Již římská smlouva o založení EHS v r. 1957 označila za jednu z priorit zmenšování zaostávání méně vyspělých regionů. Mocným impulsem společné regionální politiky se pak stal Evropský fond pro regionální rozvoj zřízený v r. 1975. Spolu se Sociálním fondem, Záručním a usměrňovacím fondem pro zemědělství a Finančním nástrojem pro řízení rybolovu tvoří tzv. strukturní fondy, které jsou hlavními nástroji regionální politiky EU a z nichž se financují programy rozvoje regionů. Dnes tyto finanční prostředky představují více než třetinu celkového rozpočtu EU. Význam regionální politiky stoupl v 80. letech po reformách státní správy v Belgii a ve Francii, po rozšíření EU o Řecko, Španělsko a Portugalsko a v souvislosti s dotvářením společného vnitřního trhu. Od poloviny 80. let se v Bruselu začaly objevovat informační kanceláře regionů (r. 1995 jich bylo již 80), následovalo zapojování regionálních představitelů do poradních grémií EU. Zásadní obrat nastal v letech 1992 - 1995.
Maastrichtská mezivládní konference r. 1992 přijala několik závažných rozhodnutí, jež vymezily principy a institucionální podobu regionální politiky EU. Zakotvila zásadu subsidiarity, založila Výbor regionů, zavedla spolupráci regionů v Radě a právo regionů předkládat žaloby na poškozování jejich práv. Iniciovala zřízení Fondu soudružnosti (kohezní).
Evropa regionů tvoří nyní „třetí úroveň“ evropského integračního procesu a jeho rozhodovacích procedur. V roce 1995 bylo založeno Shromáždění regionů Evropy (tehdy jich bylo asi 300), což vedlo o dva roky později k vytvoření lobby regionů, sloužící hlavně k společnému hájení zájmů regionů vůči EU.
Výbor regionů (VR) zahájil činnost v březnu 1994 a sídlí v Bruselu. Má 222 členů, které jmenuje jednomyslně Rada z řad volených místních a oblastních samospráv na 4 roky. V čele VR je předseda a šestatřicetičlenné byro. Výbor se člení na 7 odborných komisí:
VR plní poradní funkci a jeho smyslem je umožnit zástupcům lokální i regionální samosprávy vyjadřovat svůj názor na ta opatření EU, která se jich dotýkají. Měl by napomoci co nejlepšímu využívání principu subsidiarity. Prostřednictvím iniciativy INTERREG podporuje EU rovněž rozvoj spolupráce v příhraničních oblastech (viz další stať).
Problematika euroregionů se stala jedním z hlavních témat eurodiskuse a předmětem ostrých střetů mezi různými politickými proudy jak v EU, tak i u nás. Podle francouzského historika a politologa P. Hillarda (Menšiny a regionalismy ve federální Evropě regionů) tvrdí, že Berlín v tzv. regionální politice vidí cestu k rozšíření svého politického a hospodářského vlivu daleko za svými hranicemi. U nás tuto tezi zastává např. místopředseda ODS Zahradil. SDS rozvoj regionální politiky podporuje a zapojení do ní považuje za jeden z nejdůležitějších úkolů evropské levice do budoucnosti.
Pramen : EU regionům. Dokument Delegace EK v ČR, 2002. Dále viz http://www.euroskop.cz/
Vladimír Seidl, 27. 4. 2004