„V-4“ - tak bývá v médiích označována „visegrádská čtyřka“, uskupení čtyř (původně tří) středoevropských států - Polska, ČR, Slovenska a Maďarska. Vznikla na prahu devadesátých let (1991) s cílem koordinovat zahraničně-politické aspekty transformace ve svých zemích. Tehdy se jednalo zvláště o ukončení institucionálních, hospodářských a vojensko-politických vazeb na SSSR a o ustavení a rozvinutí asociačních dohod a spolupráce s EU. Všechny tyto čtyři státy se 1. května stávají členy EU. Velké rozšíření EU o 10 nových členů převážně z bývalého postsovětského prostoru je zejména v médiích nazýváno „velkým třeskem“.
EU nezabraňuje vzniku a existenci lokálních seskupení členských států, jak o tom svědčí případ Beneluxu, Pobaltí a Středomoří. Prezidenti visegrádské čtyřky se na své pravidelné schůzce 12. 3. 2004 v Košicích shodli, že existence Visegrádu má smysl i po vstupu těchto zemí do EU jako místo pro pravidelné konzultace a dohadování společných postupů. V Košicích to byly otázky evropské ústavy, volného pohybu na trhu práce v EU a romská problematika (v EU žije přibližně 10 mil. Romů, z nichž 80% se nachází pod hranicí chudoby).
SDS podporuje orientaci ČR na Visegrád. Ale naše republika potřebuje k hájení a prosazování národních zájmů v rámci EU existenci širší sítě takovýchto hlubších vazeb i s dalšími členskými státy, s nimiž nás spojují obdobné problémy. Kromě zemí Visegrádu se zřejmě jedná i o Rakousko, Slovinsko, země Beneluxu a Pobaltí, jakož i o Řecko, Portugalsko a Irsko. Levice, včetně SEL a naší SDS by měla na tuto skutečnost pamatovat při rozvíjení styků se zahraničními partnerskými politickými stranami.
Vladimír Seidl, 27. 4. 2004