Ženská otázka již přes dvě století stojí v popředí pozornosti široké veřejnosti. Vznikla četná speciální hnutí žen, usilujících o změnu jejich postavení ve společnosti. Rovněž většina politických a sociálních hnutí a organizací otázku zrovnoprávnění žen zařadilo mezi své priority. Mnohé bylo dosaženo, co se týče postavení žen ve společenském životě, v právní, sociální a hospodářské oblasti. A přesto je co řešit a dohánět i na tomto úseku.
Ani EU nezůstává pozadu ve zdůrazňování významu této problematiky a v pokusech řešit ji na úrovni doby. Vytvořila si pro to fondy i několik nástrojů: Výbor EP pro práva žen a rovné příležitosti, Úřad EK pro rovné příležitosti žen, Poradní výbor pro rovné příležitoasti žen, Informační služba EK pro ženy. V činnosti EU se na tomto poli projevují tři směry:
Reálný stav ale v EU hodně pokulhává za vizemi a současnými potřebami. Ve Smlouvách o EU politika na podporu žen ve vlastním slova smyslu není zakotvena. Přestože ženy tvoří přes polovinu obyvatelstva EU, jejich zastoupení v eurouniostických institucích je nízké. Tak v EP čtvrtého volebního období (1994 - 1999) z 567 poslanců bylo jen 148 žen, tj. 26,1%. A Evropský soudní dvůr musel řešit nemálo případů diskriminace žen. Podobně je tomu i ve členských zemí, včetně ČR.
Proto SDS považuje ženskou otázku i nadále za jednu z hlavních priorit. Má mnoho aspektů, protože protíná prakticky všechny roviny a dimenze života a činnosti EU a jejích členských států od právního systému až po branně-bezpečnostní systém. Musí se rovněž brát na zřetel, že přes veliké rozšíření pole působnosti žen, což zvýšilo nároky kladené na ně a změnilo strukturu jejich potřeb, bude život žen stále probíhat v napětí mezi rodinou a zaměstnáním, resp. společenským životem. Proto se SDS domnívá, že levice jak na úrovni EU, tak v národních podmínkách měla by se v této oblasti zaměřit hlavně na tři skupiny otázek:
Vladimír Seidl, 28. 4. 2004