Česká republika se přihlásila k principu právního státu, jehož základem je parlamentní demokracie, ústava, Listina základních práv a svobod, jakož i ratifikované mezinárodní smlouvy o lidských právech. Vládní koalice však budování právního státu nebrala vážně, liknavě realizovala Ústavu ČR a zcela formálně chápala dodržování Listiny.
V přístupu k právům občanů se vláda i parlament snaží zmenšovat povinnosti státu a přenášet stále větší břemeno odpovědnosti na jednotlivce. Využívání práv a svobod i obhajobu práv a nápravu křivd je však třeba umožnit každému bez ohledu na jeho majetkové postavení. Důslednému prosazení zásady rovnosti všech občanů před zákonem, tedy toho, že zákony platí stejně pro všechny bez výjimky, však brání oficiálně uplatňovaný antikomunismus, který navíc porušuje důstojnost občana i princip univerzálního občanství, jenž je pilířem svobodné společnosti.
Proto pokládáme za nezbytné zrušit tzv. lustrační zákon a zákon o protiprávnosti komunistického režimu, které odporují zdravému rozumu i Listině a mezinárodním právu. Jednou z funkcí právního státu je přispívat ke společenskému konsensu. Uvedené zákony však společnost účelově rozdělují a demoralizují. Právě v této souvislosti je třeba více pečovat o podstatně vyšší stupeň nezávislosti a nestrannosti Ústavního soudu, který nesmí být pouhým instrumentem politické mocí.
Orgány státu pod vlivem politiky koaličních stran obcházely požadavky Ústavy a vymykaly se demokratické a veřejné kontrole. Za pouhých sedm let si většina státních orgánů dokázala vybudovat ochrannou byrokratickou hradbu proti oprávněným zájmům občanů. Orgány státní správy rozhodují pomalu, neochotně řeší potíže občanů, zcela nedostatečně chrání jejich práva. Okresní a místní úřady se vymkly kontrole zastupitelských sborů. celkově vzrostl počet pracovníků státní správy. Jejich práce je drahá a málo kvalifikovaná. Vysoké funkce ve státním aparátu se staly kořistí jednotlivých pravicových stran.
Mezery v zákonech ve spojení se ziskuchtivostí některých úředníků nebo s jejich hloupostí umožňovaly nesplácení kupních cen, popřípadě úvěrů poskytnutých na privatizaci, připustily neprůhledné spekulace na kapitálovém trhu, tunelování podniků a jejich ovládání parazitickými finančními skupinami.
Pro moderní právní stát je důležitá nejen úroveň státních orgánů, včetně nezávislosti soudů, ale i kvalita zákonů. Realizace špatných zákonů se dostala do hlubokého rozporu se zájmy společnosti a poškodila hospodářství země.