V okolí šéfa KSČM dál velebí Gottwalda

Nevídaný rozruch způsobil mezi svými straníky předseda KSČM Miroslav Grebeníček, když se po sobotním zasedání ústředního výboru strany svěřil novinářům, že je třeba hodnotit komunistické hnutí kriticky, včetně role Klementa Gottwalda.

Sám ho totiž nepovažuje za jednoznačnou osobnost kvůli padesátým létům, a s událostmi tehdejší doby, jak řekl, se „rozhodně neztotožňuje“. Stejný názor ale nesdílejí jeho nejbližší spolupracovníci.

„Gottwald je bezesporu významnou osobností jak v dějinách komunistického hnutí, tak jako prezident republiky. Považujeme to za důvod, proč si jeho výročí připomínat,“ řekla včera na dotaz Práva Marta Semelová, předsedkyně pražských komunistů, kteří nedávno slavili Gottwaldovo výročí na Olšanských hřbitovech.

Soudí, že padesátá léta mají objektivně zhodnotit historici a to v kontextu mezinárodní situace. „Byly tady vraždy funkcionářů strany i národních výborů, předsedů zemědělských družstev, pohraniční stráže a sabotáže,“ zdůraznila. Na otázku, zda se ztotožňuje se slovy Grebeníčka pronesenými ve Sněmovně, že „justiční vražda zůstane hanebnou skvrnou, ať se kryje zájmy církve, kapitálu nebo komunismu,“ nedala jasnou odpověď. „K tomu se nechci vyjadřovat,“ řekla.

Také místopředseda KSČM Karel Klimša nevidí důvod, proč by měli být pražští komunisté za pietní akt u hrobu Gottwalda pranýřováni. „Byl to prezident naší republiky a každý z našich státníků má svoje světlé i méně slavné stránky. V celkovém kontextu jeho kladů bylo více,“ řekl včera Právu Klimša.

Dolejš: je to nepřijatelné

Opačného názoru než Semelová a Klimša je místopředseda Jiří Dolejš, předchůdce Semelové v čele pražské KSČM. „Gottwald podepisoval rozsudky smrti, to je neoddiskutovatelné a pro mne proto naprosto nepřijatelné,“ řekl včera Právu.

Připomenul, že výkonný výbor KSČM v roce 1996 u příležitosti 100. výročí narození Gottwalda dospěl k závěru, že se sice Gottwald postavil za „linii jednotné a lidové protifašistické fronty, vedl boj proti kapitulantskému mnichovanství a prosazoval specifickou čs. cestu k socialismu“, ale měl i negativa. „Stále více pak prosazoval jediný model socialismu, a to sovětský, a nese spoluzodpovědnost na politických procesech,“ uvedl Dolejš.

„Justiční vražda je justiční vraždou a nic jiného. To není obhajitelné a s tím nemám problém,“ reagoval na dotaz Práva místopředseda KSČM a Sněmovny Vojtěch Filip.

Dolejš a Semelová se včera sešli na už dříve připraveném shromáždění pražských komunistů. „Kupodivu tleskali Dolejšovi i Semelové,“ shrnul atmosféru jeden z účastníků.

Z minulosti žít kraje nechtějí

„Podstatnější pro KSČM je jít dopředu, modernizovat a hledat lepší cesty k oslovení veřejnosti, účelněji prezentovat náš program a neohlížet se zpátky,“ řekl včera Právu šéf KSČM v Plzeňském kraji Jiří Bulka.

Změna stylu a rétoriky se dala očekávat, osobně to vítám,“ soudí Václav Snopek, předseda krajské organizace KSČM v Pardubicích. Je nejvyšší čas vrátit se do reality a opakem je podle něj přístup pražských komunistů. „Nevěřím, že by teď neměli nic důležitějšího na práci. Pieta je přijatelná, ale nelze to dělat způsobem, na kterém si pak média smlsnou,“ dodal Snopek.

„Většinový názor je ten, že nemůžeme žít z historie a že z ní můžeme brát jen určité odkazy. Ale odmítat většinu metod tehdejších forem práce, například kádrovou politiku či mocenskou sílu,“ řekla Právu liberecká okresní předsedkyně KSČM Dana Lysáková. Podle ní se komunisté za 50. léta a jejich excesy už omluvili a distancovali se od nich.

Karlovarský krajský předseda KSČM Václav Černý míní, že je na místě si připomínat minulost. „Nemůžeme nyní říct, že jsme to nechtěli dělat nebo že jsme se na tom nechtěli podílet. Musíme mít v sobě trošku zodpovědnosti, poučit se z historie a zkusit to nyní dělat lépe,“ uvedl pro Právo. Z hlediska metod práce, pohledu na minulost a další věci potřebuje KSČM změny,“ soudí předseda moravskoslezské KSČM Karel Kuboš.

Právo, 7. 12. 2004, vlastní zpráva