvek na povinné výdaje.“
2. V § 20 se vkládá odstavec 12, který zní:
„(12) Příspěvek na povinné výdaje slouží straně a hnutí ke krytí výdajů, které vyplývají ze zákona, zejména k vedení účetnictví, k ověření roční závěrky auditorem a k nájmu kanceláře v sídle strany a hnutí. Výši příspěvku na povinné výdaje stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.“
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 468/1991 Sb., zákona č. 68/1993 Sb., zákona č. 189/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 296/1995 Sb., zákona č. 322/1996 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 104/2001 Sb. a zákona č. 170/2001 Sb. stanoví mimo jiné povinnosti politických stran.
Některé z těchto povinností nutí bezprostředně strany a hnutí vynakládat finanční prostředky. Zejména se jedná o povinnost mít sídlo (§ 6), vést účetnictví (§ 17) podle zvláštního zákona a ověřovat roční účetní závěrku auditorem (§ 18). Současně však zákon významným způsobem omezuje možnosti strany a hnutí získávat zdroje pro krytí těchto nákladů (§ 17, § 19).
Úmyslem zákonodárců nepochybně nebylo omezit právo občanů sdružovat se v politických stranách a hnutích (§ 1), které je jedním ze demokratických základů státu. Politická soutěž stran a hnutí nesmí být redukována na její ekonomický rozměr.
Předkladatelé tohoto návrhu vidí v zavedení státního příspěvku na povinné výdaje stran a hnutí způsob, jak demokratickou politickou soutěž stran a hnutí zrovnoprávnit a jak podpořit další rozvoj občanské společnosti.
Předkladatelé ponechávají stanovení výše tohoto příspěvku na Ministerstvu financí, které může nejlépe posoudit aktuální průměrnou výši povinných výdajů. Sami odhadují výši povinných výdajů na 100 – 150 tisíc Kč ročně na jednu politickou stranu či hnutí, kterých je dohromady cca 100. Celkový dopad do státního rozpočtu by tedy činil odhadem 10 – 15 milionů Kč.
Návrh zákona je v souladu s Ústavním pořádkem České republiky a není ani v rozporu s právními předpisy komunitárního práva, které ponechává takovouto právní úpravu v působnosti národních legislativ.
§ 20
(1) beze změny
(2) Příspěvek na činnost zahrnuje stálý
příspěvek, a příspěvek na mandát a příspěvek na povinné
výdaje.
(3) beze změny
(4) beze změny
(5) beze změny
(6) beze změny
(7) beze změny
(8) beze změny
(9) beze změny
(10) beze změny
(11) beze změny
(12) Příspěvek na povinné výdaje slouží straně a hnutí ke krytí výdajů, které vyplývají ze zákona, zejména k vedení účetnictví, k ověření roční závěrky auditorem a k nájmu kanceláře v sídle strany a hnutí. Výši příspěvku na povinné výdaje stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.